Lepší zemřít pro něco, než žít pro nic!

Neúplná ztráta

Vzduch jakoby zhoustl a atmosféra v tomto nehezkém podnebí se dala krájet. Každou osobu v jejich blízkosti toto neblahé tušení nehezky vyvedlo z míry. Několik dívek zalapalo po dechu a ihned se začaly radit se svými kamarádkami, které byly stejně zmatené, jako jejich společnice.

Chloe vzdorovitě odrážela pohled otce. Tvář měl nečitelnou a oči ještě více potemněly, než kdy dříve. K dalšímu velkému překvapení, se Voldemort k mladé černovlásé dívce přiblížil. Výškový rozdíl byl znát, avšak ani jeden z nich nebyl schopen slova, proto na sebe nečitelně hleděli.

Chloe tato situace už od začátku byla nepříjemná, ale každá minuta to více zhoršovala. Had vedle Voldemorta nepřetržitě syčel a jeho postoj vyjadřoval, že je kdykoliv připraven k útoku, tož to ovšem netušil, že někdo se připravoval déle.

Rychlí a razantní krok postačil k dostatečné blízkosti dvou zúčastněných. Ostří hadí kůží projelo prudce a unáhleně. Na lesklém meči po zásahu Nagini, zůstaly krůpěje krve, jež se leskly se střetnutím slabých, slunečních paprsků. Hlava se oddělila od svého těla a dopadla na zem, vedle svého vykolejeného pána.

Nemohla ani vydechnou, když se ze všech stran spustila vřava a několik smrtijedů začalo ukvapeně mizet. Zničila poslední viteál, který chránil Voldemorta před konečnou smrtí.

Před poslední ránou.

"Ty hloupá náno!" Práva ruka s hůlkou v ruce vystřelila vpřed a paprsek světla zasáhl nebohou dívku přímo do hrudi. Jeho muška byla opravdu dobrá, jen málokdo by se s ním mohl měřit.

Opět zaznamenala, že její nohy nic nedrží na zemi a opět letí vzduchem. Mezitím, co se potýkala s celkovou bolestí těla při dopadu; její pronásledovatel byl už skoro u ní. Ráznými kroky si razil cestu mezi troskami hradu, jenž při obraně odpadly. Žilka mu na spánku převratně tepala a hněv pociťoval v každém kousku těla. "Myslela sis snad, že by jsme mohli být rodina, co? Že bych se po tom všem stal milujícím otcem, jenž nepřetržitě brání svou laskavou dcerku, jen proto, abych všechno, co jsem do teď budoval, zahodil?!" Chloe se na zemi bolestně vrtěla. Pád z takové výšky na kamennou podlahu, se spousty střípků a kusů čehosi, opravdu nepříjemně zabolel. Nepomáhalo tomu ani kopnutím do žeber, díky kterému se převalila na záda, a čelila tak již po několikáté do plápolajících a doutnajících plamenů v jeho očích.

Chtěl ji vidět do očí. Potřeboval vidět její rudé oči, jak nakonec zahalí prázdnota. Poslední plamínek naděje vyhasne. Vždycky nakonec každý před ním poklekne, či prostě zemře jeho rukou; ani u ní to nemohlo být jinak. Nagini byla bolestivá, zato žádoucí ztráta, kterou on hodlal postoupit, když mohl zabít svou dceru. "Zabiju tě. Zabiju tě stejně, jako tu krvezrádkyni, která se nazývala mou sestrou." Ret se mu samou nedočkavostí chvěl. V prstech mu tančili mravenci, neboť hůlku měl v pevném sevření, aby se náhodou teď nevytratila.

Přiškrceně zasípala, přičemž opět byla vyhozena do vzduchu. Následný pád bolel ještě víc, avšak pokusila se alespoň pohlédnout do očí svému vrahovi, jenž jí nevidět co zabije, neboť ona neměla po ruce nic. Nerada myslela takto pochmurně, ovšem nic na záchranu se vedle ní nenacházela.  Hůlka se, Merlin ví kam, poděla a nad ní stál největší vrah dějin v kouzelnickém světě - po dnešním dni určitě.

Draco:

Všichni ti proradní zbabělci začali mizet. Zmizeli jako pára nad hrncem a nechali tam za sebou krev a zubožené studenty. Draco nevěřil vlastním očím, stejně tak ostatní, když čepel projela Nagini a nadobro zašlapala její život. Na morbidní situace si za ta léta lehce zvykl, ale toto mu v koutku duše udělalo radost. Nenáviděl Nagini. Ten had byl nevypočitatelný a slizký. Nikdo se, až na Voldemorta, v jeho přítomnosti necítil příjemně. Neustále se otáčet a hlídat si záda, jen kvůli nějaké přerostlé ještěrce....