"A co teď?" Rozhlížela se kolem své osy.
Nacházeli se na astronomické věži a procházeli každý kout, každé zákoutí i mezírku. Tedy Chloe, protože Draco řekl, že ho bolí nohy a sedl si. "A mudlovská šmejdka by ti nepomohla?" Navrhl.
"Draco!" Prudce se k němu otočila.
"Grangerová," opravil se.
"Teprve tam tě bezmoc pohltí. A strach se stane tvou věrnou ochránkyní." Přečetla další kus.
"Myslím si, že bezmoc mě právě pohltila!" Vydechla přebytečný vzduch. "Mám dojem, že jsem něco přehlédla.... Ale co?" Mnula si kořen nosu. "Jak tě napadlo to s tou Astronomickou věží?" Ukázala prstem na něj.
Hravě naklonil hlavu na stranu. "Nejvyšší bod v Bradavicích je právě Astronomická věž, což není úplně těžké uhodnout." Vyzývavě na ní pohlédl, jakoby ji říkal, že je úplně blbá, když jí to nenapadlo. "A hvězdy svou kopii uzří, či co tam stojí... Tak možnost je buď zrcadlo, které se tady nenachází, nebo odraz vody a ten je...-" přešel k místě, kde se mohl samovolně předklonit a opřít se o zábradlí. "Tady," Pohodil rukama a zašklebil se vyzývavě na Chloe.
Zábradlí bylo přidané po Brumbálově pádu, aby se nějaký student nezranil, což bylo absurdní, když se tak nestalo přes několik stovek let. Bohužel náhoda je blbec a učitelé se báli, co ještě hrozného by tuto školu mohlo postihnout.
Chloe se právě teď cítila tak špatně, až přemýšlela nad tím, že se rozeběhne a nechá své tělo dopadnout na zem.
Bohužel nebyla daleko od pravdy....
Kousla se do rtu, aby zahnala tu podmanivou chuť se zlehka předklonit dolů. Jak mohla být tak slepá?! Vždyť i slepec v jejím případě vidí víc, než ona. "Draco, proč jsem tak hrozně hloupá?" Zaskuhrala.
"V mé přítomnosti je každej hloupej," zasmál se, ale pod jejím pohledem si to rychle rozmyslel." Ale ty si jen ve stresu samozřejmě, v mé přítomnosti, jak jinak, že?" Přejel si jazykem po rtu a prohrábl si vlasy.
"Facku ti vrazím později." Protočila očima.
"A to jako proč?!" Vypískl dětinsky, až to nebezpečně připomínalo Blaise. Fůha, stačí jeden Blaise Zabini... Což ji dostává k novému tématu, které jistě musí později probrat, a tím je Zabini družičkou. A vlastně svatba celkově.
Od schodiště slyšely několik hlasů a dusot kroků. Byli to všichni studenti a učitelé Bradavic, kteří se snažili dostat na svůj post, kde budou chránit Bradavice. Chloe se poplašeně ještě jednou koukla do knihy, aby se ujistila, zda to co se chystá udělat má nějakou šanci na úspěch. "Já-á budu muset jít. Jen na chvíli." Zvedl se Draco ze země.
Chloe se na něj vyděšeně podívala.
"Zachovej chladnou hlavu!" Řvala ve svém podvědomí.
Přiskočila k němu, aby ho mohla pevně obejmout. "Hej, co děláš? Všechno bude v pořádku, dobře?" Opravdu ji teď Draco Malfoy uklidňoval? Zvedla tvář k jeho obličeji, aby mu mohla vtisknout ten nejvíce láskyplný polibek, který dokázala. Dlaň položila na jeho tvář a druhou ruku zapletla do jeho vlasů. Za boky si ji přitáhl k sobě, aby více prohloubil polibek.
Nedoprovolně se od sebe odtáhli. Zadíval se do jejích se lehce lesknoucích očí. "Děje se něco?" Optal se zmateně. Nebyl si vědom, že by něco udělala špatně.
"Nic, všechno je v pořádku... Jen jsem ti chtěla říct, že tě mám ráda... Opravdu moc ráda." Chloe si nechala dát rychlí polibek.
"To já přeci vím." Prohrábl si vlasy. "Najdu tě, hned jak to půjde. Hlavně nevyváděj žádné kraviny, znáš se." Ušklíbl se a rozešel se pryč. Chloe sledovala jeho záda jak ji mizí.
Byla zklamaná. Opravdu od něj očekávala, že jí řekne, že ji má rád? Myslela si to naivně, ale Draco nemohl hned skočit z necitlivého na milujícího, přestože tu masku celé roky nosil a teď se mu na obličeji začínala rozpadat.
"Taky tě mám rád." Objevila se jeho hlava v místech, kudy odešel po schodech pryč. Jak rychle se jeho obličej objevil, tak rychle i zmizel.
Chloe se v břiše nerozletěli motýlci, nýbrž pořádný ohňostroj rachejtlí. Přímo jí tam explodoval a zahřál na srdci. S přihlouplým úsměvem došla k zábradlí a zahleděla se dolů. Přímo pod ní se nacházela zem a o kus dál byla voda z jezera.
To, že to byl nápad, který se zrodil v její hlavě a neměl skoro žádné procento na úspěch, o tom nebylo pochyb. A že právě chtěla neuposlechnout prosbu, o kterou jí žádal Draco, aby nevyváděla hlouposti, tak přesně o tom taky nebylo ani v nejmenším pochyb.
Přes rameno se podívala na knížku ležící na zemi. Netroufala si říct, co se stane a co se pokud možno má stát. Pevně se rukama chytla zábradlí a svou pravou nohu vyhoupla taktéž nahoru, poté i druhou. Pustila se rukama a stoupla si. Každá sebemenší chybička vedla k pádu. Ztratit rovnováhu, teď představovalo jistou smrt.
Zhluboka se nadechla a šouravým krokem postupovala dál a dál. Vítr s ní lehce pohazoval ve větru a ona doufala, že nepřepadne.
Dostala se do části, kam by popřípadě svou rovnováhu vedla dozadu, aby se zachránila. Vlasy jí létaly do obličeje a ona tak musela našlapovat naslepo. Vzhledem k tomu, že létala na koštěti, výšek se nebála, ale věděla, že počasí a vítr jsou nejproradnější věci ve vzduchu.
Zbývalo pár kroků, aby se mohla zastavit a promyslet svůj plán. Zamyslet se nad tím, zda to jde reálně provést. Osud, či spíše karma tomu tak chtěly, a noha ji podjela. Rukou se pokusila zachytit, ale příliš rychle ztratila rovnováhu a řítila se dolů.
Ve vzduchu se několikrát otočila. Vše bylo příliš rychlé. Ta osudová chyba nastala moc brzy. Tolikrát měla blízko ke smrti, ale pouze ve snech a Voldemortově vstupu do její hlavy... Jen tehdy viděla své vzpomínky. Vždy si myslela, že před smrtí jí hlavou proletí všechny ty hezké chvíle. Uvidí své přátelé a rodinu, jak jsou s ní do poslední chvíle; tak proč tomu tak nebylo?
Krev.
To bylo v té věštbě. V ten den, kdy poprvé pořádně spatřila Voldemorta, tehdy zachránila život i Siriusovi. Toto jí bylo předurčeno?... Copak ukázala svou sílu? Jakou... Jak se rozplácne do vody a ty vodní potvory ji rozsápou?
Zemře sama. Žádní přátelé, žádný Draco... Jen ona a rychle blížící se hladina vody.
*Jsou tu neshody s filmem a s knihou, ale je to fanfikce, takže udělaná tak, jak se mi to hodí.*
Jak vůbec užíváte prázdniny? Chtěla jsem si najít brigádu, ale bohužel to nevyšlo... :/ Jinak jsem už byla na dovolené a brzy pojedu s kamarády kempovat, takže aktivita opět nebude nic moc. 🙁🙏
Děkuji za podporu, komentáře - všechno vnímám a všímám si toho. ❤️
✨ Užívejte! ✨
ČTEŠ
Lepší zemřít pro něco, než žít pro nic!
ФанфикPřišla o to nejcennější na světě. O lidi, kteří ji milovali, vychovávali a starali se o ní. Už od dětství se potýkala s výsměchem, ale změní se něco zásadního, nástupem do nejznámější školy čar a kouzel v Bradavicích? Může silná nenávist, přerůst...