VICTORIE
Další dva dny se nevyhýbal jen Ethan mě, ale i já se vyhýbala jemu. Středeční návštěva školní jídelny byla první a taky poslední. Prostě jsem se na dva dny úplně odřízla od Ryana, Jordana, Emily a Ethana. Ve škole jsem s nima vždy promluvila pár slov. Od konce táboru uběhly necelé tři týdny a mě to přijde... divné. Zvali mě ven, ale já to odmítala. Určitě tuší, že to je kvůli Ethanovi, ale naštěstí všichni vycítili mou náladu pod psa, a nebavili se o ničem spojeném s Ethanem.
Mám cigaretu v puse a přes otevřené okno vydechuju kouř do tmy venku. Ačkoli je podzim, venku je stále teplo. Nedopalek odhodím ven a sejdu dolů. Táta sleduje Top Gear v televizi, já si k němu přisednu na pohovku. Automaticky mě táta obejme kolem ramen.
,,Victorie?" osloví mě táta a při tom nespouští zrak od obrazovky.
,,Hm?"
,,Nechci, abys měla potřebu tady se mnou v sobotu večer být," řekl. Podívám se na něj s povytaženým obočím.
,,Jak to myslíš, tati?" Asi ho nechápu.
,,Je sobota a ty jsi doma, běž se bavit, chci, aby sis užívala." Pozvednu na něj obočí ještě víc.
,,Vyhazuješ mě ze svého domu?" zeptám se na oko ublíženě.
,,Ne, myslím to vážně," řekne táta. Dnes je narozeninová párty u Jordana, ale vzhledem k situaci s Ethanem tam jít nechci.
,,Dnes se mi nikam nechce. Ten týden ve škole mi dal pěkně zabrat," odpovím.
,,Asi jsi zapomněla, že mě bylo taky sedmnáct a věř mi, že jsem nikdy neodmítl sobotní chlastačku," řekl se smíchem táta. V očích jsem poznala, jak vzpomíná na staré časy, když byl v mém věku. Jen jsem se opřela o jeho rameno a dívali jsme se spolu na televizi. Dnes jsem neměla v plánu nikam chodit. Takže prostě zůstanu doma.
Stejně středoškolské mejdany nejsou pro mě. Je tam nuda - nebo alespoň na mé staré škole se nehrálo nic jiného než pravda nebo úkol. Což je super. Pravda nebo úkol mě vždy bavilo, ale lidi se tam neuměli vůbec bavit. Celkově zazobanci se nějak extra bavit neumí.
Najednou se celým domem ozval zvonek.
,,Jdu tam," řeknu a zvednu se ze sedačky. Sice nevím, jaký debil zvoní v devět večer, ale dobře. Otevřu vchodové dveře a je tam Emily. Co ta tady dělá?
,,Ahoj, Victorie, ani nevíš, jak dlouho mi trvalo tě najít." Emily se na mě dívá zamračeně. Bez dovolení vpadla do mého domu. Jak mě našla? Nikdo neví, kde bydlím.
,,Emily-" začnu, ale hned mě přeruší.
,,Jsi pozvaná na párty a nechci slyšet žádné výmluvy, jasný?" řekla výhružně. Otočím se a spatřím mého tátu, jak se na mě dívá, a při tom zadržuje smích.
,,Ahoj..." řekl táta a čekal na Emily až se mu představí. Ale Emily byla ticho. Dívala se na mého tátu a stála tu před ním jako solný sloup. Usoudila jsem, že ji trochu pomůžu.
,,Jmenuje se Emily," řeknu za ní.
,,Ukradnu vám dceru, protože ona by na tu párty nešla, kdybychom jsme se měly připravovat u ní doma," vyjde z Emily. Chytne mě za ruku a táhne mě ke dveřím ven. Hledám pomoc u táty, ale nejspíš mi nepomůže.
,,Počkat, nemám mobil," řeknu a snažím se jí vymanit ze sevření.
,,Nebudeš ho potřebovat," zavolá táta, ale to už jsou dveře zabouchnuté.
ČTEŠ
The End of the F*cking Camp
Romansa[DOKONČENO] Kdysi dávno někdo řekl, že protiklady se přitahují. Ale já tohle musím popřít, protože miluju člověka, se kterým toho máme společného víc než byste čekali. Od stejného smyslu pro humor až po stejné oblíbené jídlo. Dokonce si ráno oba dv...
