14. Já tě zabiju!

9.2K 350 1
                                    

ETHAN

,,Jdu se umýt." Ztuhl jsem. Vousatá Victorie už sahala na kliku. Jordan se zasmál, protože mu došlo, že vousy a obočí je moje dílo. Rychlostí světla jsem se objevil u ní. Pleskl jsem ji po ruce, kterou se natahovala pro kliku a otočil ji k sobě.

,,Co děláš? Jdu se umýt, nemám náladu na tvoje provokování." Díval jsem se na uslzenou Victorii. Fixa se jí rozmazávala. Její hlas zněl zoufale. Nebyla moc kvalitní, no.

,,Nechceš se nejprve dát do pořádku?" Nervózně jsem zasmál.

,,Jsem v pohodě." Chtěla se mi vytrhnout, ale já ji nepustil. Jordan jen přihlížel a seděl na posteli. ,,Nech mě! Chci se jen umýt, tak mě pusť." Pustil jsem ji. Tohle nedopadne dobře. Otevřela dveře, vešla a pořádně s nima třískla. Otočil jsem se na Jordana.

,,Kámo jsi mrtvej. Nebo minimálně se jménem 'Victorie' na koulích." Smál se mi. Kretén.

,,Jak jsem měl do hajzlu vědět, že se jí něco zdá? Ty bys poznal-"

,,ETHANE, JÁ TĚ ZABIJU!" Mami měl jsem tě rád, uvidíme se tam nahoře. Dveře od koupelny se rozletěly. Victorie kráčela za mnou a v očích nic neměla. Opravdu nic. Prostě bez emocí. Až jsem se lekl. ,,Ty kreténe, co si o sobě jako myslíš?" Vyjekla. Kdyby ji Jordan nechytil, byl bych na zemi. Snažila se dostat z jeho sevření. Přes různá sprostá slova, kopance a tak dále ji nakonec pustil, protože to vzdala.

,,Modli se, aby to šlo smýt odličovadlem. Když to nepůjde přísahám, že ti na ksicht vytetuju tvoje péro," pohrozila. Otočila se a dala se do pohybu.

,,Budeš ho muset vytetovat v menší velikosti, protože v životní se tam nevejde." Otočila se ke mně. Obdařila mě zabijáckým pohledem. Naštěstí to neřešila a šla do koupelny.

,,Hej, co ti je?" Zeptal se s mírným úsměvem Jordan.

,,Co by mi mělo být?" Nechápavě jsem pokroutil hlavou.

,,Ty ji máš rád!" Tlesknul rukama a začal se smát.

,,Ne, nemám ji rád. Co tě to sakra napadlo?" Zamračil jsem se na něho. Jak bych mohl mít rád holku, co je tak povrchní, egoistická, prostě nemá moc světlých stránek a ani se se mnou nechce vyspat, i když to se za chvíli změní a pak mě bude ještě prosit. ,,Vždyť se podívej, jak se chová. Je arogantní, egoistická mrcha. Ani se se mnou nechce vyspat. Chci ji jen do postele a nevím, jak ji tam dostat." Hlasitě se Jordan rozesmál.

,,Stejně arogantní a egoistická jako ty. Přiznej si, že to je prostě jiná holka než ostatní a nedá ti. Je to úplně normální holka a ne zmalovaná kráva, která ti skočí do postele na tvoje mrknutí." Pořád mu na tváři seděl ten úsměv.

,,Každou jsem dostal, tak proč ne ji? Jordane, holky mi odporovaly tak týden a dokonce pak samy přiletěly. Tak v čem je problém?" Posadil jsem se na svoji postel.

,,On si nedá říct." Zamumlal neslyšně, já ho ovšem slyšel. ,,Hele, je mi to jedno. Hlavně to nedělej proti její vůli." Pohrozil a už se tak nesmál.

,,Jsi debil? Jasně, že nic nebudu dělat proti její vůli. Však ona sama poleví." Nevěřícně jsem se na něj díval. ,,Já ji do té postele prostě dostanu."

,,No jak myslíš. Já osobně si myslím, že za chvíli ji nebudeš chtít jen do postele. To, jak ses o ní teď bál a jak jsi ji hladil - No každopádně souhlasím, že sexy je, ale nebudu ti na ní sahat." Usmál se. Chtěl jsem říct něco v tom smyslu, že na vztahy moc nejsem, ale dveře koupelny se otevřely. Victorie vyšla jen v ručníku, zase jsem měl, co dělat, abych se na ni nevrhl. No na jejím obličeji nebyla jediná známka po černé fixe.

,,Zapomněla jsem si oblečení, tak se otočte," vydala bez emocí.

,,Ne." Zářivě jsem se usmál a napřímil se na posteli.

,,Fajn, jak chcete, ale dotknete se mě a jste bez ruk," pohrozila. Nevím, jak se chtěla sehnout, aniž bychom viděli její - jo už vím - kurva!... Otočila se zády k nám, ručník snížila a sklonila se pro to prádlo. Ahhhh.... Její zadek vypadal božsky i přes ručník. Teprve teď jsem měl, co dělat, abych ten ručník neserval. Ani nevím, kdy stihla ručník posunout zpátky nahoru a i s oblečením jít do koupelny, protože jsem furt hypnotizoval to místo, kde ještě před pěti minutama stála.

Do prdele... Asi mám zase stojáka...

VICTORIE

Opravdu mu nepodlehnu i kdyby mě to mělo stát cokoli. Nesmím. Sice je vymakaný a stál by za hřích, ale mně za to nestojí to, co by bylo potom. Nechtěla jsem být hračka do postele. Už tak jsem se za sebe styděla. Styděla jsem se tak moc. Jediné, co mi zbývá je přežít tento tábor a vrátit se domů. Vrátit se do školy. Zase hulit trávu na záchodech s Lucasem a Nickem. V noci se přežírat čokoškou, aniž by o tom někdo věděl. Zas nemluvit s tou ženou, co mě porodila a její spřízněnou duší. Poznámky, že kouřím. Natrhávat zadky těm, co to na mě zkouší. Prostě být sama, sama a sama.

Měla jsem jen holky, kterým se stalo to stejné, co mně, ale vždyť ani nevím jak vypadají. Jasně mají tam profilový obrázek, ale některé tam profilový obrázek nemají. Stejně by mě zajímalo, jak bychom si rozuměly. Chtěla bych se s nimi potkat. Pak mám tátu, který je bůh ví kde. Chtěla jsem strašně moc vědět, kde je. Já to vědět, na nic nečekám, balím si kufry a jedu jednosměrkou rovnou za ním. Tak strašně ho chci obejmout, říct mu, jak moc ho mám ráda, dívat se s ním na filmy od Netflixu, jíst jeho domácí pizzu, která mimochdem chutnala mnohem líp než ta kupovaná.

Ani jsem si neuvědomila, že sedím na zemi v koupelně v kalhotkách spolu s tričkem a čumím do blba. Začalo se mi při těch vzpomínkách těžce dýchat. Tohle se mi děje často. Nemoha jsem popadnout dech. Tlak na plících... Musím se něčeho napít. Hned!

Vyskočila jsem na nohy, utíkala k umyvadlu tady v koupelně. Přiložila rty ke kohoutku, pustila vodu a hltala, jak o závod. Hned po prvním loknutí jsem cítila úlevu.

Rychle jsem na sebe natáhla legíny a šla z koupelny ven.

Rychle jsem na sebe natáhla legíny a šla z koupelny ven

Ups! Tento obrázek porušuje naše pokyny k obsahu. Před publikováním ho, prosím, buď odstraň, nebo nahraď jiným.
The End of the F*cking CampKde žijí příběhy. Začni objevovat