Drummer (Roger Taylor CZ FF) ✓

34. Návštěvníci

Šla jsem po chodbě nahrávacího studia ze záchodu, kam jsem se byla schovat, abych v klidu prodělala šok. Tentokrát to bylo tak rychle, že se mi zvedl žaludek a já se pozvracela. Strávila jsem tam tedy déle, než jsem chtěla.

,,Co tady děláš, Lis?" zaslechla jsem za sebou hlas a otočila se na Paula.

,,Pro tebe jen Alice," utrhla jsem se a znova vykročila.

,,Hele, měl jsem o tebe strach, chápeš?" jeho hlas se lítostivě zbarvil.

Zastavila jsem se a semkla víčka.
,,Nechápu," řekla jsem před sebe a šla dál.

,,Co jsi tam dělala? Slyšel jsem divný věci." Vytáčel mě svou neodbytností. Už jsem neměla na to mu odpovídat a tak jsem jen přeběhla zbytek chodby, nasadila úsměv a otevřela.

Byla jsem už po celém dni nahrávání docela unavená a divila jsem se, že kluci ne. Vypadali, jako by právě vstali. Zrovna se chystali něco nahrávat a hovořili o čemsi mimo mé chápání, když jsem vešla a přerušila tak toky jejich myšlenek. Podívali se na mě a já se jen omluvně usmála, než jsem se opřela o stolek poblíž. Roger se na mě starostlivě zamračil a já jen láskyplně zamrkala.

Vrátili se k práci. Celou dobu jsem pozorovala, jak Roger smyslně udává rytmus melodie. Jeho soustředěnou vrásku na čele a pootevírající se rty mě fascinovaly.

,,To bylo strašný," prohlásil Freddie po tom, co si sundal sluchátka. Moje obočí vyletělo v údivu vzhůru.

,,Jo," přitakal Roger.

,,Máme málo času, nemůžeme to předělávat," povzdechl si otráveně Brian.

Deaky jen odložil basovku do stojanu a napil se.

,,Myslím, že to bylo absolutně dostačující," usmála jsem se na Rogera povzbudivě.

Freddie mezi námi přejel pohledem a zaculil se. ,,Dal bych si pauzu a nějaký lepší pití."

Roger ke zpěvákovi kývnul, načež se zase vrátil pohledem ke mně. Naklonila jsem na něj hlavu a on svůdně přimhouřil oči. S potlačovaným úsměvem ke mně přešel. Vzal mě za boky a políbil mě na, studem a skrývaným pobavením, sklopené čelo.

,,Copak?" brouknul mi do ucha úsměvně a tváří se otřel o tu mou. Neustále mi prsty přejíždel po bocích.

,,Nic," pípla jsem a přivřela oči pod jeho jemnými doteky, které ve mně rozhořívaly spalující žár, jenž ve mně vzplanul už jen při pohledu na něj za bubny.

,,Jen na mě celou dobu koukáš," znova stěží skrýval pobavení a zabořil mi hlavu do krku, který párkrát zlíbal. ,,Tím pohledem," zašeptal.

,,Sluší ti to," vysvětlila jsem, přejela jsem dlaněmi  po výřezu jeho trička a zlehka ho políbila. Vlastně jsem nevěděla, proč jsem byla před kluky stále tak stydlivá.

,,Co to-" ozvalo se z chodby tlumeně. Nejspíš Paul.

,,Drž hubu," zněla odpověď nějaké dívky.

A o chvíli později někdo zaťukal na dveře.

Všichni jsme se na sebe podívali, načež Brian pronesl zdráhavé ,,Dále..?"

Dveře se otevřely a v nich se objevila naprosto neznámá tvář s výraznou rudou hřívou, která sem rozhodně nepatřila.

Hleděla jsem na tu ženu s otevřenou pusou. O chvíli později do místnosti vešel i nebezpečně vypadající chlap v našem věku a Paul.

Paul je všude.

,,Zdar Královny," protnula napjaté ticho Rudá Hříva.
,,Jo, já vím, že vůbec nic nechápete," chlácholivě se usmála, když jí nikdo pozdrav neopětoval. Bylo mi docela dost jedno, co říká. Jezdila jsem pouze po jejím nepatřičném tmavě modrém obleku, něco jako uniformě.