Harry
„Jsi v pohodě? Zdáš se být trochu mimo, můj chlapče," říká trenér, když dále boxuju do toho zatraceného pytle, který se stal mým největším kámošem a největším nepřítelem zároveň za poslední dva týdny.
Rozhoduji se neodpovídat a dále boxuji, koutkem oka vidím, že si trenér povzdechuje.
„Přestaň. Prostě přestaň," naléhá, pokládající ruku na mé rameno a silou mě odtlačuje.
Vzdychám a dívá se do dálky, přeji si, aby mě neodtáhl od mého uvolňovače. Jsem už na pokraji, nepotřebuji, aby mi přidával.
„Nechápu to, Harry. Co je to s tebou? Bojíš se zítřku? Pokud jo, neměl bys. Za dva týdny sis vedl zatraceně skvěle, nabral jsi svaly, naučil ses hromadu pohybů a technik. Rozhodně projdeš-."
„To není tím," přerušuji ho. Třetí den poté, co jsem ho poznal, jsem mu přestal v hlavě říkat „čurák", protože jsem k němu choval respekt.
Ten chlap je kurevsky dobrý boxer a má svatou trpělivost, něco, co je v těchto dnech vzácné.
„No, tak co je to?" ptá se. „Protože to nechápu a ničí tě to. Nebude to z nedostatku znalostí v boxu, ale kvůli toho, co tě otravuje, což znamená, že to musíme vyřešit," rozhoduje a sedá si, poklepávající na místo vedle sebe. „Posaď se ke mně."
Dělám, co říká, což obvykle nikdy nedělám. Jeho otcovská postava mi opravdu vstoupila do hlavy a utišila mě.
„Mluv se mnou, Harry."
Zhluboka se nadechuji a opírám se o dlaně.
„Udělal jsem spoustu posraných věcí, víš," říkám, neuvědomuji si, o čem to mluvím.
Rozhlížím se po posilovně, ujišťuji se, že tady není nikdo jiný.
„Na to jsem přišel, ne že by to byl stereotyp, ale bylo docela očividné, že jsi nesázel v Americe každý den květinky." Chechtá se.
Opírám si hlavu.
„Jo, no. Zapletl jsem se do špatných věcí a lidí, celá tahle věc s boxem, která by mě jednou mohla proslavit, mě děsí k smrti. Po tom všem, jsem přišel tady, abych utekl a schoval se před těmi hajzly."
Chvíli zůstává tiše, asi zvažuje, jestli by mi měl opravdu pomoct.
„Co jsi udělal, Harry?" ptá se a polykám.
„To nemůžu říct. Ale je to fakt špatné," říkám Arnoldovi.
„Jako „zabijou mě, jestli mě najdou"?" ptá se a přikyvuji.
„Jo."
Dělá chápavé gesto hlavou a vzdychá.
„No, nemůžu říct, že jsem se s tímhle nesetkal. Chci říct, upřímně, chlapče, myslíš si, že zbytek slavných boxerů nemá špatnou minulost? A skoro nikdy se nedostali do vězení, jaké to je, huh? Podívej, je hodně způsobů, chápeš? Způsobů, jak nechat zmizet minulost, způsobů, jak se ujistit, že se tě nikdo nedotkne, můžeš si změnit identitu, pokud si myslíš, že je to tak špatné," říká a zvedám obočí.
„Změnit si identitu?" ptám se a přikyvuje.
„Jo. Znám hodně lidí, kteří to dělají."
„A to, co jsem udělal, není pod mým jménem, nemůže to být se mnou spojeno?"
Krčí rameny.
„No, nikdo neví, kde Harry Styles je a věci, které udělal, nemůžou být s tebou spojovány, protože už jím nejsi, jestli to chceš udělat. Je to úplně nový začátek."
Chvíli o tom přemýšlím, škrábající se na obočí. Je to velký tah, ale bude to znamenat, na papíře, že nejsem Harry Styles a nikdy jsem nebyl s gangem spojený.
Pořád se to zdá být moc jednoduché. Pořád vypadám jako já a pokud se poldové domáknou, že jsem Greysona zabil, pokud jim to gang řekne a pak, že jsem si změnil identitu, nebyli by schopní mě zatknout? Nebyli by schopní dokázat, že jsem to já?
Tak se na to ptám Arnolda.
„Ne, nebyli," říká, kroutící hlavou. „Věř mi. Znám to z vlastní zkušenosti."
Přikyvuji chápavě.
„A lidi kolem tebe? Pořád se s nimi vídáš? Přijali to?"
„No, jo, protože věděli, že to byla cesta od toho, co jsem udělal. Ptáš se kvůli té holky, že?" ptá se a přikyvuji.
„Bude to divné, bude ti muset říkat jiným jménem a všechno." Jestli se znovu uvidíme, což asi ne, ale i tak.
„Podívej, vždycky si můžeš dát Harryho jako prostřední jméno," navrhuje.
To je docela dost dobrý nápad.
„Seš si jistý, že policie nemůže dokázat, že jsem to já?" ptám se a přikyvuje.
„Jop."
„A gang? Budou vědět, že jsem to já, když mě uvidí. Nepotřebují žádný důkaz."
„Oni ne, ale vždycky můžeš mít bodyguarda, když si budeš myslet, že jsi v nebezpečí. Bůh ví, že nebudou riskovat životy, aby tě zabili před svědky. Nikdy to není tak špatné, aby museli riskovat svůj život."
Musím přiznat, že má pravdu. Ale možná budou chtít pomstít Greysona, ale nikdo se o něj nestaral tak moc, aby mě zabili před svědkem. Byl to otravný sráč.
„Dobře." Přikyvuji.
Je to dobrý nápad.
„Chceš to udělat?" ptá se Arnold, zvedající pravé obočí.
Přikyvuji.
„Jo."
„Tak pojďme, než zítra přijedou soudci. Čím méně lidí bude vědět, že jsi změnil identitu, tím lépe," rozhoduje a vstává.
Když vstávám, pokládá mi ruku na paži.
„Upřímně nevím, proč ti tak moc pomáhám, kluku, ale radši mě nezklam, eh?"
Usmívám se na trenéra.
„Neopovážil bych se s tolika kontakty, co máš."
Směje se a pak jdeme změnit to, kým jsem.
________
Omlouvám se, že díl včera nebyl. Upozorňovala jsem na to na mém instagramovém profilu, že jsem byla na hokeji a přijela jsem domů naprosto unavená a vyřízená, takže jsem se napapkala a šla jsem spát.:D Ale za odměnu mám pro vás jedno překvapení.:))
Edited
ČTEŠ
Hopelessly His // h.s. (CZECH TRANSLATION)
FanfictionDRUHÁ KNIHA, první kniha má název DANGEROUSLY HIS Byla jsem hladová, uvnitř hořící touhou po něm. Co se stane, když se po půl roce setkáte s osobou, která vám přinášela radost a bolest, o které jste nevěděli, že by mohla existovat? Reilly_styles: I...