Drummer (Roger Taylor CZ FF) ✓

39. Hledání A Shledání

Zírala jsem na stále hořčicí cigaretu na trávníku, která by možná zapálila všechno kolem, kdyby ji Rogerova bota netípla.

,,Lis?" vzal mou paralizovanou osobu za ramena a zatřásl se mnou. ,,Alice, jsi tu s námi?" naléhal.

Vykolejeně jsem k němu zvedla zrak. Jeho oči byly vystrašené a tmavé, otevřené dokořán.

,,Freddie," vymáčkla jsem ze sebe.
Nedokázala jsem ve stresových situacích reagovat. Prostě jsem jen stála, zírala a úplně se zasekla.

,,Freddie?" zavol Brian kolem sebe, dost vynervovaně, když mě přejel pohledem.

Cítila jsem, jak se mi pomalu zvedá tep.
,,Oni ho zabijou," zašeptala jsem těm krásným očím. Rozpípaly se mi hodinky, když se můj tep dotkl nebezpečné hranice.

Roger

,,Ne, ne, ne!" kroutil jsem zoufale hlavou, když Lis ztrácela kontrolu nad svým tělem.
,,Zůstaň s námi," obtočil jsem jí dlaně okolo pasu a obejmul ji. Musela se zklidnit, jinak by mohla uvíznout v časoprostoru.

,,Dýchej," mumlal jsem k ní a pohupoval s ní v objetí, jako by byla malá holka.

Zabořila mi hlavu do hrudníku a zhluboka dýchala. Postřehl, že se na mě snaží reagovat. Pipání ustalo po několika málo okamžicích.

,,Pojedu... Musím pomoct," ozvala se Rebecca nervózně. ,,Díky za pozvání!" mávla k nám a rozběhla se k autu.

,,Rogi..." šeptla Alice a já k ní přejel očima od vzdalující se Rebeccy. ,,Musím skočit. Musím ho zachránit."

,,Je to moc nebezpečné. Co když se ti něco stane?" kroutil jsem hlavou. ,,Co když se mi nevrátíš?"

,,Rogere!" napomenula mě pohoršeně. ,,Chcou Freddieho zabít!"

Pevně jsem semknul víčka a kýváním si tu skutečnost přiznal. ,,Jestli se do hodiny nevrátíš..."

,,Vy dávejte taky pozor," přerušila mě a měla se k odchodu.

,,Lis?" zastavil jsem ji ještě, abych ji políbil. ,,Miluju tě."

×××

Rebecca

Najít ten krám schované v lese mi trvalo zatraceně dlouho. Ono totiž orientovat se v lese, když není vidět na krok, není nic božího.

Nakonec jsem ho ale v houští nahmátla. Za pár sekund jsem se ocitla na základně.

Radovala jsem se, jak jsem Alice dokázala přechytračit a dostat Freddieho tam, kde jsme potřebovali. Konečně jsme mohli začít s tím, co jsme tak dlouho plánovali. Až tam dovlečou ty zbylé tři, bude po Freddiem. Alice se bude dívat, jak umírají.

,,Kde ho máme?" zeptala jsem se Joshe, chlapíka, který se pro něj s pár dalšími dnes večer vypravil.

,,Dveře A-35," odpověděl a dal se do řeči s mně neznámou sekretářkou. Bože, bylo tu tolik lidí.

Zamířila jsem k výtahu, abych vyjela do nejvyššího patra A. Nemohla jsem si pomoct, na tváři mi pohrával škodolibý škleb. Předpokládala jsem, že si Alice myslí, že Freddieho unesla ještě pozdější budoucnost, než jsme my a taky se tam vypraví. Navedla jsem ji na špatnou stopu.

Výtah zapípal a já vystoupila. Sebevědomě jsem se vydala ke dveřím 35, kde měl být náš slavný Mercury.

Čipla jsem si ke dveřím, aby se mi otevřely a rychle vklouzla dovnitř.