Kolik hrnků kávy je potřeba k tomu, abyste se do někoho zamilovali?
~
Eileen studuje na vysoké škole, má ráda knížky a ještě raději má kávu. Svoje volná odpoledne tráví nejraději v kavárně, ztracená ve svých knihách. To se ale změní, když jednoho d...
Ups! Tento obrázek porušuje naše pokyny k obsahu. Před publikováním ho, prosím, buď odstraň, nebo nahraď jiným.
Po celý zbytek měsíce jsme se téměř neviděli. Pokračoval v propagaci filmu, neustále létat ze západního pobřeží na to východní, do Evropy a zase zpátky. Při tom všem zvládl absolvovat ohromné množství rozhovorů a nejrůznějších focení.
Když se na Halloween objevil u nás v bytě, vlastně jsem ho ani nečekala.
Barb se chystala na nějakou blogerskou akci a celý týden mě přemlouvala, abych ji dělala společnost. Celý týden jsem se modlila v nějaký zázrak a ten zázrak se nakonec skutečně objevil ve dveřích a jmenoval se Timothée.
„Nevěřím tomu, že to nebylo domluvené," zamumlala Barb při odchodu a oběma nám věnovala významný pohled, než v kostýmu čarodějky zmizela za dveřmi, kterými ale nezapomněla ještě patřičně bouchnout.
Timothée se po jejím odchodu téměř zhroutil na pohovku. Lehla jsem si k němu, zapnula televizi a chvíli jsme si povídali o všem možném i nemožném. Televize hrála na pozadí a ani jeden z nás ji nevěnoval pozornost. Věděla jsem, že pomalu usíná, proto mě překvapilo, když se z ničeho nic narovnal.
„Děje se něco?"
Odkudsi vytáhl srolované číslo nějakého magazínu. Podal mi časopis do rukou s trochu nervózním úsměvem. Na titulní stránce byla jeho fotografie a já po ní omámeně přejela prstem.
Vypadal úplně jinak, než ten Timothée přede mnou.
Timothée na obálce měl rozcuchané vlasy a v uchu falešnou náušnici. Kolem krku se mu houpal řetěz, přes holý hrudník měl přehozenou koženou bundu.
Timmy na pohovce vedle mě měl sice taky rozcuchané vlasy, ale byl oblečený do tepláků a mikiny, která byla tak o tři velikosti větší. Vypadal rozespale a vlastně v ničem nepřipomínal tu osobu na titulce.
„Jsi nádherný," zašeptala jsem potichu a svoje slova jsem mířila k oběma jeho podobách. K Timothéemu na titulní stránce i k Timmymu, který seděl vedle mě. Usmál se při těch slovech a já se natáhla pro polibek.
„Je tam rozhovor."
„Ach, já myslela, že tam bude plakát. Už jsem si ho chtěla vylepit na zeď svého pokojíčku."
Vyplázl na mě jazyk. „Julie by takový plakát ocenila víc."
„To možná jo," přiznala jsem a hned se smíchem dodala: „Ale jestli ho chce, tak si ho bude muset koupit sama. Já ji ten svůj nedám."
„Určitě už nějaký má."
„To je pravda."
Oba jsme se zasmáli a on mezitím nalistoval stránky s rozhovorem. Bez dalších slov mi položil magazín zpátky do klína a já se bez otázek pustila do čtení. On se mezitím stočil do klubíčka, a když jsem zvedla noviny ze svých nohou, položil si tam hlavu. Jednou rukou jsem ho tak hladila ve vlasech, které už začaly pomalu dorůstat, a druhou rukou držela noviny před sebou.
