Drummer (Roger Taylor CZ FF) ✓

42. Jsi Přepracovaná, Říkali

7. Den po návratu Queen

Roger
Flashback

S Alice jsme přišli do zkušebny dřív, takže jsme tu byli sami. Rozehrával jsem se a Alice zaujatě qposlouchala. Dívala se na mě a na tváři jí pohrával nepřítomný úsměv. Měl jsem problém se soustředit, když na mě tak roztomile zírala.

,,Tohle bych poslouchala pořád," zasnila se, když jsem skončil. Přešla k bicím a svými jemnými prsty pohladila činel.

,,Vážně?" když bubny obešla a stanula vedle mě, odložil jsem paličky a přitáhl si ji do klína.

,,Jo. Uklidňuje mě ten pohled na tebe... Dává to smysl?" pozvedla koutek.

,,Ne," zasmál jsem se.

,,Hm, nevadí," pokrčila rameny. ,,Prostě jen miluju ten zvuk."
Napadlo mě, že na ten nástroj snad budu žárlit.

,,Já taky. Ale víc miluju tebe," zabořil jsem jí nos do krku a nasál její květinovou vůni.

,,Naučíš mě na ty bicí?" zeptala se, když mě hladila ve vlasech.

,,Mhm," přikývnul jsem. A narovnal se do své výšky. Alice mi seskočila z klína a počkala, až jí nastavím židli do ideální výšky.

,,Prosím, princezno," neodpustil jsem si to oslovení. Spřažila mě za to pohledem jako arašíd a já se zaculil.

,,Zde, Vaše Výsosti," dal jsem jí do rukou paličky.

,,Přestaň s tím!" napomenula mě a chytila paličky jako špalky dřeva.

V odpověď jsem ji líbnul na spánek. ,,Musíš to chytit mezi palec a ukazováček."

,,Takhle?" zamračila se, protože si nebyla jistá.

,,No... Ne tak křečovitě." Když si s tím nevěděla rady, zkusil jsem jí prsty nastavit sám.

,,No a teď... Trošku se narovnej, tak se ti bude hrát líp," položil jsem jí ruku na záda. ,,Ano, přesně takhle," pochválil jsem ji.

Když se jí povedlo chytit nějaký základní rytmus, přišli kluci.

,,Máme nového bubeníka?" usmál se Bri od ucha k uchu.

Uchechtla se, nemotorně položila paličky na zem a postavila se vedle mě.

Povzbudivě jí obtočil ruku okolo pasu. ,,Co bys řekla na soukromé lekce?"

,,Rozhodně nejsem proti."

Cvičil jsem doma, protože jsem měl zrovna volnou chvíli a potřeboval jsem něco dodělat.

Dveře se otevřely a v nich se objevila naštvaná Alice. Přestal jsem hrát a tázavě se na ni podíval.

,,Můžeš sakra přestat?!" vyjela na mě.

,,Potřebuju trénovat-"

,,Tak běž trénovat někam jinam! Nepotřebuju tady takový randál. Volala jsem na tebe a ani jsi mě neslyšel!"

,,To sis měla rozmyslet dřív, než ses rozhodla se mnou žít," zamračil jsem se. ,,Máme málo času, chápeš? Potřebuju něco dodělat." A začal jsem znova.

Alice ke mně přišla a shodila mi na zem činely. Z očí jí žhnuly plameny.

,,No tak ale to přeháníš!" zalapal jsem po dechu a vytočil se taky. Vylezl jsem pro jistotu z půlkruh bicích, aby to tu celé nezbořila.

,,Já, že to přeháním?" zvedla bradu, aby vyrovnala výškový rozdíl mezi námi.

,,JO! Přesně TY!" ujistil jsem ji naštvaně.

Alice do mě žduchla a otočila se ke dveřím. Řádně za sebou práskla.

Poraženě jsem si povzdechnul a podíval se na činely. Nic jim samozřejmě nebylo. Neměl jsem na ni tak vyjet i když na mě vyjela první. Ten týden od chvíle, co jsme se vrátili se chovala divně.

Tiše jsem vylezl z místnosti a zamířil do pokoje, kde jsem slyšel zvuky. Alice úřadovala v kuchyni.

Náhledl jsem dveřmi tak, aby mě neviděla. Umývala nádobí a u toho se jí vařila voda. Zrovna si mokrou dlaní zamačkávala slzy, když pronesla; ,,co to se mnou je". Voda zapískala. Vypnula kohoutek a přešla k lince, aby si dovařila čaj. Nebo snad kávu?

,,Musím koupit novou," povzdechla si. A zase si protřela oči. V tu chvíli jsem nepoznal, jestli únavou, nebo lítostí.

Tiše jsem se k ní došoural a položil jí ruce na ramena, která jsem jí jemně promasíroval. Věnoval jsem jí několik polibků na krk, který měla odkrytý kvůli vlasům v culíku.

Úplně mě vytěsnila a vzdálila se ode mě, aby se natáhla pro cukr.

,,Omlouvám se, Alice," objal jsem ji okolo pasu. Povzdechla si a chvíli jí trvalo, než se mi do objetí uvolnila.

,,Já taky," špitla. Nejistě se na mě v objetí otočila a pomalu vzhlédla, jakoby se styděla.

,,Promiň, že jsem na tebe tak vyjel. Vážně to bylo sobecký. Měl jsem se zeptat, jestli ti to nevadí, přece jen-"

,,Byla to moje chyba, já... Nevím, co se se mnou děje."

Pohladil jsem ji po tváři a stejnou rukou si ji přitáhl do jemného polibku.

,,Jsi jen přepracovaná. Chápu to."

•••

Je Alice ,,jen přepracovaná" nebo je za tím víc? :0

Jinak jsem sem zase dala fotku Alice! :)