The End of the F*cking Camp

38. Kocovina

ETHAN

Myslím, že nejen mě, ale i Victorii a celý zbytek táboru, který absolvoval včerejší párty, bolela hlava. Na alkohol jsem zvyklý, ale hlava mě bolí tak či tak. Nemám páru, komu bych mohl ukrást aspirin.

Přeskočili jsme snídani a šli rovnou na oběd. Já s Victorii jsme si dali sprchu, bohužel odděleně. Šaty, které měla včera oblečené, patří Ashley. Ashley si pro ně totiž přišla a kupodivu na mě nedělala oči, neměla žádné přeslazené flirtovní narážky. Většina kluků by byla zklamaná, že nemají na sto procent jistý šuk, ale já byl neskutečně rád, že jsem ji konečně přešel a ona mě doufám, nechá na pokoji.

Victorie si usmyslela, že bude stávkovat a nebude nosit podprsenku. Že by mi dělalo problém se udržet a soustředit se? Kurvafix! Že to bylo těžké. Ještě k tomu měla šedé tílko. Na bocích jí visely vytahané tepláky černé barvy. Venku je teplo, takže mi je jasné, že si je později vymění za jedny mini kraťásky z její hromadné sbírky.

Všichni si hrají na ty nejstřízlivější lidi na planetě. Je celkem sranda pozorovat předstíranou nebolest hlavy. Celý oběd se řešilo, kdo na včerejší party propašoval alkohol. Mike z toho vyvázl bez padáka.

Byl z toho takový povyk, že nám zrušili dnešní odpolední program, takže místo fotbalu budeme uklízet bordel za chatkama. Super, ne? Teda někdo to říkal. Zkrátka nikdo neví, jestli se fotbal hrát bude nebo ne.

Jedna půlka našeho oddílu věří v to, že se hrát bude a ta druhá půlka našeho oddílu věří, že se hrát nebude. My jsme pozitivně naladění a pevně věříme, že to Mike nějak okecá a fotbal se hrát bude. Tento sport nemám zrovna v lásce, ale i ten trapný fotbal je zábavnější než úklid v lese.

,,Kde jste vlastně spali vy dva?" zeptal jsem se. Šli jsme do bufetu si něco koupit, protože ta dnešní parodie na těstoviny se nedala jíst. Jen čekám, kdy se mi z jídla, co nám vaří kuchařky, rozpadne žaludek.

,,Spíš, kde jsi spal ty, ne?" řekl Ryan. ,,Takže teď spolu chodíte?" zeptal se. Nebudu řešit, kdo mu vykecal to, že jsme s Victorii spali v lese na dece. Nějak na tu otázku nechci odpovídat. Nic kromě kamarádství mezi námi není a ani nebude.

,,Ne, nechodíme." Při tomto prohlášení jsem měl nějaký divný pocit. Snažím se zklamání nějak zamaskovat, ale myslím si, že to na mě mí dlouholetí kamarádi poznali.

,,Ale chtěl bys, že?" zeptal se Ryan. Přišla na něho řada, a já tak měl možnost promyslet si svou odpověď. Otočil jsem se a naskytl se mi pohled na Jordana s nadzvednutým obočím.

,,Tak chtěl, nebo nechtěl?" zeptal se s úsměvem Jordan. Netrpělivě čekal na mojí odpověď.

,,Nevím," odpověděl jsem a chtěl si za to nafackovat. Jenže já opravdu nevím, jestli jsem na vztah. Ještě k tomu s někým tak úžasným jako je Victorie. Kdybych jí nevědomě ublížil, mě by to ublížilo stokrát více.

,,Musíš přece vědět, co k ní cítíš, ne?" Nic proti Jordanovi, ale zrovna on toho o takových věcech ví stejně jako já. Takže naprosté hovno.

Jordan nikdy neměl vztah. Ani v dětství. Holky má a měl jen na sex. Ne, že bych v tomhle byl lepší než on. Na to mu nic neodpovím.

Přišel jsem na řadu a prodavačce jsem nadiktoval své přání. Konkrétně nealkoholické pivo, protože není dobré zapíjet kocovinu alkoholem. Na tyhle horka je nejlepší chlazené pivo v plechovce. Ačkoli je polovina října pryč, venku jsou převážně třicítky.

,,Někdo mi říkal, že se odpoledne vypaří pryč a bude se hrát poker," řekl Ryan. ,,A my tam jdeme," zajásal. Sedíme před bufetem, kde jsme si kupovali pivo. Jsou tu plastové stoly a židle. Lituju, že jsem si nevzal sluneční brýle, hodily by se. Slunce se mi snažilo zapálit oči.