ETHAN
Bylo hned několik způsobů, jak mě vzbudit. Jedno z nich mohlo být nepřetržité zvonění na našem zvonku jako právě teď. Byl jsem nasraný k neposrání. Včerejší cesta domů trvala čtyři hodiny a domů jsme dorazili až v deset večer, takže mi máma dovolila dnes zůstat doma. Líně jsem otevřel oči, vstal z postele a seběhl dolů.
Otevřu dveře a ani mě nijak nepřekvapuje, že to je Jordan s Ryanem.
,,Šípková Růženka se vzbudila?" zeptal se posměšně Jordan.
,,Běž do prdele, Jordane." Zajdu do kuchyně, za účelem se něčeho napít.
,,Proč nezvedáš hovory?" zeptal se Ryan. Oběma podám pivo. Já se ale napil džusu z lednice. Sedli jsme si do obýváku na sedačku.
,,Nevěděl jsem, že mi voláte. Asi mám vypnutý mobil." O něčem se rozpovídal Jordan. Snad o tom, že jeho malá sestra se konečně vrátí z výměnného pobytu. Nevím. Já se nějak vzpamatovával z toho, že jsem si nezkontroloval mobil, a že mi možná napsala Victorie. Myslím, že rychleji jsem z tohoto gauče nikdy nevystřelil. Vletím do mého pokoje k mobilu a zapnu ho. Mezitím se tady objevili mí kámoši.
,,Co se stalo?" zeptal se Jordan.
,,Nic závažného," odvětím klidně i když mé srdce právě přežilo infarkt.
Victorie: Ani si nedokážeš představit, jak moc mi chybíš...
Do prdele. Napsala mi včera a já jí odepisuju až teď. Bude nasraná? Ovšem, že bude nasraná. Copak ji neznáš?
,,Kdo ti napsal?" zeptal se Jordan.
,,Samozřejmě, že Victorie, kdo jiný?" odpoví mu Ryan. ,,Nevidíš, jak se culí na ten mobil?" Ryana zabiju pohledem. Kdybych pohledem uměl střílet šípy, už by v něm byly čtyři.
Já: Dobré ráno <3
Toužil jsem vidět její reakci, když si přečte mou zprávu. Bohužel to je nemožné. S klukama jsem šel zpátky do obýváku. Jordan automaticky zapnul PlayStation. Nechal jsem je hrát nějakou střílečku. Já měl jiný plán. A ten zněl takhle: Celý den si psát s Victorii. Chybí mi.
Victorie: Mám snad tu nejnudnější hodinu dějepisu, takže ti nebudu moct odepisovat hned.
Já: To je v pořádku. Vyfoť mi toho učitele.
Victorie: Proč?
Já: Budu se cítit jako bych tam byl s tebou
Victorie: No to nevím... tenhle je zrovna fakt sexy
Tohle mě dokázalo naštvat. Ona si chtěla zahrávat. V tom případě si zahrávala s ohněm. Nehasnoucím ohněm.
Já: Určitě na mě nemá.
Victorie: O MŮJ BOŽE! PRÁVĚ SE SEHNUL!!!
Je mi jasné, že to píše jen aby mě poškádlila. Já nevím, jestli se mi to líbí, nebo nelíbí.
Já: Zahráváš si s ohněm, kotě
Victorie: Fajn, pošlu ti tu fotku. Ale moc nežárli.
Já: Já? Nikdy!
....
,,Jsem doma!" zařvala máma z chodby. Hned jsem se zvedl a šel přivítat mámu. Takhle to chodí vždycky. Na rozdíl ode mě má tmavě hnědé vlasy a oči má zelené jako já. Oči jsou snad jediná věc, kterou jsem po mámě zdědil. Ve zbytku mého vzhledu se spíš podobám fotrovi.
ČTEŠ
The End of the F*cking Camp
Romance[DOKONČENO] Kdysi dávno někdo řekl, že protiklady se přitahují. Ale já tohle musím popřít, protože miluju člověka, se kterým toho máme společného víc než byste čekali. Od stejného smyslu pro humor až po stejné oblíbené jídlo. Dokonce si ráno oba dv...
