Harry
Blbost.
Bouchám do volantu a s posledním pohledem si prohlížím její tělo a na nanosekundu se zastavuji na její tváři.
Tváři, která mě zároveň zničila a zachránila.
A pak znovu jedu od ní pryč, s každým metrem si připomínám, jakou chybu dělám, a srdce mi s těžkostí bije.
Krk mě svědí po potřebě alkoholu a kroutím hlavou, pokouším se zbavit toho pocitu.
Nemůžu řešit každý posraný problém pitím.
Nechci jet zpátky.
Nechci jet zpátky.
Nechci jet zpátky.
Zůstaň s ní!
Chci zůstat s ní!
Mé podvědomí na mě křičí a taky chci křičet, chci, aby každé tělo slyšelo můj křik, ale nemůžu.
Musím být normální, i když jsem všechno ostatní, jen ne to.
Celou cestu domů mě pálí oči, ale odmítám brečet.
Po třech hodinách mučení jsem zpátky v Missoule, ale nejedu do té díry k sobě.
Místo toho projíždím a jedu ke Gemmě, modlím se, aby můj posraný strejda neotevřel.
A samozřejmě, Bůh mě neposlouchá. Chci říct, proč by, kurva, měl? Není to tak, že bych ho někdy poslouchal.
„Co tady děláš?" mračí se na mě a převracím oči, protože není možné, abych mu odpověděl, tlačím se kolem něj a jdu rovnou do Gemmina pokoje, ignorující jeho volání.
Když vrážím dovnitř, nacházím ji na posteli s tím šprtem na ní a skoro zvracím.
„Hej! Co to, kurva? Nemůžeš tady takhle vtrhnout, jsi normální?" začíná křičet a zacpávám si uši.
Díky bohu, že mají na sobě oblečení, jinak by to bylo naposledy, co ten šprt viděl svého ptáka na těle.
„Omlouvám se, přestaň ječet!" křičím. „Nevěděl jsem, že vy dva jste tady šukali!"
„My jsme spolu nespali, zničil jsi nám to, pokud sis nevšimla, ty debile," syčí na mě a ten chudý šprt vypadá dost nepohodlně sedící na posteli, zatímco ona stojí, jejím úkolem zřejmě je křičet na mě, dokud mi nezačnou krvácet uši.
„Už jsem se omluvil!" ječím a projíždím si vlasy rukou.
Neměl jsem tady chodit, měl jsem odejít.
„Proč jsi tady? Došel ti chlast, tak ses přišel podívat, jestli nemáme? No, promiň, ale tady nebydlí takoví ožralci, jako jsi ty."
Přetáčím oči. Chová se jako kráva od chvíle, co ke mně přišla mi pomoct a odmítl jsem ji a možná jsem ji trochu urazil.
Nevěděl jsem, že byla tak zasraně citlivá.
„Promiň, že jsem tě nazval ubohou, můžeš být teď normální?" vydechuju hluboce, přetáčející znovu oči.
Zvedá obočí, ale sedá si a přikyvuje.
Taky si sedám, na židli, dívající se na ně chvíli, než si povzdychnu.
To je trapné.
Měl bych to říct?
K čertu s tím.
„Viděl jsem ji," mumlám, dívající se na své nehty.
Chvíli je ticho, než jsou má ramena hrubě zatlačená zpátky a překvapené zelené oči hledí do mých.
„Au, co to-."
„Viděl jsi ji?! Sophii?!" piští a pomalu přikyvuji.
Zírá na mě, než mě nakonec pouští a začíná kolem poskakovat, tleskající.
Mračím se na ni, ale nemůžu bojovat s malým potěšeným úsměvem.
Ten divný šprt se usmívá jak trouba a oba lehce vyšilují, ale nemůžu popřít fakt, že jsem docela, kurva, rád, jak šťastní z toho jsou.
„Kde jsi ji viděl? Jak vypadala? Dali jste si pusu? Co jste vůbec dělali? Jak se to stalo? Byl jsi v Spokane nebo ony byla tady? Proč mě nepřišla navštívit? Mluvíte vy dva spolu zase?" ptá se na celou hromadu otázek a zastavuju ji, než říkám, co se stalo.
Nemůžu uvěřit, že diskutuju o mé životní lásce s těmihle blbečky.
Poté, co končím, jen na mě zírá s vytřeštěnýma očima.
„Co tady, kurva, ještě děláš, Harry?" ptá se a otevírám pusu, abych odpověděl, ale nic z ní nevychází.
Proč jsem se zase vrátil?
Zdá se, že nemůžu odpovědět a Gemma jednoduše kroutí hlavou a vzdychá.
„Vrať se k ní, víš, že tady už nepatříš," říká a znovu se usmívám, načež rychle vstávám.
„Máš pravdu," říkám a bez dalších slov běžím k autu, poprvé po dlouhé době s nadějí.
Můžu to udělat.
Můžu ji dostat zpátky.
Rychle jedu ke Greysonovi a volám mu, doslova ho vyhazuji ven přes okno, když vychází ven a jedu zpátky domů.
Balím si pár čistého oblečení, co mám, celý můj dům je špinavý a nemám moc věcí, co si vzít s sebou.
I tak se budu muset vrátit a uklidit ty hovna, co jsem udělal, ale teď na to seru.
S kufrem sedím v autě a jedu zpátky tam, kde jsem měl být už sedm měsíců.
___________
A teď všichni řekneme "Děkujeme ti, Gemmo".
A ještě jsem zapomněla říct, že pokud tady někdo čte PIPER, tak tento týden bude nový díl, takže přestaňte být na mě nasraní.:DDD
Edited
ČTEŠ
Hopelessly His // h.s. (CZECH TRANSLATION)
FanfictionDRUHÁ KNIHA, první kniha má název DANGEROUSLY HIS Byla jsem hladová, uvnitř hořící touhou po něm. Co se stane, když se po půl roce setkáte s osobou, která vám přinášela radost a bolest, o které jste nevěděli, že by mohla existovat? Reilly_styles: I...