Lepší zemřít pro něco, než žít pro nic!

Trpět za druhé

Oční víčka stiskla k sobě a poslepu doběhla své spolužáky. Její další noční můra se vrátila. Chris dospěl, alespoň trochu se změnil, ale Chloe nevěděla, co si myslet. Ten, jenž se jí pokusil zabít, právě stál několik málo metrů od ní, a to ještě před chvílí!

Vlastně nebyl jediný, který jí chtěl vidět mrtvou.

Otočila se, zda ho ještě neuvidí a kupodivu tam stál. Koukal na její vzdalující se záda. Jeho výraz byl prázdný... Chloe bodlo, jakoby ta nepříjemná energie se přenesla přímo na ní. Nebyl tak usměvavý, jak si ho pamatovala a rozhodně i zhubl. Dříve měl dobrou postavu, avšak teď ji přišel podvyživený. Oblečení toho hodně skrývalo, ale Chloe si byla jistá, že toto tričko na něm už jednou viděla a sedělo mu perfektně, teď bylo volné.

Nestihla více zavzpomínat, neboť byla vtáhnutá s ostatními do třídy. Tmavě zařízené....

"Neville?..." Uslyšela někoho volat jejího spolužáka. Očkem koukla po Nevillovi, zda nějak zareaguje, a kupodivu se pouze otočil směrem k Zmijozelským. Chloe se opět za dnešek sevřel žaludek.

Bude tady?

"Nečum." Zasmál se Zmijozelský na Nevilla účet a plácl si se svým kolegou.

Neville stočil pohled k zemi. "Dobrý?" Stoupla si opatrně po jeho boku. Neville přikývl a nehledě na její přítomnost se zahleděl na katedru.

Chloe chtěla dávat pozor, opravdu! Bohužel dlouho nebyla ve společnosti, a tudíž také nesoustředěná. Nevšímala si dvou učitelů, - smrtijedů - jak nařizují instrukce a vyhrožují.

Chloe pozornost se totiž upínala na Dracu Malfoyovi, který byl také myšlenkami jinde. Srdce jí poskočilo, jakmile ho Blaise Zabini zatáhl za nimi do rohu místnosti. Chloe rychle uskočila také stranou, aby nezůstala jediná veprostřed místnosti, to by totiž znamenalo problémy.

Blaise něco šeptal do ucha Dracovi, zatímco on pouze přikývl. "Co chceš?! Co tak zíráš?!" Okřikla jí Pansy. Chloe se s úšklebkem zadívala na dívku z hadí koleje. Každý chápající člověk věděl, že Pansy za Dracem pálí už několik let, ale on ji perfektně ignoroval a stále ignoruje. Chloe pocítila lehkou závist, když si uvědomila, že Pansy po jeho boku už je takovou dobu, zatímco ona je něco, co vlastně netuší, jestli pro Draca něco znamená.... Třeba ji zachránil jen, aby... Ne! Měla by přestat uvažovat, musí se to dozvědět a to od něj. Vlastní myšlenky jí nedávaly odpovědi, ale další a další otázky.

"Nic, nikam." Odsekla rychlou odpověď. Měla štěstí, že Pansy nikdo jiný neslyšel. Někomu může dojít, že o Chloe existenci ještě neslyšeli... Tedy o té dívce, která se teď do Bradavic dostala. Těm všímavějším by mohlo dojít, kdo vlastně ve skutečnosti je. Změna barvy očí a sestřihu nemusí vyjít.

"Dnes si ukážeme na neposlušném chlapci, jak se má chovat." Zprovoznil ji opět mozek do světa. Ani si nevšimla, příchodů sourozenců.

Amycus a Alecta Carrowovi, viděla sedět u stolu. Bylo to jednou, kdy jim tvář nezakrývala maska, kterou každý smrtijed nosil, a to převážně při útocích. V jeden den však každý smrtijed musel masku sundat, neboť Pán zla se obával zrady.

"Pojď sem." Ukázala Alecta před sebe. S vypnutou hrudí stála po boku svého bratra a očekávali chlapcův příchod. Ten rozklepaně stál na místě a očima tikal kolem sebe.

Chlapec dle oblečení chodil do Nebelvíru a zřejmě do druhého ročníku - maximálně.

"Přijď sem!" Křikl rozzuřeně muž. Chloe se také lehce klepala. Tato situace na ní nepůsobila příjemně. Věděla, co dokážou i to, jak bezcitní jsou.