Drummer (Roger Taylor CZ FF) ✓

32. Nositelé

Alice

Ráno jsem se probudila dřív, než bych čekala. Věděla jsem, že už neusnu a tak jsem se opatrně vysoukala z Rogerova sevření a oblékla se. Přehodila jsem si přes sebe župan, aby mi po ránu nebyla zima.

Automaticky jsem nám začala připravovat snídani. Celou dobu jsem přemýšlela nad každým detailem z včerejšího večera a nemohla skrýt přiblblý, zamilovaný úsměv. Jako puberťačka, napomenula jsem se v duchu.

Zrovna jsem nám dávala na talíř vajíčka, když mi dlaně pohladily boky a pak spočinuly, obmotané kolem mého pasu na podbříšku. Roger mi položil hlavu na rameno.

,,Dobré ráno... Jak ses vyspala?" zeptal se šeptem s jistou dávkou zvědavosti.

,,Umm," otočila jsem se na něj s vařečkou lhostejně v puse a zamyšleně stáhla obočí.
,,Je to dost slané?" zeptala jsem se a dala mu ze zbytku taky ochutnat. Když nezaujatě pokýval hlavou, mohla jsem mu konečně odpovědět: ,,Královsky."

A pak jsem si zase vrazila vařečku zpátky do pusy. Uchopil mě za zápěstí a jemně mi ji z pusy vyjmul. Nechápavě jsem na něj zírala i když jsem podle jiskřiček v jeho očích moc dobře věděla, co se mu honí hlavou.

Naklonil se pro polibek. A já mu okamžitě propadla.

,,Rogi, vystydne to," se smíchem jsem strhla hlavu ke straně a snažila se od něj odlepit. Ani se neuráčil otevřít oči, jen se ke mně ještě víc natisknul a při mém marném pokusu o útěk mi zlíbal tvář a bradu. Zase dostal co chtěl.

Nevím, jak dlouho jsme tam stáli ve víru emocí, když jeho ruce zabloudily k přísně utáhlému pásku u županu.

Škádlivě jsem si s ním všetečné prsty propletla. Když jsem ho vážně nechtěla nechat mašli rozvázat, po dlouhé době ke mně překvapeně vzhlédl.

,,Ty pod tím nic nemáš?" vykulil oči.

,,M-mm," zakroutila jsem hlavou a skousla si ret, abych ho vyprovokovala ještě víc. Za jeho překvapený a následně nažhavený výraz mi to vážně stálo.

,,Ty se nezdáš, Taylorová," přimhouřil na mě oči. Nevinně jsem zamrkala řasami a snažila se udržet cukající koutky ve vodorovné poloze.

,,Lis," zamračil se roztomile.

,,Roggie," dala jsem mu pusu na tvář a otočila se zpátky k již hotové a jistojistě studené snídani. Snažila jsem se uklidnit zrychlený tep.

Vnímala jsem, že za mnou pořád stojí a provrtává mě pohledem, ale z vysoka jsem ho ignorovala. Teda - snažila se o to.

Nečekala jsem, že si mě najednou vyšvihne do náruče. Vypískla jsem a solnička s duněním dopadla na zem.

,,Co blbneš!" napomenula jsem ho se smíchem, když si to zamířil z kuchyně a pevněji se ho chytila kolem krku. Samozřejmě se mi nedostalo odpovědi.

,,Začíná se odkrývat tvá temná stránka..?" Dopadla jsem do peřin.

,,A co teprve ta tvoje?" vyšplhal se nade mě a já ho proti své vlastní vůli zadržela rukama v bezpečné vzdálenosti. ,,Máš to napsaný v očích, jak moc mě chceš," vítězně pozvedl koutky.

,,Rogi," plácla jsem ho do ramene, protože měl sakra pravdu.

,,Copak, zlato?" brouknul.

,,Nesnáším tě." Přemístila jsem dlaně za jeho krk a nedočkavě ho stáhla k sobě, abych ho mohla hladově políbit. Byl z toho tak zaskočený, že ztratil balanc. Povedlo se mi ho povalit a vyšplhat se nad něj. Přišpendlila jsem mu ruce těmi svými, a ani si neuvědomila, že jsme si propletli prsty.