Hopelessly His // h.s. (CZECH TRANSLATION)

XV

Sophia

Protírám si oči a zívám. Neuvěřitelně jsem dokázala zůstat celou nos vzhůru, abych se učila. Teď je ráno a je mi špatně od žaludku obavami o Harryho a zkoušku.

Během noci jsem mu poslala pár zpráv, ve kterých jsem se ptala, jestli je v pořádku, ale neodepsal a vše, co jsem mohla dělat, bylo, doufat v nejlepší.

Vytáhla jsem první oblečení, co jsem uviděla, byla jsem příliš unavená na to, abych vynaložila snahu a dovlekla jsem se do auta, zakřičela jsem na Soniu a pustila jsem Wolfa ven, takže se mohl vyčůrat. Měli jsme kolem domu plot, takže nemohl utéct.

Cesta do školy byla o nervy a opakovala jsem si v hlavě vzorce. Když jsem dorazila na parkoviště, měla jsem skoro infarkt, stál tam Harry.

„Co se to s tebou, sakra, děje?!" křičím a zavírám za sebou dveře, když vystupuji. „Kde jsi byl celou noc?!"

Vypadá strašně, není možné, že byl v hotelu a spal.

Přetáčí oči, naklání se ke mně a šeptá: „Otoč se. Dneska do školy nejdeš."

Naštvaně na něj zírám.

„Cože? Jsi normální?! Propadnu, pokud nepůjdu!"

„Na to seru. Otoč se." Ušklíbá se a zužuji oči.

„Neovládáš můj život. Neprojdu prvákem jen kvůli tobě." S tím se kolem něj protahuji a rychlými kroky mířím do školy.

Stejně jako když procházím vstupem, cítím ruku na své.

„Zpomalila bys? Kurva, nemůžu chodit tak rychle."

„Co to děláš?"

Přetáčí oči.

„Jako co to vypadá, že dělám? Jdu s tebou očividně."

„Nepotřebuji bodyguarda," hádám se.

Chrochtá.

„Věř mi, potřebuješ."

Škaredě jsem se na něj podívala.

„Jsem nervózní z toho testu, to je jediný důvod, proč ti dovolím jít se mnou. Budu potřebovat dobré vysvětlení, až skončím, takže si radši začni vymýšlet dobrou výmluvu."

Harry převrací oči a jde za mnou.

„Ano, mami."

Vyčerpaně vydechuji, ale nechávám to být. Kdyby to bylo za jiných podmínek, tahle slovní výměna by bylo o hodně jiná.

Matika začíná pro mě moc brzy na to, abych byla šťastná, i když je čtvrtou hodinu. Během dne se lidé na Harryho divně dívají a učitelé se na něj ptají, ale slušně je žádám, aby to nechali být a ukazuju jim vzkaz se Soniným falešným podpisem, na kterém je „z osobních důvodu je v její přítomnosti celou dobu".

Byl to Harryho nápad, ne můj.

Taky jsem si všimla, že mezi Tomem a Harrym je napětí, které předtím nebylo. Jasně, nenávidí se, ale cítím, že tohle je nějak jiné.

Něco se muselo stát a mám v plánu se na to Harryho zeptat hned, jak to půjde.

„Jste připravená, slečno Watsonová?" ptá se mě profesor, kterého jsem začala nenávidět, protože nenávidím předmět, který vyučuje, a slabě přikyvuji.

Musím na tohle být připravená.

Podává mi test a sedá si za daleký stůl od všech studentů.

Dobře, to zvládnu.

***

„Jak to šlo?" ptá se Harry, když jdeme na oběd, a krčím rameny.

„Dobře, hádám. Lépe, než bych si myslela, takže tak. Doufám v nejlepší."

Mručí a sedá si v kavárně. Nechtěl jíst ve škole, tak nás zavedl do retro vypadající, roztomile malinké kavárny a koupil nám sendviče a pro mě muffin.

„Takže, máš dost dobrou výmluvu?" ptám se a věnuje mi tázavý pohled, než si uvědomuje, na co se ptám, odkašlává si a shlíží na sendvič.

„Musel jsem se vrátit domů pro zbytek věcí," lže a zvedám obočí.

„Opravdu? Nemohl jsi to udělat dneska? Musel jsi to udělat v noci?"

Přikyvuje a zužuji oči.

„Proč mi pořád lžeš, Harry? Myslela jsem si, že tohle máme za sebou."

Zpátky shlíží na sendvič.

„Nelžu."

Přetáčím oči nad jeho dětinskostí a chystám se to okomentovat, když si všímám divné skvrny na jeho černém triku.

„Je, je to krev?"

O osm hodin dříve

Harry

Krev.

Krev všude, vsakující se do tmavé lesní země, když tam stojím, nevím, co podruhé dělat za posraných dvacet čtyři hodin.

Kurva,kurva, kurva, co jsi to udělal, Harry? Co jsi to, kurva, udělal?!

________

Co myslíte, že Harry provedl? 

Edited