𝖙𝖍𝖊 𝖍𝖊𝖎𝖗 - 𝖓𝖆́𝖛𝖗𝖆𝖙 𝖉ě𝖉𝖎𝖈𝖊 [ 𝖍𝖕 - 𝖒𝖆𝖗𝖆𝖚𝖉𝖊𝖗𝖘 𝖊𝖗𝖆 ]

xx.

A M O R Ů V   Š Í P !

°°••°°••°°••°°••°°
third person

Lord Voldemort s potěšenými, sadistickými jiskřičkami sledoval mučení manželů Hollesterových a při tom si pohrával se svou hůlkou.

„Stačí," zastavil Smrtijeda mávnutím bledé ruky. Muž v černé kápi ihned zastavil mučící kletbu a schoval si kouzelný proutek do kapsy.

Voldemort se hbitě zvedl ze židle, na které doteď seděl a potom přešel k Renne, která se snažila popadnout dech po neustálém křičení.

„Řekni, drahá Renne. . ." zasyčel jí do obličeje, zatímco jí zvedl za mastné hnědé vlasy, „. . .kam jsi schovala Dědictví?"

Renne se mu jen pevně podívala do očí, ale zůstala mlčet. Nehodlala prozradit lokaci knihy, ve které byli sepsány nejtajnější informace o dědicích, jejich dědictvích a magii, která obývala jejich těla.

Voldemort zjistil, že z ženy jen tak něco nedostane, tak pustil její vlasy, což zapříčinilo, že žena spadla obličejem na vyleštěnou mramorovou podlahu.

„Věz, drahá Renne Hollesterová, z hloubky duši je mi to líto." Pronesl a vytáhl si z rukávu svou bledou hůlku. Pak si protáhl ruku, ale nakonec namířil proutek na Nicholase, který ležel schoulený v klubíčku od všeho toho mučení.

„Avada Kedavra!" Společně se zeleným paprskem a hvizdem větru se místností rozlehlo i bolestivé 'ne!' a kletba narazila do mužského těla, které ihned ochablo.

A zatímco se Renne, dívala do mrtvolně vykulených očí svého manžela, myslela na svou dceru a syna. Věděla, že jediná možnost, jak je uchránit bylo umístění do jiných rodin. V tu dobu to viděla jako skvělý nápad, jak je uchránit před stále sílícím Raddleem, ale teď neměla ani ponětí, proč to udělala. Říkala si, že kdyby možná před dvanácti lety utekli někam do ciziny a začlenili by se do mudlovského života, možná by dopadli lépe.

„Zeptám se tě ještě jednou," namířil teď Voldemortovi svou hůlku na ní. Ona se však nebála. Byla na smrt totiž připravena. Možná že už nikdy neuvidí svou dceru a syna, nebo později svá vnoučata, ale ona umře pro ně. Proto, aby oni mohli žít a zachránit kouzelnický svět.

„Tu knihu dostaneš jen přes mou mrtvolu." Zavrčela skrz pevně semknuté čelisti. Raddleovi se v očích zalesklo cosi nevídaného. Věděl, že mnozí zemřeli pro ochranu té knihy, ale nedobrovolně. A Renne Hollesterová, matka dvou dětí, které měli zachránit kouzelnický svět, se vlastně sama nabídla zemřít pro knihu, kterou nechránila a neměla jí ani ve vlastnictví.