Příběh Stínu A Světla(KagaKuro FF) |DOKONČENO|

#30

Kuroko:

Už uběhl nějaký ten čas a já mohl znovu normálně trénovat. Musím dohnat tým, abych byl připravený na šampionát. Měli jsme zase tréninkový zápas. Normálně jsem několikrát nahrál Kagamimu, pár průzračných jízd a průzračnou střelu.
,, Kuroko, hlavně se moc nevyčerpávej! " zavolala na mě trenérka. Já jsem jí kývl na souhlas.
Po tréninku nás ještě trenérka odchytla, aby nám řekla, že pozítří hrajeme přátelský zapas s Kaijo. Jsem zvědavý, jak Kise vylepšil svou perfecto copy. Určitě to bude super zápas. Aspoň Kagami si může s někým poměřit síly. Někdy bych opravdu se chtěl ocitnout v náručí Kagamiho, ale můžu jen snít. Od té doby co jsme byli na tom výšlapu, tak se mi zdá nějaký zamyšlený. Asi v hlavě přemýšlí nad něčím a má problém. Kdybych mohl, tak bych mu rád pomohl, ale on se mi asi nesvěří a bude zapírat, že žádný problém nemá. Celý on....
Po tréninku jsme chvíli šli stejnou cestou a zase jsme oba dva neřekli ani slovo...
,, těšíš se na přátelský zápas s Kaijo? "
,,huh? Ehhhh docela jo, ale že bych tomu říkal přátelský zápas? Já bych to spíš nazval jako tréninkový,tenhle zápas je prostě neoficiální, takže je jedno,jak se tomu bude říkat... "
,, nemyslíš si, že jsme se nějak prohodili? "
,, jak jako prohodili?" řekl nechápavě
,, no víš, všiml jsem si, že jsi poslední dobou hodně zamyšlení jako já předtím... Nemáš náhodou nějaký problém? "
,, nic mi není a problém opravdu nemám!" začal se nervovat, dokonce mu trochu naskočila žilka
,, dobře, ale cokoliv by bylo, tak za mnou můžeš přijít kdykoliv a já ti pomůžu " po tomhle jsme se utichli a na rohu ulice jsme se rozloučili. Ale já si myslím, že ho něco trápí, jen o tom nechce mluvit...

Kagami:

Přišel jsem domů, hodil jsem tašku do rohu místnosti a sedl jsem si. K sakru už je to nějaká doba, co jsem musel mu dát pusu a já to pořád omylám ve své mysli. Co se to k sakru děje se mnou! A-a-al-ale t-ty jeho modré o-oči a co teprve, když se začne.....
u-us-ussmívat... Prostě to ve mě něco vyvolá a nevím, kde to přiřadit.... Kde jsem to už zažil? Šel jsem se najíst, abych na chvíli myslel na něco jiného a jídlo je ta nejlepší věc. Večer jsem usnul brzo a měl jsem divný sen. Šel jsem parkem a z dálky jsem viděl osobu. Zprvu mi to připomínalo moji první dětskou lásku, ale když jsem se přiblížil, tak to byl Kuroko. Koukal se na mě téma modrými očima a úsměvem od ucha k uchu. Přišel ke mě, obejmul mě a řekl
,, všechno bude dobrý Kagami-kun"
A potom mě náhle vzbudil budík, který hlásil, že bych měl vstávat a jít do školy. Byla snídaně, šel jsem do školy, po které jsem měl trénink, který jsme měli o trochu zkrácení a zítra bychom měli mít ten údajný "přátelský" zápas s Kaijo,ale těším se, aspoň uvidím, jak je Kise připravený...