ETHAN
Dostali jsme ten nejlepší úkol na světě. Máme hledat v lesíku plyšovou kočku. Ano. Plyšovou kočku. Kdo ji najde jako první, vyhrává. Máme na to celý den, takže jí vlastně ani nemusíme hledat. Někdo to prostě najde a konec, ale to bychom nemohli mít v týmu Jordana a Ryana.
Nevím proč, ale museli jsme se spojit s týmem, kde je Jordan a Ryan. Prý je nás málo. Já si nemyslím, že nás bylo málo, ale to je jedno. Nesnáším Alexe. Je strašně hloupý. Hloupý jakože vážně hloupý. Ne, že bych nechtěl být v týmu zrovna s něma, ale oni chtějí všechno vyhrát. Já bych nejradši byl na chatce a poslouchal písničky.
Ale.
Zase tu je nějaké ale. Byla by tam i Victorie, takže ne, neposlouchal bych písničky. Snažil bych se ji nějak dostat, ALE je to strašně těžké. Už ji ani nechci, ALE chci! Jsem ze sebe zmatený. Chci ji do postele, ALE zároveň nechci. Jsem debil. Jsem totální idiot! Jediná věc, co mi zbývá je se nějak snažit. ALE já nevím, jak se kurva snažit. Ať se snažím, jak se snažím, nechce, ALE zároveň chce. I Victorie je debilní. Poznám na holce, když chce a věřte mi, ona chce, ALE pak si jakoby něco uvědomí a nechce, tak se už kurva rozhodni Victorie Sanders!
Vidíte, co ze mě sedmnáctiletá holka udělala? Mé myšlenky jsou úplně divné. Strašně přemýšlím nad věcmi a to jsem fakt nedělal. Udělala ze mě tupce.
,,Jdeme doprava," pověděl Jordan. Konečně zase vnímám. Zajímalo by mě, kolik jsem toho zmeškal.
,,Ne, jdeme doleva," ozval se na oplátku Ryan.
,,Já nás celou tu dobu vedu, takže jdeme doprava," řekl Jordan.
,,No právě, ty nás vedeš a našli jsme hovno," naštvaně řekl Ryan.
,,Doslova jsme našli hovno, právě jsem šlápla do hovna," řekla s klidem v hlase Victorie, zatímco si utírá podrážku od bot do trávy, která je všude kolem. Jsme totiž v lese.
,,Drž hubu, Victorie." Victorie se zasekla v pohybu po Ryanových slovech. Podívala se nahoru a její oči byly naplněné ublížením. Chtěl jsem mu jednu napálit. Ryan se někdy chová jako prvotřidní kretén.
,,Já mám držet hubu?" Ukázala ukazováčkem na sebe. Ublížení bylo náhle vystřídáno za vztek.
,,Jo, ty. Vidíš tu snad jinou Victorii?" zeptal se jí s posměchem Ryan. Nevím, co to do něj vjelo. Vždyť s Victorii neměl jediný problém, tak co mu zas přelítlo přes nos?
,,Ryane, přesta-" Chtěl jsem zakročit a zastat se Victorie, ale zapomněl jsem, že ona se umí bránit sama.
,,Dobře. Najdete mě v chatce. Hodně štěstí s hledáním nějakého plyšáka." Otočila se a odcházela zřejmě do chatky.
,,Victorie, vždyť to musíme najít, jsi v našem týmu, nemůžeš-" Začal Ryan. Victorie se sladce usmála. I z té dálky jsem viděl její kovově šedé oči.
,,Nahrál jsi mi do karet. Díky moc," zakřičela, protože byla moc daleko. Ukázala mu její nejoblíbenější prst, jimž byl prostředníček a všem se nám ztrácela z dohledu.
,,Řekl sis o to, tak drž hubu a pojď doprava!" skoro křičel Jordan.
Pokračovali jsme neznámo kam. Já se překvapivě zase topil ve svých myšlenkách. Když tu není Victorie, musím na ni myslet. Ale teď jsem si uvědomil, že jsem na ni myslel i když tu byla! Jsem kretén. Nikdy mi žádná holka nedala víc zabrat. Jasně některé mi nanejvýš ten necelý týden odporovaly, ale trochu jinak než Victorie. Co to kecám, když jsem s nějakou holkou flirtoval, vždycky se začala červenat, nebo sklopila hlavu. Ach. Povzdechl jsem si.
Ryan dnes není ve své kůži. Jde to na něm poznat. Na všechny štěká, pořád funí a někdy je fakt mimo. Rozhodl jsem se za ním jít i přesto, že nevím, jestli to je úplně dobrý nápad.
,,Ahoj," pozdravil jsem ho, když jsem dorazil vedle něho, protože jsme stále nenašli toho posraného plyšáka. Nejradši bych šel na chatku za Victorii, ale nemůžu. Nebudu riskovat ztrátu mých pomalu jediných kámošů.
,,Čau," odpověděl nevrle a ani se na mě nepodíval.
,,Co se děje?" zeptal jsem se na rovinu. Nerad chodím okolo horké kaše.
,,Nic." Nenapadala mě jediná rozumná věc, proč by mohl být- teď mi to došlo. Už vím co se stalo.
,,Problémy v ráji?" zeptal jsem se ho. Možná byste to do něj neřekli, ale Ryan má vztah.
,,Co? Ne." Zamračil se. Já moc dobře věděl, že to má co dočinění s Emily. Povzdech jsem si.
,,Co zase provedla?" Zvedl jsem tázavě obočí. Povzdechl si tentokrát on.
,,Nic, neřeš to," nakonec řekl. Ta kráva ho nejspíš zase podvedla.
,,Jsme kámoši už skoro deset let. Řekni mi, co zase udělala?" Vypadá to, jakoby uvnitř bojoval sám se sebou. Ale nakonec mi řekne.
,,Včera mě asi podvedla. S tím ze čtvrťáku." Jako bych to neříkal. S tím klukem ze čtvrťáku ho podvedla už asi dvakrát, jestli ne víckrát. Myslím, že by se měli rozejít. Ryan ji má fakt hodně rád, neřekl bych že ji miluje, to asi ne. Ale není to poprvé, co ho Emily podvedla. Podvedla ho tolikrát, že to na prstech nespočítám. Jednoduše není moc pěkná, nevím, co na ní Ryan vidí. Nechová se zrovna dobře a je blbá. Vlastně jsem teď popsal všechny holky z naší školy.
,,Asi?" zeptal jsem se ho. Zase si povzdechl. Jsem tu pro něho, protože vím, že kdyby to bylo naopak, taky by tu pro mě byl, Jordan i Ryan.
,,Byla na nějaké chlastačce a tam se cucala s tím klukem. Někdo to dal na facebook. To znamená, že mě možná nepodvedla." Poslední větu řekl s nadějí v hlase, ale ta holka ho jen ničí. Mimochodem chodí spolu asi od čtrnácti, takže tři roky. Když jsme šli na střední, tak se změnila. Začala se malovat, oblékat podobně jak Ashley a tak dále.
,,Už se definitivně rozejděte, protože Emily tě bohužel nemá ráda tak jako ty ji. Jen tě to níčí." Poklepal jsem ho kamrádským stylem na zádech. ,,Zasloužíš si někoho, kdo tě nepodvede ani po třech jointech." Viděl jsem, že se zamyslel. Zbytek cesty jsme šli pomalu a vykládali hlouposti na odlehčení situace.
ČTEŠ
The End of the F*cking Camp
Romansa[DOKONČENO] Kdysi dávno někdo řekl, že protiklady se přitahují. Ale já tohle musím popřít, protože miluju člověka, se kterým toho máme společného víc než byste čekali. Od stejného smyslu pro humor až po stejné oblíbené jídlo. Dokonce si ráno oba dv...