The End of the F*cking Camp

70. Průšvih

VICTORIE

Narozdíl od slunného včerejška jsem se dnes probudila do deštivého rána. Ne že bych do školy chodila s potěšením, ale díky Ethanovi je škola lepší. I přesto že to musíme nějaký čas tajit. Tátovi jsem řekla, že s tou pokreslenou lavicí, takto Ethana pojmenoval můj otec, jsem jen kamarádka. Takže ví, kde jsem byla.

Ve školních chodbách jsem se snažila očima najít Ethana, ale neviděla jsem ho, a tak jsem se s batohem na zádech doplahočila za Emily. Něco hledala ve skříňce, kterou měla zevnitř polepenou fotkami jí a Ryana, pak jsem tam zahlédla i fotky s nějakými jejími kamarádkami.

,,Ahoj," pozdravím ji. Leknutím naskočí a tím prudkým pohybem se bouchne do loktu.

,,Bože, vylekala jsi mě." Dramaticky se chytla za srdce. ,,Ahoj," pozdraví mě nazpět. Opřu se o vedlejší skříňky, a tak svým tělem a poloprázným batohem zaberu čtyři skříňky.

,,Ne že by mě to zajímalo, ale nevíš náhodou, kde je Ethan?" řeknu s hraným nezájmem. Začnu si prohlížet své krátké nehty.

,,Nevím, asi se včera s nějakou holkou vyspal, pak mu trvá dlouho ji vyhodit z vlastního domu," řekne. Jen kdybys věděla, že by to nikdy neudělal. Za prvé, proto že spolu chodíme a za druhé. Říkal, že si domů holku nikdy nepřivedl a vždy radši šel k ní domů. Jo, je nechutné na to myslet. Jen nad tou myšlenkou se ve mně vzbudí žárlivost.

,,Aha," přemohnu se k těmto slovům. Nebo spíš slovu.

,,Taky máte na geografii toho zrzavého cukrouše?" Nechápavě se na ni podívám. Nemám nejmenší páru, o čem to mluví. ,,Myslím jako učitele," vysvětlí. Ráda bych jí odpověděla, ale já celý tyden byla tak mimo, že jsem nevěděla jaký předmět zrovna je, natož abych si všimla učitele.

,,Já nevím," řeknu.

,,Jak jako nevíš? To ti Ethan pomotal hlavu tak moc, že ani nevíš, jak vypadá tvůj vyučující?" Nadzvedne obočí s úsměvem.

,,Ne, jen nejsem šprtka," vymluvím se.

,,Je škoda, že spolu nemáme žádný předmět," poví. To se o mě říct nedá. Za těch pár dnů jsem poznala, jak je upovídaná. Nikdy nezavře klapačku, což je fajn, ale někdy mi to leze na nervy.

,,Jo, to jo," mám sto chutí jí jednu vpálit. Ani vlastně nevím proč.

,,Ahoj, lásko." Do obzoru se dostane Ryan. Políbí svou holku a něco jí zašeptá do ucha.

,,Ahoj, lásko. Nevíš, kde je Ethan? Victorie o něm deset minut neslyší a už šílí." Zasměje se. Ryan se na mě podívá.

,,Nevím, kde je, ale přijde," ujistí mě Ryan.

Najednou jsem si všimla nějaké holky, jak se na mě dívá a stojí zhruba deset metrů ode mě.

,,Co máš za problém?" zeptala jsem se té blondýny příkře. Nastavila jsem nepřátelský hlas, ale to je na mě až moc slušné. Normálně bych ji podkopla nohy, naschvál.

,,Jen se dívám na Ethanovu novou děvku," řekne a pohodí svými blonďatými vlasy.

,,Běž do hajzlu," řeknu unaveně. Vůbec mě nezajímá, co si o mně kdo myslí. Hlavně nechci dělat problémy kvůli tátovi.

,,Nemám tě ráda, jen abys věděla," řekla. Přesunula se blíže ke mně, opřela se rukou o skříňku a svými umělými nehty do ony skříňky klepala.

,,Je mi to u prdele, jen abys věděla," řeknu s úsměvem. Je o dost vyšší než já. Má na sobě obtáhlé džíny a crop top. Má razící rtěnku.