Lepší zemřít pro něco, než žít pro nic!

Pravda

"Draco, prosím!" Brečela, zda zoufalstvím či bolestí, to bylo ve hvězdách.

Po oslovení jeho jména ihned ustal v mlácení kluka pod sebou. Řekla jeho křestní jméno, po druhé. Z jejích úst to znělo tak krásně, až zapomněl na to, proč tu vůbec je. Alespoň do té doby, dokud se neozval bolestný sten. V očích měl neuvěřitelný hněv. Svou ruku opět zvedl, ale při pohledu na dívku v rohu si to rozmyslel.

"Chloe?" Oslovil ji opatrně. Její tělo se klepalo. Byla opřená o zeď za ní. Zvedl se z nehybně ležícího kluka, jehož jméno zapomněl ihned, co se ho dozvěděl. Došel k ní a klekl si na koleno. "Chloe?" Opět vyslovil dívčino jméno.

Kdyby jeho chování viděl otec, jistě by už nebyl hrdý na svého syna. Vždyť právě podlejzá holce a ke všemu, když její otec byl mudla! Dobře, možná by mu hrálo do karet, že je příbuzná s pánem zla a jejich postavení by u něj stouplo, ale... Nemohl teď přemýšlet nad rodinou!

"Ty idiote," Vyprskl krev z úst mladík. Tvář měl vskutku barevnou. Jeho oko začínalo nabírat postupně barvičky a také jeho tvář. Ze rtu mu tekla krev.

"Mlč," Podíval se přes rameno Zmijozelský princ. Dle rozzuřeného výrazu připomínal spíše býka, než hada.

"Věděl to... " Chrise smích se rozhléhal místností. Tentokrát to byl tak hnusný smích, až se Chloe naježily chlupy. Byl stejně odporný, jako ten Bellatrix. "Věděl, že zklameš." Do rukávu otřel krev.

"Říkám ti, drž hubu!" Klouby mu zbělaly, když ruce chytly opěradlo postele.

"Co-... Co to říká?" Špitla rozechvěně Chloe.

"Neposlouchej ho!" Nařídil ji Malfoy. Nebylo to přímo nařízení, ale jakoby ji o to prosil.

Malfoy se zvedl a namířil svou hůlku na tělo, jenž se pokoušelo zvednout. Bohužel si nevšiml vyčnívající hůlky z pod rukávů. "Co uděláš Draco? Co? Zabiješ mě? Jako to po tobě žádá -" Draco výhružně trefil vedle jeho hlavy nějaké kouzlo. Dle malé díry do země to nebyla legrace.

"Okamžitě zmiz!" Dracova hůlka stále mířila dolů. Do ksichtu Chrise.

"Pán zla věděl, že to nezvládneš!" Zařval Chris a hůlku vytáhl ze svého rukávu. Dříve, než stihl Draco Chrise ozbrojit; letěl vzduchem. Zastavil se až o jednu z postelí. Chloe zděšeně vykřikla, ale hůlku nemohla nahmatat. Někam ji Poppy musela dát. "Je to smrtijed!"

"Cože?!" Chloe se nezmohla na další slova.

"Pan zla věděl, že svůj úkol nezvládneš, a tak pověřil mě, abych vás oba sledoval, především tebe!... Pan zla mi věří!" Chloe tomu nemohla uvěřit. Nechtěla tomu uvěřit, jestliže říkal pravdu.... Ne, nemohl. Vždyť sní trávil spoustu času, věděl její největší přání a tajemství-...

"Jak si mohl?!" Slzy ji máčely tvář. Chloe byla ohromný cíťa. Nenáviděla se za to, jak neustále ukazovala své emoce.

"Teď..." Celý nedočkavý se třásl. "Teď splním svůj úkol." Hůlka mířila na vyděšenou dívku. Nemohla dál mluvit, byla zaskočená a především smutná. "Pan zla mě odmění."

"Pauta na tebe!" Chris spadl k zemi. Draco zrychleně dýchal a snažil se pochopit, co se právě stalo. To bylo špatně, sakra moc špatně.

Oba na sebe hleděli, než se ozvaly přibližující se kroky a Draco rychle skočil za závěs. Dovnitř vběhla rozrušená Poppy s profesorkou McGonagallovou za zády. "Drahoušku!" Ozvala se ihned.

Draco se naposledy podíval na dívku a zmizel nenápadně pryč.

Myslela si, že se tohle stává jenom ve filmech, kdy do místnosti vtrhnout až po ukončení bitky.

"Co se zde stalo?" Profesorce trvalo chvíli, než spatřila vyděšenou dívku sedící pod postelí a chlapce, který byl v bezvědomí.

Zrovna se procházela po chodbě, aby sebrala body některým neposedným žákům, kteří už dávno měli být ve svých ložnicích, když se střetla s Poppy. Profesorka se ptala na zdraví své žákyně, ale vyrušila je rána. (To zrovna Draco letěl vzduchem na postel.) Ihned spěchaly na ošetřovnu, avšak schody se né a né otočit jejich směrem.

Ještě před vpádem profesorky. Se Chloe pomaloučku došourala ke svému kamarádovi a odhrnula mu rukáv. Opravdu... Jeho zápěstí zdobil had. Znamení zla.

Už ji netekly slzy, ale nehybně se dívala na jedno a to samé místo. Ať si to chtěla dopustit, nemohla. Před malou chvílí se toho stalo příliš, aby to ihned s úsměvem přešla, jestli to vůbec někdy přejde s úsměvem.

Byla odvedena pryč, aby nemusela být v místnosti, kde se to všechno stalo. Brumbála povolali za pár minut, taktéž Snapea, jehož pláště si všimla ihned.

Nepřemýšlela nad Chrisem. Chris byl lhář a podvodník. Chytla se toho, jako ryba návnady. Mrzelo ji, že mu to sežrala a nechala se obalamutit.

Přesto přemýšlela nad Dracem Malfoyem. Kluka, o kterém by jste řekli, že se nad vaším utrpením usměje. Bude s úsměvem hledět na trauma, které prožíváte. A pozve si své přátele z koleje, aby se mohli sázet, jak dlouho vydrží.

On se jí zastal. Možná ji zachránil i život, přestože nemusel. Mohl to nechat být. Později se mohl zbavit třeba i Chrise. Dvě mouchy jednou ranou, jak říkají mudlové.

Slyšela, jak se její profesoři baví. Zřejmě o ní. Neslyšela přesně co, neboť použili tišící kouzlo, ale párkrát se na ní podívali. Snape vypadal, že je více zamyšlený sám, jakoby něco tušil. Chloe zavrtěla hlavou a poposedla si na židli. "Myslíte si, Albusi, že je to dobrý nápad?" Zaslechla. Tišící kouzlo zrušili.

"Jistě Minervo, myslím si, že to zvládne. Oni oba." Usmál se na ženu se zeleným habitem, jenž ji sahal až na zem.

Hustili do ní všechny nesmysli. Ptali se jí na nepodstatné věci, zda je třeba v pořádku. Samozřejmě, že nebyla. Nemohla. Tak rychle opravdu ne.

Se svěšenou hlavou seděla na své posteli. Byla donucena zde ještě jednu noc zůstat. No, buď mohla zůstat zde, a nebo v nějakém kamrlíku. Rána na hlavě se opět otevřela, když ji Chris udeřil. Ten falešný hajzl, jenž se nazýval jejím kamarádem. Zjišťoval o ní jakékoliv informace, aby je mohl následně předat Pánu zla. Pro ní se stal největším odpadem. Věděl, čím si každý den prochází, přesto ji vrazil kudlu do zad a několikrát s ní zatočil.

A stejně cítila jistou špetku nejistoty a hlavně omluvy, když se dívala do jeho očí. Vždy se snažila na každém najít trochu dobra, ale Chris si to nezasloužil. Bylo jasné, že se musí vzpamatovat a přestat doufat, že se jí to zdálo.

Proč ji Snape nevaroval? Že by o tom taky neměl páru, nebo chtěl, aby ji bylo ublíženo? A proč sakra na tom stále přemýšlela?! Musela přestat, hned teď, nebo by se z toho ještě zbláznila.

Stačilo, že se možná zbláznila do Draca Malfoye.