[DOKONČENO]
Kdysi dávno někdo řekl, že protiklady se přitahují. Ale já tohle musím popřít, protože miluju člověka, se kterým toho máme společného víc než byste čekali. Od stejného smyslu pro humor až po stejné oblíbené jídlo. Dokonce si ráno oba dv...
Ve čtyři jsem se vrátila a trochu nedomyslela svůj příchod. Byla jsem opilá a ještě k tomu zhulená.
Z klubu jsme odešli asi ve dvě ráno, ale já s Nickem jsem se další dvě hodiny smáli na celé kolo pod vlivem mariuhany. Mám nějaké záblesky. Zhulili jsme se na dětském hřišti, to si pamatuju. Houpali jsme se na houpačkách a klouzali po skluzavkách. Smáli jsme se a najednou jsme oba chytli náladu, takže jsme se zhulili jako nikdy.
Pamatuju si, jak na nás křičel řidič autobusu, protože jsme mu platili listama ze stromu.
Pak si pamatuju jak jsme shodili poštovní schránku a nějaká stará bába na nás začala ječet. Následně si jen pamatuju, jak jsem dupala na schodech, když jsem se chtěla dostat do pokoje. Víc si nepamatuju.
Znáte ten pocit, když někomu ve čtyři ráno píšete nesmyslné zprávy? Protože já jo. Ethanovi jsem psala totální nesmysly.
Nevím, z jakého důvodu se moje bolest hlavy ozvala v osm hodin ráno, ale nutně jsem potřebovala aspirin.
Já:Dobré ráno a promiň za ty nesmysly.
Napsala jsem Ethanovi zprávu. Pichlavá bolest mě donutila se přestat dívat do mobilu a zvednout se z postele. Mé kroky směřovaly rovnou do kuchyně. Vejdu do kuchyně a zjistím, že máma a Noah dnes do práce nejdou, protože je sobota. Kurva.
,,Takže, kde jsi byla?" zeptala se máma. Cinkl mi mobil v ruce a s očekáváním, že to je Ethan, to byla Ashley.
Ashley:Včerejšek byl bomba! Musíme to někdy zopakovat.
Pořád tu je moje matka a Noah, kteří mě momentálně několikrát bodli do břicha svýma očima.
,,To tě nemusí zajímat," vyprskla jsem pichlavě. Přemohl mě strach, když máma odpila malinko vody z téměř plné sklenice vody a přešla dlouhými pomalými kroky ke mně.
,,Dobře, jak chceš." Vytrhla mi mobil z ruky a ponořila ho do sklenice vody. Je vodě odolný, takže se snaží zbytečně. Nešlo se nezasmát nad její stupiditou. ,,Já vím, že je vodě odolný, ale já vždycky docílím svého," řekla a já jen čekala s pozvednutým obočím, jakou kravinu zas udělá. Z vlasů si vytáhla pinetku. Doopravdy nevím, co má v plánu udělat.
Najednou jsem to nějak nepostřehla. Jen to, že pinetkou vytáhla z mobilu SIM kartu a zlomila ji. Kurva! To je kráva. Kurva! Kurva! Kurva! Až teď mi to všechno došlo. Nejsem žádná jasnovidka, abych si pamatovala Ethanovo číslo nazpaměť. To je v prdeli.
Všechny kontakty jsou v čudu. Číslo na Ethana, Nicka i Ashley už nemám.
,,Co si myslíš, že děláš? Teď si budu muset shánět všechny kontakty znovu!" zařvu na tu ženu, která mě porodila.
,,To byl účel, dceruško. Nechceš mi říct, kdes byla? Dobře. Já udělám něco, co tě naučí mi to příště říct." Hnusně se zasmála. Noah jen přihlížel.
,,Kdyby ses o mě trochu zajímala, tak jsme mohly mít úplně jiný vztah!" vykřiknu. Jsem tak nasraná. Nejradši bych něčím hodila o matčinu kebuli. Málokdy brečím. A už vůbec nebrečím před ostatními, ale teď jsem to nevydržela. Doopravdy jsem se snažila tu slzu nepouštět z oka ven.
,,Takže ty to chceš hodit na mě? Všechno jsi udělala ty!" vykřikla máma.
,,Jo? A co jsem udělala?" zeptám se křikem. Nastalo ticho. Na to jsem se zasmála. Vztekem utřu tu debilní slzu. ,,Nesnáším tě. Tak strašně tě nesnáším. Jsi jen sobecká husa, která si myslí, že má skvělý život, ale nemáš. Jsi strašná píča." Nějak jsem to nepostřehla. Jen jsem vnímala matčinu dlaň na mé tváři. Přes ty zadržované slzy jsem viděla rozmazaně, takže jsem nestihla zareagovat na její ruku. Dala mi tak silnou ránu, až jsem se ocitla na podlaze.
,,Jsi celá tvůj otec. I on byl špatný a zároveň dobrý. Teď mazej do svého pokoje." Pomalu jsem se zvedla ze země. Zadržela jsem slzy, které by se jinak valily proudem. Noah nic neřekl. Celou dobu jen přihlížel.
,,Ty jsi taky hajzl, Noahu. Perfektně se k sobě hodíte." S tím jsem po schodech vyběhla do svého pokoje, kde jsem se zamkla.
Hned z rána pokažená nálada. Kurva! Já nemám číslo na Ethana! Ani na Ashley. Nepamatuju si jejich čísla.
Co si bude Ethan myslet? Určitě to nejhorší. Já bych si to taky myslela.
Strašně moc jsem zadržovala slzy a už moc dlouho. Takže jsem si sedla na parapet a slzy nechala stékat. Upřimně? Byl to divný pocit brečet.
Dívala jsem se z okna na lidi, kteří mají dokonalý život. V této ulici bydlí samí zbohatlíci. Někdy jim závidím, protože oni mají peníze, kamarády a normální rodiče. A já? Já mám jen ty peníze. Asi to je tou kocovinou, nebo mou matkou, ale jakmile jsem se přikryla dekou, spánek mě pohltil dokonce i bez aspirinu.
....
Vzbudila jsem se na parapetu s neskutečnou bolestí břicha. Strašně mi v něm kručelo. Venku už je skoro tma. To jsem prospala celý den? Šla jsem k notebooku, abych se podívala, kolik je hodin. Hodiny ukazovaly teprve osm hodin večer a máma s Noahem chodí spát kolem desáté. Super, dvě hodiny tady budu muset být zavřená.
Našla jsem si předem na internetu všechny informace o té budově, která se otevírá v pondělí a sepsala jsem si ty informace na papír. To byl takový první krok. Vím, kde ta budova stojí, vím přesnou adresu, vím, že název je Travel Enjoy.
Plán zní takto: Až máma s Noahem půjdou spát, tak se tajně proplížím do máminy kanceláře. Budu se snažit najít nějaké papíry o té stavbě, kde máma udělala podvody s tou vodou. Udělám kopii a vyměním to za originál. Originál si vezmu já a matce podstrčím kopii. Máma tím pádem bude mít falešné papíry a já budu mít originál s jejím podpisem. Dokonalý způsob, jak přimět matku, aby mi řekla, kde bydlí táta. Na tom večírku bude jak na trní, takže buď mi řekne, kde bydlí táta, nebo půjde do vězení. Zkrátka nebude mít na výběr.
Budu muset počkat na pondělí. Protože na večírku bude hrozně rozrušená. Jediná zmíňka o podvodu a bude mít sto chutí se zabít. Nebude jí zbývat nic jiného, než mi informace o tátovi prostě a jednoduše bez jakýchkoliv zbytečných hádek dát.
Jakmile odbyla desátá hodina, potichu jsem odemkla dveře a vyšla na chodbu. Vypadá to, že máma a Noah už spí. Raději jsem to šla ověřit do jejích ložnice. Po špičkách přejdu ke dveřím a nakouknu dovnitř. Úlevně vydechnu, oba spí jak dřevo.
Sejdu po schodech dolů a mířím rovnou do matčiny pracovny. Nezamyká si pracovnu a teď se v duchu směju, protože po tomhle si ji určitě zamykat začne. Okamžitě mířím k jejímu stolu a začnu prohledávat šuplíky. Má tu strašný bordel, ale nic s názvem Travel Enjoy. Je to úžasný pocit dělat něco zakázaného. Ale ne, když se vám nedaří. Jdu prohledat i knihovnu, kde má tunu složek. Tam taky nic. Přejdu k políčkám. Kurva! Tady nic nen-
,,Bingo!" Složka s názvem Travel Enjoy se pyšnila obrovským písmem. Je to deset stran voskovaného papíru.
Teď mě čeká ta nejvíc zdlouhavá část vůbec, budu muset zkopírovat všech deset stran těch papírů ve složce. Kdo si počká, ten se dočká.
Teprve teď cítím adrenalin smíšený s pocitem, že dělám něco, co bych neměla. Najednou jsem se nemohla dočkat na večírek.
Ahoj, lidi, doufám, že jsem vám splnila přání. Někdo chtěl vidět zhulenou Victorii, tak tady to tak napůl je hihi♥️
Ups! Tento obrázek porušuje naše pokyny k obsahu. Před publikováním ho, prosím, buď odstraň, nebo nahraď jiným.
