[DOKONČENO]
Kdysi dávno někdo řekl, že protiklady se přitahují. Ale já tohle musím popřít, protože miluju člověka, se kterým toho máme společného víc než byste čekali. Od stejného smyslu pro humor až po stejné oblíbené jídlo. Dokonce si ráno oba dv...
,,Zamkněte svoje huby a poslouchejte mě!" Zařval Mike, ale nikdo mu nevěnoval pozornost. Celá jídelna se vybavovala, smála, nebo přibližně jedno procento mlčelo, ale i to jedno procento je moc.
Kam jsem se to proboha dostala? Kuchařky nás dřív, nebo později otráví, kluci myslí jen na šoustání, holky taky jen na šoustání. Bože. Povzdechla jsem si docela nahlas. Nemáte někdo recept na přežití těch nejhorších situací v životě? Protože bych ho nutně potřebovala.
,,Noták! Ticho!" Mike se snažil, ale nic. Bylo to hovno platné.
Nebudu ze sebe dělat takovou citlivku. Tu Chloe, nebo jaké je její jméno prostě a jednoduše zdržím svými hereckými schopnostmi, řeknu několik vtipů a hotovo. Jelikož jsem se sotva dotkla té... ehm kaše, mám hlad a už teď vím, co pro mě bude muset Ethan udělat.
Ty kámošky od Chloe vypadaly... divně. Jo, divně. Ne, že bych žárlila, ale většina kluků chce holku s nějak určitě vytvarovanou postavou. To se o Chloe a jejích kámoškách říct nedalo. Měli horší postavu než dřevěný Pinokio. Opakuji DŘEVĚNÝ Pinokio. Takže proto nechápu, jak se s ní mohl vyspat a co na ní viděl. Ve tváři taky nebyla moc pěkná. Ne, nejsem lesba, ale kluk přece taky dokáže posoudit, jestli je jiný kluk pěkný nebo není.
,,Seru na to. Ethane pojďte si pro odměnu!" Muselo to být vtipné, celý náš stůl se na něj díval divně a nechápavě. ,,Odměnu za tu debilní kočku," řekl unaveně. Celý náš tým se zvedl. Ani si nepamatuju, kdo s náma je v týmu. Myslím, že to je jedno. Nechce se mi to zjišťovat.
Mike nám do rukou předal čokoládu a propisku, kterou mimochodem vyhodím do nejbližšího koše hned, jak to bude možné. Z čokolády se nenajím ani za prd a propisku nesním.
,,Než se vypaříte, nechoďte z chatek ven. Všichni budou na svých chatkách." Moje tajná mise, na kterou jsem byla poslána FBI aka Ethanem, začíná. Sice nevím, jak zabavím skoro deset holek, ale v této chvíli bych pro jídlo, které budu chtít po Ethanovi, klidně i zabíjela.
,,Ahoj holky." Zamávala jsem jim. Postavila jsem se rovnou do dveří tak, aby nemohly odejít z jídelny. Usmívala jsem se fejkovým nacvičeným úsměvem.
,,Ahoj?" Dívali se zmateně. ,,Není to ta holka,co je s Ethanem na chatce?" Nějaká blondýna šeptem vykřikla hnědovlasé po její pravici. ,,Jo je. A buď ticho, protože to je naše jediná příležitost, jak se dostat k Ethanovi nebo Jordanovi," vykřikla nazpět. Asi jsem to slyšet neměla, ale já to moc dobře slyšela. V duchu jsem se plácla do čela. Kráááávy.
,,Posloucháte Justina Biebra?" zeptala jsem se jich na Justina Biebra, protože jsem silně pochybovala, že se shodneme ve vkusu na hudbu. Já neposlouchám nic jiného než rap nebo metal. Metal všech možných stylů. Takže ano, poslouchám čas od času i heavy metal.
,,Jako někdy. Proč se ptáš?" řekla další hnědovlasá holka. Naštvání a unavenost z ní přímo sršelo.
,,Víte, že-" Chtěla jsem se jich zeptat, kdy je jeho koncert. Abych navázala nějakou tu řeč. Chápete, ne? Ale ta stejná hnědovlasá čůza mě přerušila.
,,Někam spěcháme, co potřebuješ?" zeptala se naštvaně. Dost naštvaně.
,,Chci jít s váma na ten koncert," řekla jsem dřív, než o tom popřemýšlela. Všem zajiskřilo v očích. Já začala přemýšlet, kde bych našla nějaké sedativa, kterými bych je předávkovala a do konce svého života se neprobudí. Náhle se jiskřičky vypařily a já za to byla jedině ráda.
,,Bieber v našem městě tento rok nehraje. Kdybys měla Justina tak ráda, věděla bys to." Do hajzlu! Zamračila se na mě ještě víc a to jsem si myslela, že to už ani víc nejde. Nevěděla jsem, co jim teď říct. Musela jsem je nějak odradit od Ethana, jinak je můj zítřejší oběd v čudu. Rozhodla jsem se simulovat. Otočila jsem se na podpatku a fejkově spadla na zem.
,,Do prdele!" zařvala jsem. ,,Holky, pomůžete mi prosím? Musím se dostat na ošetřovnu." Ty pipky si povzdechly, ale přece jen přikývly a pomohly mi společně na nohy. Bohužel jsem si neuvědomila, že ošetřovna je přímo vedle jídelny. Do Prdele! ,,Ehm, já už to zvládnu sama." Dívaly se na mě, jak kdyby jsem se při tom pádu jebla do hlavy, ale to neví, že jsem fejkově spadla. ,,Díky." Pokrčily rameny a šli do svých chatek. Počkala jsem než všechny zalezou. Položila jsem nohu na zem a šla taky na chatku.
Bylo tu ticho. Pomalu se stmívalo, vzduch byl o něco chladnější z důvodu dnešního deště. Zkrátka klid.
Už na to nechci myslet, ale jak? Nejde to, když máte být ještě devět dní na místě, odkud pochází váš největší strach. Každým krokem k chatce jsem slyšela hlas. Konkrétně Ethanův hlas. Opíral se ramenem o bok chatky, takže jsem mu neviděla do tváře a on zase neviděl mě.
Nejspíš volal mámě. Záviděla jsem mu. Smál se a šlo poznat, že se sakramentsky milujou. Chvíli jsem si myslela, že volá s nějakou kámoškou, ale při jeho slovech 'mám tě rád mami' se mi potvrdilo mé mínění o hovoru s mámou. Rychle jsem zašla za roh chatky, ale on nešel. Hovor ukončil, ale do chatky nešel. Zůstal tam opřený o zeď. Chvíli jsem ho pozorovala. Asi po dvou minutách si zapálil cigaretu. Uchechtl se. Zřejmě se usmíval, protože má to štěstí a máma ho miluje. Ani nevíš, co bych za to dala, Ethane.
Z transu mě probral vzlyk. Konkrétně Ethanův vzlyk. Pak propukl v pláč. Nechápala jsem, proč brečí. Rukou jsem se silně udeřila do hlavy, abych se když tak probudila. Není to sen, je to realita. Vydala jsem se za Ethanem.
,,Ethane?" Odhodil nedokouřenou cigaretu. Objala jsem ho. Byl zaskočený, ale objal mě. Hladila jsem ho po zádech. Snažila jsem se ho uklidnit. I když před Ethanem mi právě spadla necitlivá maska, uklidňovala jsem ho. Nechci se ho ptát, co se stalo. Já věděla, že je v pěkné řiti. Když jsem byla já, taky jsem nikomu nic nechtěla říct. To já o tom musela říct mámě sama. A hovno vyřešila.
Po chvíli si Ethan sedl na zem a stáhl mě s sebou. Spanikařila jsem. Ale měl větší sílu než já. Stáhl mě na něho, sině mě objal a brečel možná ještě víc.
Objal mě.
Jen jsme seděli na zemi a já utěšovala Ethana.
Ale proč brečí? Vždyť má zřejmě super rodiče.
Ups! Tento obrázek porušuje naše pokyny k obsahu. Před publikováním ho, prosím, buď odstraň, nebo nahraď jiným.
