„Sophie, pojď sem! Někdo ti volá!" křičí na mě Sonia z domu a něžně ze sebe odstrkuji Wolfa, abych si vzala telefon.
Vyrostl více, než jsem čekala, je větší než já, když stojí na zadních packách.
„Už jdu!" křičím, konečně vstávám. Wolf utíká za mnou do domu, kde na mě čeká kmotra.
„Je to Gemma," říká a usmívám se, beru si od ní mobil.
„Ahoj!" říkám do mobilu.
„Nazdar, děvče! Kolik to je, dva týdny, co jsme se spolu bavily? Slíbila jsi, že budeš volat častěji!" obviňuje mě.
„Já vím! Promiň, ale tento rok asi propadnu z matiky a fakt nechci znovu chodit do prváku. Kromě toho, Tom zabírá trochu mého volného času," pokouším se vysvětlit.
Vzdychá: „Tohle jsou výmluvy, Soph. Jestli mě nenavštívíš během léta, padnu do depresí, slyšíš mě?"
Hihňám se.
„Dobře, dobře. Přijedu. Jak se máš?"
„Mám se dobře. Pořád jsem s Liamem," říká.
„Ale ticho. Víš, že ho miluješ," říkám jí a vzdychá.
„Jo. Fakt jo. Je skvělý."
Chvíli jsme ticho, než se ptám na nevyhnutelnou otázku.
„Jak mu... je?" polykám a slyším na druhé straně linky nějaký pohyb.
„Je mu... lépe, trochu. Chci říct, pomalu se vrací k tomu, jaký byl předtím," říká tiše.
„Je venku z vězení?"
„Jo, pustili ho před pěti dny. Ne že bych ho viděla, ale řekli mi to."
Polykám.
„Je sám?"
„Jo. A je to trochu horší, protože předtím měl kolem sebe všechny ty holky, víš, a teď je prostě... sám."
Ignoruji rychlost mého srdce, když mi Gemma říká, že se netahá s holkama.
„Postaráš se o něj? Přineseš mu oběd a pobavíš se s ním trochu, však víš." Řekni mu, že mi chybí.
„Sophie, vím, že je to tvůj jediný ex a že jsi v tomhle trochu nová, ale bejvalky obvykle neříkají lidem, aby se postarali o jejich bývalého. Propichují jim pneumatiky a zabíjejí jim zvířata," říká mi a převracím oči.
„Já vím, já vím, ale uděláš to? Prosím, pro mě?" prosím ji, slyším, že si znovu povzdechuje.
„Mohla bych to zkusit, pokud mi znovu nezavře dveře před obličejem. Kromě toho, máš přítele, Sophie! Měla by ses starat o něj, ne Harryho."
„Uděláš... Prosím, Gem. Musím jít, dobře? Pobavíme se později."
Mumlá ahoj, než zavěšuji a opírám si hlavu o zeď.
Jednou jsem četla, že z někoho se dostanete po polovině trvání vašeho vztahu, takže bych už na něj neměla myslet za tři týdny nebo nějak tak.
Proč se pořád uspávám pláčem o sedm měsíců později?
Řekla bych, že to je proto, že byl můj první... cokoli, co byl.
Je to proto, že jsme to pořádně neukončili.
Je to proto, že jsem ho milovala; je normální, že jsem byla smutná ze ztráty osoby, kterou jsem milovala.
ČTEŠ
Hopelessly His // h.s. (CZECH TRANSLATION)
FanfictionDRUHÁ KNIHA, první kniha má název DANGEROUSLY HIS Byla jsem hladová, uvnitř hořící touhou po něm. Co se stane, když se po půl roce setkáte s osobou, která vám přinášela radost a bolest, o které jste nevěděli, že by mohla existovat? Reilly_styles: I...