[DOKONČENO]
Kdysi dávno někdo řekl, že protiklady se přitahují. Ale já tohle musím popřít, protože miluju člověka, se kterým toho máme společného víc než byste čekali. Od stejného smyslu pro humor až po stejné oblíbené jídlo. Dokonce si ráno oba dv...
Jsem unuděná k smrti, jelikož jsme zkoukli všechny díly pohádky Madagaskar, kvůli malým dětem. A teď všichni ležíme v postelích. Ani jsem se neobtěžovala se sprchovat.
,,Dobrou." Řekla jsem spíš ze slušnosti. Zachumlala jsem se do své deky, která byla strašně těžká. Rovnou tam místo peří mohli dát štěrk.
,,Takže nic nebude?" zeptal se Ryan.
,,Ne, nebude. Ještě jedna poznámka a podpálím ti jazyk zapalovačem." Na sucho polkl. Všichni s jednohlasným dobrou do pěti minut vytuhli. Já pak taky.
,,Mně neutečeš!" Křičí za mnou běžící Noah. Běžela jsem jako o život do lesa. Bylo to v tu chvíli jediné rozumné řešení. Už ani nevidím, srdce mi málem vyskočilo z hrudi, nestíhám nabrat kyslík do plic, nohy mi div už dávno neshořely stejně jako ruce. Slzy mi stékaly, dalo by se to přirovnat říčce. A najednou mě dvě svalnaté chlapecké paže polapily za pas. ,,Říkal jsem ti, že nemáš šanci." Křičel na mě.
Daroval mi hrubý polibek, který jsem za žádnou cenu nehodlala oplácet. ,,Ne-nech mě!" Mluvila jsem skrz vzlyky. Snažila jsem se vyznít sebejistě a dostat se z jeho sevření. ,,Noahu, prosím." Bohužel ani jedno se mi nepovedlo. Furt mě k sobě tlačil. Neměl v plánu mě nechat jen tak odejít a na druhý den se se všema rozloučit. Cítila jsem ho všude. Teď by se moje slzy daly přirovnat rovnou k vodopádům.
,,Jestli o tomhle někomu něco řekneš." Ukazováčkem dodal na tvrdosti a vážností situace. ,,Přísahám, že si tě najdu a budu tě šukat kdykoliv jen budu chtít." Zářivě se na mě usmál. Tenhle úsměv dokázal, abych se usmála taky. Ovšem teď mi dokázal v jaké situaci se nacházím. Házela jsem se sebou, jak se dalo, ale přece jenom, co zmůže čtrnáctka proti šestnáctiletému namakanému klukovi? Nic. No já se nevzdávala. Vzdala jsem to až když roztrhl moje růžové kalhotky s černou kočkou. I přes moje prosby, aby to nedělal, to udělal.
S uslzenýma očima celá zpocená jsem se posadila. Zase ten zkurvený sen! Nemohla jsem dýchat. Nechtěla jsem ze sebe vydat vzlyk. Riskovala bych tak probuzení těch tří. Všichni poklidně oddychovali.
Rychle jsem z pod polštáře popadla krabičku cigaret a zapalovač. Jako myška jsem šla ven. A jako střela jsem doběhla k houpačkám a na jednu z nich se posadila. Nyní jsem brečela, ruce se mi třepaly, takže zapálení cigarety mě stálo hodně úsilí. I přes to, že jsem na sobě měla tílko a kraťásky na spaní, nebyla mi zima. Mohlo být okolo dvaceti stupňů.
Stále jsem brečela. Snad ještě víc. Ale snažila jsem se soustředit jen na cigaretu mezi mými rty. Vdech. Výdech. Vdech. Výdech. Vdech. Výde-
,,Jsi v pohodě?" Poklepal mi na rameno nějaký kluk. Já se ještě víc rozbrečela. Ten kluk - zrzek - protože má zrzavé vlasy, si mě hned přitáhnul do obětí. Nevím, jestli to je dobře nebo špatně, ale obětí jsem mu silně opětovala.
Zjistila jsem jeho jméno - James. Typické irské jméno. Dost jsme se rozpovídali. Nebo spíš on. Já jen přikyvovala. Takhle jsem se dlouho nenasmála. Ale něco mi tu nesedělo. Ten kluk je snad gay nebo co. Mám krajkované tílko, kraťasy do půlky prdele a on se ani jednou nepodíval jinam než do mých očí.
,,Ty jsi gay?" Zase si moje pusa mele jen tak z prdele. On ztuhl a já myslela, že si půjdu vybrat rakev. Přestal se pohupovat na houpčce.
,,A ty jsi jasnovidec?" Nechápavě jsem nadzvedla obočí. ,,Jak jsi to poznala? To je to tak čitelné?" Uff.. Mluvil to trochu sklesle. Jakoby se za to styděl. Jakoby se styděl za to kým je. Mezitím sledoval strom někde z povzdáli.
,,Neboj, nikomu to neřeknu." Usmál se na mě.
,,Díky, ale kdybych byl hetero, tak bych do tebe šel." Nahlas jsem se zasmála. ,,Ale vážně. Kluci z naší chatky se dokonce sázeli, který tě ojede jako první." Zamrazilo mě. Nemyslím si, že by si to někdo dovolil.
,,Tak jim vyřiď, že mají dál snít." Zas jsme se smáli. Ještě dlouho jsme kecali.
,,Hele já už půjdu. Tak dobrou." Zamávala jsem mu a upalovala do chatky.
Ups! Tento obrázek porušuje naše pokyny k obsahu. Před publikováním ho, prosím, buď odstraň, nebo nahraď jiným.
