The End of the F*cking Camp

28. Unáhlené závěry

VICTORIE

Páni. Veřejné záchody jsou opravdu hezké. Divila jsem se. Prohlížím si je a v hlavě mám několik otazníků. Jak? Na moji chatce je jen jeden hajzlík, kde jsem mimochodem koupila nový čtyř vrstvý toaletní papír. Není to avšak leda jaký záchod. Je téměř rozdělený napůl. Jo. Není ani tak voňavý jako tady.

Victorie, uvědomuješ si, že mluvíš sama se sebou o hajzlech?

,,Kurva," zaklela jsem. Moje nejoblíbenější část měsíce je tady. Ještě, že mám na chatce tampóny, protože po odpoledním klidu jdeme zase k jezeru.

Slyšela jsem, jak někdo otevřel dveře a to znamenalo jediné. Někdo přišel. Nevím, kdo to je, protože jsem byla stále zavřená v kabince.

,,Smrad jako vždy." Povzdechl si ženský hlas. Poznala jsem to. Nedokázala jsem ho přesně určit. Znělo to jako hlas patřící fifleně, jenomže to může být kdokoli od té doby, co tady není pomalu nikdo normální. Rozešla jsem se směrem k umyvadlu si umýt ruce. Otevřela se kabinka a heleme se! Ashley. Nic jsem neříkala a byla ticho.

,,Už vím, odkud ten smrad pochází." Zakřenila se Ashley. Tento tábor stojí pěkně za hovno. Ani za to hovno nestojí. Šla jsem na blbý hajzl a nemohla jsem v klidu ani vykonat potřebu. Takže ani za hovno nestojí.

,,Že mě to nepřekvapuje. Jedině z tvojí červené držky můžou vyjít takové ubohé sračky." Usmála jsem se a založila si své už suché ruce na hrudi. Taky mě překvapila plná nádrž tekutého mýdla.

Vážně, Victorie? Teď, když máš vyhrát hádku, myslíš na toto?

Ashley je ten typ člověka, na kterého se jen podíváte a chcete mu ukopnout hlavu. Nebo jí třeba nasypat do očí střepy.

Jsi v prdeli. Fakt. Totálně tě ten tábor převálcoval. Přemýšlíš ještě nad většíma sračkama než předtím.

,,Klidně si ho nech. Mám na každého," řekla s nechutí v hlase. Tušila jsem, že mluví o Ethanovi. Proč ji ještě víc nenasrat? V duchu jsem se zeptala sama sebe. To jsem prostě já, ráda seru lidi, kteří mě nesnáší a teď mi to přijde vhod.

,,Koho přesně myslíš? Je víc kluků, kterých bych si mohla nechat." Snažila jsem se jí nedívat do očí a zároveň nevybuchnout smíchy. Držela jsem klidný obličej. Věděla jsem, že kdybych se jí podívala do očí, na svém hrobu bych měla napsáno: Příčina smrti - záchvat smíchu. Zlostně se na mě podívala a teď to byla teprve výzva nevybuchnout smíchy.

,,Být tebou, tak si nezahrávám." Usmála se a taky si založila ruce na hrudi.

,,To samé platí i pro tebe." Upozorňuju ji.

,,Victorie, Ethan nehraje na vztahy," řekla už vážně a v jejích očích nebyla vidět štipka emoce. Páni, musí být hodně posedlá. ,,Než něco uděláš, mysli na to, že nehraje na vztahy. Nedělej unáhlené závěry." Tohle už opravdu myslela vážně. Nevysmívala se mi.

,,Ashley, co nesnáším nejvíc na světě jsou právě unáhlené závěry." Zvážněla jsem. ,,Proč mi to vlastně říkáš?" zeptala jsem se jí. Přijde mi divné, že od začátku mě nemá ráda, dělá všechno, aby si ji Ethan všiml a najednou mi dělá přednášky o tom, jaký je Ethan kokot. Povzdechla si.

,,Řeknu ti to až mezi váma k něčemu dojde. Teď bys to nepochopila." Se sklopenou hlavou odešla. Chtěla jsem říct, že mezi mnou a Ethanem k ničemu nedojde, i kdyby to byl ten poslední kluk na světě,

ale teď vlastně dělám unáhlené závěry taky.

........

Rozložila jsem si ručník pod stromem. Protože naší vedoucí nám připravili program v podobě válení se celý den u jezera, tak jsem tady musela jít taky, jinak bych nejspíš nešla a zůstala na chatce.