VICTORIE
Po cestě do bufetu jsme si povídali. I když se s Ethanem nemáme zrovna v lásce, snažili jsme se spolu normálně vycházet. Kupodivu jsem se cítila dobře. Nic mi nechybělo. Každopádně, když jsem si vyslékala oblečení a moc dobře jsem viděla, co s naším Ethánkem dělám. Jsem to ale pořádná mrcha. Provokuje on, provokuju i já.
Nejprve jsem protestovala jít bez Jamese, protože James tu s náma není, ale musel jít někam se svou partou a já chápu, že se s Ethanem, Ryanem a Jordanem nechce bavit.
,,Jakou si dáte zmrzlinu?" Sedli jsme si ke stolku pro čtyři. Ryan nám šel vybrat. Je tu i zmrzlinový stánek, takže nanuky si nedáme.
,,Čokoládovou!" řekli jsme naráz s Ethanem. Ryan si dal vanilkovou a Jordan asi jahodovou.
Všichni jsme seděli u stolu na terase a jedli tu zmrzlou bohyni v kornoutku. Naproti mně seděl Ethan, který se mi furt čuměl do koz a ne, že by mě to znervózňovalo, ale nebylo mi to zrovna dvakrát příjemné. Takže jsem se to rozhodla ignorovat. Dívala jsem se po okolí. Bylo to jako na vesnici. Opravdu mi to připomínalo malou vesničku.
,,Nezahrajem si flašku?" zeptal se Ethan.
,,Ve čtyrech?" Nadzvedla jsem u toho obočí. ,,A vůbec, kde chceš sehnat flašku?"
,,Ne flašku jako flašku. Dávali bychom si otázky, na které se musí odpovídat pravdivě a když někdo na něco nebude chtít odpovídat, tak mu dáme nějaký úkol za trest." To znělo jako dobrý nápad. neměla jsem s tím problém.
,,Já souhlasím," ozval se Jordan.
,,Já taky." I Ryan souhlasil.
,,Začínám." Přihlásila jsem se a vyšlo to tak, že se budu ptát Ryana, Ryan Jordana, Jordan Ethana a Ethan mě. Super. ,,Takže, Ryane. Kolikrát jsi se zhulil na záchodech ve škole?" Zasmáli jsme se tomu.
,,Asi mi neuvěříš, ale ani jednou." Vážně jsem tomu nevěřila. Každý se alespoň jednou zhulil na záchodech.
,,Vysmrkal ses někdy do ponožky?" Zeptal se Ryan Jordana.
,,Jo." Zasmáli jsme se tomu.
,,Snědl jsi někdy něco zkaženého?" zeptal se Jordan Ethana.
,,Ano." Všichni jsme po něm hodili nechutné pohledy, ale stejně jsme se pak neudrželi a rozesmáli se.
,,Měla jsi někdy kluka?" Přimrzl mi úsměv na tváři. Vzpomněla jsem si na Noaha. Nebyl to můj kluk. Jen se mi líbil a asi jsem se do něho i zamilovala. Každopádně kluka jsem nikdy neměla, pokud se nepočítá školka. Zabila jsem ho dvakrát pohledem. Stručně jsem odpověděla.
,,Ne." Už mi nebylo tak do úsměvu.
,,Nevěřím ti." Usmál se na mě Ethan. ,,Musela jsi někdy mít kluka." Poukázal na mě rukou.
,,Věř čemu chceš." Sladce jsem se usmála a mykla rameny. ,,Ale kluka jsem od školky neměla." Usmála jsem se tak sladce, že jsem i já málem dostala cukrovku. Naštěstí to už nechal být.
Pokračovalo to takhle asi deset minut, ale už to nebylo takové. Ethan moc dobře věděl, že šlápl vedle. Pokládali jsme si takové celkem trapné otázky typu: Šukal jsi někdy s králíkem, nebo Vyjmenuj všechny holky co měly čtyřky, nebo Vyjmenuj všechny učitelky, se kterýma jsi spal.
,,I když jsi nikdy neměla kluka, pochybuju, že jsi pořád panna." To mě urazilo. Co si jako myslí? Ani mě nezná a dělá ze mě děvku? Tak to mu nedaruju. ,,Takže nám řekni svoje porvé úplně do podrobna." Usmál se. No to si ze mě dělá kurva prdel ne? Jak se opovažuje? KOKOT! Došly mi slova, nevěděla jsem jak se z toho vykroutit. Mám říct, že jsem panna, když nejsem? Nebo mám říct, že... Vlastně mi nic jiného nezbývá.
,,Na toto nebudu odpovídat dejte mi trest." Odvrátila jsem zrak. Ethan se zlomyslně usmál. Zamumlal něco jako já to věděl a já byla celá rudá vzteky.
,,Musíš jít na chvíli pryč. Musíme to s klukama probrat." Zlomylsně se ušklíbnu Ethan. Šla jsem tedy někam za roh. Nebojím se, ale je to prostě debil. Ani ne tři minuty a už na mě volali.
,,Musíš dostat telefonní číslo od toho týpka, co prodává tu zmrzlinu." Zasmáli se.
Šla jsem teda za tím zmrzlinářem. Nejprv jsem si ho důkladně prohlídla. Typický blonďáček. Blond vlasy, modré oči, malý nos a plné růžové rty. Zaregistroval můj upřený pohled, proto jsem se na něj usmála. Šla jsem tedy za ním.
,,Ahoj," pozdravila jsem ho se zářivým úsměvem.
,,Ahoj?" pozdravil mě zpátky otázkou, ale trochu nejistě, přece jen tam ten úsměv byl i u něho.
,,Jsem Vctorie." Zřejmě jsem ho oslnila na tolik, že nebyl schopný jediného slova. Musela jsem se ho zeptat na jméno. ,,A ty jsi?"
,,Eh, jo promiň - jsem Dominic." Taky se usmál. Odhalil mi tak své dokonale bílé a rovné zuby.
,,Mohl bys mi doporučit nějakou zmrzlinu?" Usmála jsem se a trochu vystrčila prsa.
,,Ale jistě. Máme tady mnoho zmrzlin, ale-" Odmlčel se. Zářivě jsem se na něj usmála a on na mě taky. ,,věřím, že žádná nebude tak sladká jako ty." Sjel mě pohledem. Zachichotala jsem se. Mám to! Dal mi teda nějakou zmrzlinu ani nevím jaká to byla, protože jsem se soustředila na lísteček, jenž mi podval i se zmrzlinou. Před odchodem jsem na něj mrkla. Poděkovala jsem a odešla za klukama. Zvedla jsem lísteček nad hlavu a kluci začali tleskat.
,,Zabodovala jsi Victorko." Ethan se na mě ušklíbnul, když jsem si sedla. Dívali jsme si navzájem do očí. Mám docela slabost pro zelené oči. A on má právě ZELENÉ! Odvrátila jsem pohled. V očních soubojích nemám dobré zkušenosti. A nevynikám vtom nějak.
,,Tak, pokračujem, ne?" řekl Jordan. Všichni jsme souhlasili. Nebylo to už tak zajímavé. Docházely nám nápady. Až se mě na jednu zeptal Ethan.
,,Ukaž a řekni význam všech svojích tetování." A do prdele. Na boku mám tetování, které je jakoby znak toho, co mi provedl Noah. O tom tetování neví nikdo. Vůbec nikdo. Je to jediné tetováni, které jsem si vytetovala sama. Na boku pod kalhotkama. Má to asi čtyři cenťáky. Na internetu je taková skupina lidí, nebo lépe řečenou holek, kterým se stalo to stejné, co mně a toto tetování máme každý.
,,Fajn, ale příshejte, že se mi nebudete smát." Mluvila jsem s chladnou tváří. Přikývli a já se dala do povídání.
v médiích je to tetování
ČTEŠ
The End of the F*cking Camp
Romance[DOKONČENO] Kdysi dávno někdo řekl, že protiklady se přitahují. Ale já tohle musím popřít, protože miluju člověka, se kterým toho máme společného víc než byste čekali. Od stejného smyslu pro humor až po stejné oblíbené jídlo. Dokonce si ráno oba dv...