„Věděla jsi to?" Zeptala jsem se.
„Ano."
„Proč jsi mi to teda neřekla?!"
„Tak proč?!" Vykřikla jsem svou otázku znovu.
„Nechtěla jsem tě ztratit."
°°••°°••°°••°°••°°••°°••°°••°°••°°••°°••°°••
Cassiopeia Afródité Malfoyová žila normální život do...
Ups! Tento obrázek porušuje naše pokyny k obsahu. Před publikováním ho, prosím, buď odstraň, nebo nahraď jiným.
Š T Ě S T Í !
°°••°°••°°••°°••°° cassiopeia
Ráno poté jsem se probudila v Siriově náručí. Večer jsem totiž usla na jeho posteli a on už asi neměl sílu na to mě přenést ke mě do ložnice (čemuž bych se ani nedivila, protože - řekněme si na rovinu - kdo by unesl dvě lidská stvoření v jednom na rukou), nebo se mu prostě nechtělo.
„Dobré ráno, Krásko." Jeho horký dech mi narazil do tváře, jak mi zašeptal do ucha.
„Dobré ráno, Tichošlápku." Usmála jsem se na něj a otočila se tak, abych mu viděla do očí.
Sirius mi s úsměvem vtiskl polibek na čelo. Pak se sesunul dolů, odhrnul deku a pak i moje triko a vtiskl mi polibek na moje vypouklé bříško.
„Dobré i tobě, Tichošlápku juniore." Zašeptal směrem k malému miminku, co ve mě stále rostlo.
„Jak si můžeš být tak jistý, že to bude kluk?" Zeptala jsem se s úšklebkem, zatímco jsem sledovala mého přítele s jiskřičkama v očích.
„A jak ty můžeš vědět, že to bude další moje Kráska?" Zeptal se a oplatil mi hravý úšklebek.
„No, dneska jdu za Madame Pomfreyovou, která by mi měla říct, co za pohlaví naše miminko je, takže pokud by jste se s klukama chtěli vsadit. . ." Moje věta se vytratila do vzduchu a tváře mi nabrali růžový odstín.
„Vsazím deset galeonů na to, že to bude holka." Ozvalo se z Jamesovi postele ochraptěle. Trochu jsem se lekla, jak jsem nečekala, že se ozve další hlas.
„A až budeme já a Lily mít svoje miminko, určitě s ním bude velká kámoška. Blacková a Potter, nebo Potterová, v akci." Periferně jsem viděla, jak James vystrčil svoje ruce zpod peřiny, divoce jimi zamával a pak je znovu nechal spadnout na peřinu.
„Vsazím na kluka." Uslyšela jsem Petra odněkud vedle nás. Kámen, která přes noc zmizel se mi v žaludku usadil znovu a já jsem podvědomě zatla čelist. „Pět galeonů."
„No," ozvala se i z třetí postele Kat, která byla v Remusově posteli. Každý z mladých rodičů ležel na jedné straně a malá Hope doteď ležela mezi nimi. Když však uslyšela hlas jejích strýčků, do široka otevřela očka, nemotorně (hlavně s Remusovou pomocí) se posadila a projížděla ložnici očima.
„Já a - "
„Já taky." Dodal Remus, který lechtal Hope na bříšku. S ní to však ani nehlo.