Lepší zemřít pro něco, než žít pro nic!

Osočení

"Bude v pořádku?" Slyšela Rona.

Chtěla tam být se svým kamarádem, ale jakmile se dostala ke slovu Ginny, která hned řekla, že ona způsobila úraz Harryho, radši zůstala před ošetřovnou. "Dexterová, prý se ti povedlo zabít Pottera!" Se svou partičkou si to k ní kráčel Malfoy.

"Drž hubu, Malfoyi!" Prskla rozhořčeně. Neměla na to náladu. Všichni si myslí, že za to může ona.

"Cos to řekla?!" Přiskočil k ní Malfoy.

"Že máš držet hubu." Ani jeho podmanivé oči jí nezastavily, zopakovat svá slova.

"Ty malá-" Malfoy ve svém nadávání ustal, jakmile do něj Zabini strčil a poukázal na Brumbála, jehož směr byl namířen k nim.

"Pane Malfoyi, buďte tak laskav a nechte nás o samotě." Počkal, než se všichni vzdálí a poté se otočil na Chloe před sebou. "Nemějte strach. Jsem si jist, že by jste svého kamaráda nezranila. A jistě se vše brzy vysvětlí, o tom nepochybuji. Pan Potter se brzy probudí a poté budete moci za ním. Prozatím však vydržte."

"Pane profesora.... Opravdu jsem to nebyla." Dívala se do jeho očí. Nechtěla, aby si snad myslel, že lže.

"Věřím vám." Usmál se skrze půlměsíční brýle a nechal svůj plášť vlát za sebou.

...

Všude ve škole bylo náhle rušno. Každý chodil po chodbách a mířili jedním směrem. Nevěděla, co se to tady děje, ale jakmile se dostali na plácek v němž stála se svými kufry profesorka jasnovidectví, mohla si domyslet, co se tu děje. "Je to můj domov. Šestnáct let už tady žiju a vyučuji. Prosím!" Kníkla zničeně profesorka směrem k Umbridgeové. "Prosím, to nemůžete!" V ruce drtila kabelku.

"Ale ano, můžu." Ukázala jakýsi papír a sladce se usmála. Umbridgeová svůj potutelný úsměv neskrývala a to ani při pohledu na ubrečenou profesorku.

Chloe jí bylo líto, ale copak mohla něco udělat? Avšak její zachránce se objevil včas. Brumbál otevřel mosazné dveře, kterými vkročil dovnitř a profesorku nechal poslat zpátky. Minerva se ihned ujala jejího dovedení dovnitř. V tu chvíli asi spasení.

Každý věděl, že Umbridgeová ještě něco způsobí, protože ona byla čiré zlo.

...

Po vyučování zašla za Harrym, který se už na ošetřovně nenacházel. Se svěšenou hlavou kráčela sama venku, když si povšimla skupinky tří lidí, jak jdou do hradu. Rychle pospíchala za nimi, ale zmizeli ji z dohledu.

Rozhlížela se zmateně kolem sebe, ale nikde je neviděla. "To není možné..." Koukala na zeď, která se nacházela před ní. Zavřela oči, aby do něčeho nepraštila a nebo neposlala na někoho smrtící kouzlo.

Jakmile své oči opět otevřela, dostal se jí pohled na vstup. "Co to u Svatého Munga je?" Každý den v Bradavicích byl divnější. Několika kroky se dostala dovnitř a byla svědkem, jak několik jejích spolužáků drží hůlky a kouzlí. "Jak ses sem dostala?" Zeptala se Cho. Číňanka s černými vlasy. Ofinu měla zastřiženou.

Každý se zadíval směrem k ní. "Vždyť nás prozradí!" Zakřičel Seamus.

"Co?! Proč?!" Nechápala.

"Hej, teď se zase uklidněte." Stoupl si před ní Fred s Georgem. "Nikdo neví jistě, zda opravdu Harrymu ublížila ona."

"Vy si opravdu myslíte, že bych chtěla ublížit Harrymu?!" Takové zjištění ji zamrzelo. "I ty Harry?" Dotčeně se koukla na kluka s jizvou na čele. Dlouho přemýšlel, než nesouhlasně zavrtěl hlavou.

"Promiň, jen..." Snažil se vymluvit Harry.

"Proč jste mi o tom neřekli?" Oči se jí zalily slzami. Ruce se jí klepaly.

"Chloe, prosím... Chtěli jsme ti to říct, vážně chtěli, ale...." Hermiona se zastavila. Ona sama nevěděla, proč jí to vlastně neřekli. Nikdo přímo neviděl, jak Harry spadl, ani na něj útok. Každý si udělal vlastní obrázek, bez toho, aby věděli podrobnosti.

"Tak.... Zkuste to znova! A Neville, nemávej tou hůlkou tolik." Ujal se slova opět Harry. Ticho bylo příliš dlouho a napružené situace úplně nemusel.

"Confundo!" Poslala Ginny na Nevilla kouzlo a ten byl chvíli zmatený. Toto kouzlo bylo lehké, pouze stačilo vyslovit slovo a lehce mávnout. Stejně jako u většiny

"Dobře Ginny!" Pochválil ji Harry. "Chloe, pojď." Kývl hlavou k Chloe. Neochotně došla o němu a vytáhla svou hůlku. Namířila ji na Harryho. "Confundo." Řekla v klidu. Harry se chvíli rozhlížel, ale poté mu došlo, že se to Chloe podařilo. "Velmi dobře." Usmál se na ní a šel za dalšími spolužáky, kterým by to mohl vysvětlit.

"Je něco, co neumíš?" Sáhla ji na rameno Hermiona. Chloe toho uměla opravdu dost, všechno se učili v předešlé škole. A zatím si nevšimla, že by tu byla nějaká novinka, co se týče kouzel a lektvarů.

"To časem zjistím." Podívala se přes rameno.

"To je pro dnešek vše!" Oznámil Harry. "Všichni víte, kdy máte dorazit." Každý vzal své věci a zmizel pryč. "Zítra prosím přijď... A ještě jednou se ti omlouvám." Přistoupil k ní Harry.

Nemohla tvrdit, že ji to nemrzlo, ale alespoň mohla přijít zítra. A to také hodlala uskutečnit.

Tato kapitola je věnována mirkajuskova66. Děkuji za podporu ❤️.