Lepší zemřít pro něco, než žít pro nic!

Kost a kůže

"Ty si Harry Potter, jako ten Harry Potter?!" Chrisovi oči se rozzářily. Nechtěla se do téhle konverzace nijak zapojovat, věděla, jak se musí Harry cítit. Vždyť přece, sama to zažívala. "Slyšeli jsme o vás!" Chtěla dát za tohle Chrisovi facku, aby si to uvědomil, tak na něj hodila alespoň naštvaný pohled, který bohudík zachytil. "Moc se omlouvám."

"Jo... Dobrý." Všimla si, že Harryho úsměv byl falešný. Dělávala to často, takže jeho křečovitě pozvedlé koutky viděla.

"A vy jdete do jakého ročníku?" Zeptala se Harmiona, zatímco Ron si drobil na klín. Z čokoládové žabky přešel na Bertíkovi fazolky tisíckrát jinak, ale nenaučil se zavřít držku, což padalo všude možně.

"Šestého." Odpověděla pohotově Chloe.

"Vy jdete do jakého?" Zeptala se naopak ona.

"Ta-ky." Zamumlal Ron s plnou pusou.

"Ronalde!" Začala na něj řvát Hermiona. Mezitím co se ty dva hádali a vyměňovali si názory. Chloe se nemohla zbavit pocitu, že Harry je jaksi divný. Celou cestu se tvářil smutně a zamlkle, nechtěla se ho vyptávat, znali se chvíli. Harry její pohled vycítil a letmo se pousmál, stejně falešně, jako před chvílí. Všimla si, že se snaží navázat konverzaci, soudě podle jeho zvětšených zorniček a na jedno místo hledíc. "Jak že se jmenuješ celým jménem?" Optal se.

Bála se téhle otázky. Kousla se do rtu a své prsty zaryla do sedadla. "Chloe.... Chloe Dexter Fox." Řekla. Protentokrát Harry sevřel čelist a Harmiona se přestala hádat s Ronem.

"Tvoji rodiče...." Naznačila lehce Hermiona. Pouze přikývla.

"Promiň, nechtěl jsem...."

"Ty za to nemůžeš." V očích měla hněv, né na Harryho, ale na monstrum, které jednou zabije.

Chris se k ní předklonil a palcem hladil její dlaň. "Za chvíli tu jsme." Cítila se náhle nesvá, jakoby ji něco došlo, něco, co stále nevěděla. Měla chuť to otočit, ale kam by asi tak šla? Nemohla jít nikam a s Chrisem si slíbili, že to zvládnout.

Jakmile z vlaku naposledy vyšel mohutný oblak kouře a zůstal stát na místě, vzali všichni své věci a rozešli se ven. Zřejmě nebyli jediný a proto nebylo divu, že se sotva prodrali ven. Několik lidí je málem smetlo na zem a nevěnovali jim ani jediný pohled. "Konečně." Vydechla, jakmile stáli před vlakem.

Rozešli se pryč, když náhle prošli tři kluci. "Jaktože tě nechá ministerstvo volně běhat, Pottere?!" Chloe se podívala na blonďáka, který mluvil na Harryho. "Užívej si dokud můžeš! V Azkabanu už na tebe čeká cela s tvým jménem!" Harryho rychle chytl Ron, neboť chtěl zřejmě blonďákovi ukázat, co je zač. "Co jsem říkal? Je to cvok!" Křikl, než se svými kumpány zmizel pryč.

"Koukej už mi dát pokoj!" Zařval za ním Harry.

"Co bys čekal.... Je to Malfoy." Snažil se ho uklidnit Ron. Harry se mu vyškubl a kráčel dál. Chris, Ron, Hermiona a Chloe se na sebe zadívali, než svého kamaráda následovali.

Šli po cestě, než došli ke kočárům, přičemž jeden zrovna odjížděl. Chloe si náhle povšimla zvláštního zvířete, jež se podobalo z velké části koni, ale bylo něčím výjimečné. - Že by to bylo díky jeho zvláštně vypadajícímu zjevu? Byli bez masa, potažení jen černou kůží, pod níž se jasně rýsovala každá kost. Na hřbetech měli obrovská černá křídla, podobná těm netopýřím, ovšem mnohonásobně větší. Hlavu podobné dračí, bílé oči bez zorniček .

"Co je to?" Optal se dřív Harry.

"Co myslíš?" Zeptala se nechápavě Hermiona.

"Ty zvířata, co táhnou vůz." Chloe byla jimi uchvácena, nikdy nic takového neviděla.

"Nic je netáhne," Hermionin hlas byl zmatený, jakoby si myslela, že se oba zbláznili. "jako vždycky. Kočár jede sám." Dořekla.

"Vy je nevidíte?" Zeptala se jich Chloe. Třeba si z nich dělají srandu, což není na místě. Byla si jistá tím, že se ještě nezbláznila. A už vůbec né s Harrym.

"To není vtipné." Zasmál se naoko Chris.

"Opravdu?" Zasmála se ironicky. "Vy si z nás děláte srandu." Přešla k vozu, do kterého nasedla.

"Zbláznili se." Šeptl Ron Hermioně do ucha.

Chloe naštvaně zavrčela, aby si uvědomil, že ho dostatečně slyší. "Musí to mít nějaké vysvětlení." Promluvil na ní Harry.

"To doufám." Posunula se více do strany, aby se tam vešli všichni.

Náhle si vzpomněla na jednu hodinu, kde probírali Testrála. Tvora, kterého můžou spatřit pouze ti, kdo viděli někoho umírat. "Je to Testrál." Řekla nahlas, aniž by si toho byla vědoma.

"Ovšem, že mi to nedošlo dřív." Připojila se ihned Hermiona. "Vidí je jen ti, kteří viděli někoho zemřít." Říkala to s nadšením, bohužel ji nedošlo, že jsou tu dva, kteří to bohužel viděli. Hermiona sklíčeně a poníženě sklopila hlavu.

Po cestě prohodili pár slov, ale cesta nebyla nijak dlouhá a oni se objevili před Bradavickou školou. Nemohla uvěřit té nádherné budově, působící tak posvátně. Byla unesena krasou její nové školy. "To je nádhera." Usmála se na Chrise. Taktéž obdivoval tu ohromnou věc, do které každou chvíli vstoupí.

"Na co čekáte?" Popohnal je nechápající a hlavně hladový Ron. "Počkejte, až uvidíte to jídlo!"

Bylo tu ohromně moc spolužáků. Všichni šli dovnitř, každý věděl kam má jít, a kde je co. Narozdíl od jedenáctiletých dětí a také Chrise a Chloe. Náhle je zastavila vysoká žena se zeleným klouboukem a stejně zbarveným hábitem, či šaty? Netušila. Na nose měla hranaté brýle. "Chris Mawer a Chloe Dexter Fox?" Optala se jich. Její postoj byl přísný, přesto milý.

"Ano." Odpověděli současně.

"Pojďte semnou."

❤️✌️Jaký máte na tento příběh zatím názor?