Drummer (Roger Taylor CZ FF) ✓

35. A Nebylo To Jinak?

Alice zrovna přišla do pokoje a shledala ten obrovský nepořadek, který jsem zvládl vytvořit jen při hledání pár kousků náhradního oblečení.

I přes tu divnou náladu, která panovala s příletem té rudovlasé čůzy se Alice pobaveně usmála a spráskla ruce nad tím, co viděla.

Protančila oblečením a sedla si vedle mě. Jemně mi prsty pročísla hřívu, která mi padala do očí, načež její studená dlaň spočinula na mé tváří a já musel blaženě přivřít oči.

,,Miluju tě," řekla a já rozlepil víčka.

,,Já tebe." Nikdy jsem snad ani nedoufal v to, že bych mohl k někomu vážně cítit to, co jsem říkal. K ní jsem cítil ještě víc, než jsem dokázal vyjádřit slovy. Nebyl jsem sice žádný stařík, ale s ní jsem zahodil několik let a cítil se zase jako puberťák.

Alice se natáhla, aby mě mohla lehce políbit.

,,Ještě jednu," zaprosil jsem po tom, co se odtáhla.

,,To bych tě pak ještě omrzela, Taylore," na tváři se jí objevil ruměnec. ,,Navíc už dole čeká náš odvoz do budoucnosti," ukázala palcem za sebe, ,,a nepotřebujeme aby se to tu protáhlo na dýl než na jednu pusu." Měla sice pravdu v tom, že k protahování jsme měli sklony, ale trval jsem na svém.

,,Nenech se prosit," nasadil jsem psí kukuč a zamrkal.

Po tom co si mě přeměřila přísným pohledem, se přece jen sklonila a vlepila mi mlaskavou maminkovskou pusu. Pak už se jen otočila a po cestě z pokoje se sehnula pro jedno z mých povalujících se triček, na což jsem povytáhnul obočí.

×××

Paul

,,Neříkala jsi, že se podaří je přesvědčit?"

,,To jsem si myslela," povzdechla si Becca. ,,Silné charaktery... Ani nevím, jestli se mi chce Taylora zabíjet, je dost sexy."

,,No do hajzlu," rozchechtal jsem se a převrátil oči. ,,Toto bude ještě zajímavý. Láska napříč dekádami. Jo, řekl bych, že se k němu hodíš mnohem víc-,"

,,Zklapni," utrhla se na mě. ,,Přece si nemůžu začít s někým, kdo by měl během několika týdnů mrtvola. Úkol je úkol."

Pokrčil jsem rameny.

,,Musíme tady všechny informovat o tom, že přijedou a uklidit všechno, co nesmí vidět," zamyslela se a upravila si opasek, ,,nesmíme se prokecnout. Nikdo. I já budu mít problém, abych ten výklad, o tom, co se vlastně děje, okrouhala. Nejsem totiž dobrá lhářka."

,,Mám se o to uklízení postarat?" narovnal jsem se na znak své schopnosti.

,,Neposereš to?" povytáhla obočí nad mým postojem.

,,Ne," ujistil jsem ji.

,,Fajn," vydechla. ,,Pamatuj, že tu možná přespí."

×××

Roger

,,Nasedat, královny," usmála se na nás Rebecca. Měli jsme odjet někam z Londýna, na místo, kde o pár desítek let později vyroste jejich - nejspíš tajná - laboratoř. Prý tam ukryli menší Časoskok, aby za námi mohli bezpečně skákat.