Hopelessly His // h.s. (CZECH TRANSLATION)

XVI

Harry

„Jsem tady, ty zasraný kreténe, jak jsi říkal, že musím být. Teď co?" štěkám, vystupující z auta a zavírající za sebou dveře.

Culí se.

„Na tohle jsem čekal tak dlouho."

Zvedám obočí a otevírám pusu, abych se ho zeptal, co tím, kurva, myslí, když jeho pěst vyráží vpřed přímo do mé čelisti.

Trhám hlavou doleva a musím přiznat, že jeho rána je docela, kurva, dobrá.

„Co to, kurva?" skuhrám, nemám ponětí o tom, co se děje.

„Oh," sténá, jako by mě orgasmus. „To bylo příjemné."

Mračím se na něj a dívám se zpět, když jeho pěst opět vyráží, tentokrát do mého břicha.

Bručím bolest; tohle opravdu bolelo.

„Hádej, co jsem zjistil," říká a nakopává mě do koulí, než mám vůbec čas reagovat, protože nechápu, co se, do prdele, děje.

„Tom mi řekl, že ses přestěhoval do Spokane." Kope mě pod koleno a padám k zemi. „Očividně jsi mu slíbil malou návštěvu každý den, dokud nenechá Sophii. Uřízneš mu jeden prst po druhém, říkal."

Zasraný Tom.

Slibuji sám sobě, že tu výhružku vykonám, až se dostanu do Spokane.

„O čem to, kurva, mluvíš?" ječím a uhýbám jeho další ráně, ale ne na dlouho, protože znovu cítím kopanec do břicha.

Cítím nevolnost.

„Neřvi na mě, kurva!" řve Greyson. „Nejsem idiot! Myslel sis, že tě nechám přestěhovat a opustit gang?! To, kurva, ne! První příležitost, co budeš mít, a všechno to vykecáš chlupatým!"

„Ou, jasně, a zmíním, že jsem byl hlavní pašerák?! Samozřejmě, že ne, ty kreténe!" ječím zpátky.

„Ou, já vím, že neřekneš, protože s nimi vůbec mluvit nebudeš." Šklebí se a znovu mě a znovu mě zasahuje. „Všiml sis, že tohle je dobré místo na pohřbení tvého těla?" ptá se.

Mračím se.

„Nevím, co se ti teď, kurva, děje v té tvé posrané hlavě."

„Zabiju tě, ty kreténe! Konečně!" křičí. „Čemu nerozumíš?"

Tuhnu. Do prdele, tohle bylo vážnější, než jsem si myslel.

Myslel jsem si, že si dělal prdel, není to poprvé, co mě mlátí, ale nikdy neřekl, že mě zabije.

„Nevěřím ti od doby, co jsi potkal tu malou roztomilou děvku, vím, že jsi jí všechno řekl. Po tobě je řada na ni, bez obav. Nebudeš sám dlouho hnít v pekle."

Znovu mě nakopává, mířící mi na hlavu, ale kryju se pažema, takže nezasahuje dobrou ránu.

Vaří se mi krev s jeho slibem, že zabije Sophii, ale nemůžu vstát.

„Doufám, že ses s tou malou mrchou rozloučil, už ji neuvidíš." Šklebí se Greyson a chci ho moc zabít.

Tak moc, ta potřeba protéká každou mou žilou. Chce mi vzít něco, co jsem právě získal zpátky. Nemůžu mu to dovolit.

A v tu chvíli si na něco vzpomínám. Jak pohybuji bokem, abych uhnul před jeho další ránou, cítím něco kovového na zádech.

Má zbraň.