Listopad 2018
Ani nevím, kdy Anika i s malou Farishou odešly. Ještě dlouho s Timmym řešili nejrůznější věci, ale já se snažila neposlouchat. Občas si mě Anika zavolala k nim, když mi potřebovala něco sdělit a oznámit. Během krátké chvíle se jí podařilo vypracovat několik scénářů zítřejších událostí a díky ní jsme se všichni mohli připravit na to, co bude.
Farisha si ještě chvíli hrála s každým, kdo měl zrovna volnou chvíli. Nakonec se jí ale začaly zavírat oči a ona usnula na pohovce v obývacím pokoji. Když Anika odcházela, prostě ji jenom vzala do náruče a ona pokračovala dál ve spánku.
Já sama měla několik telefonátů.
Musela jsem to říct Barb.
Musela jsem to říct babičce.
A po každém tom hovoru jsem byla víc a víc zničená.
Jenže už jsem neměla slzy, které bych ještě mohla vybrečet.
V ten moment nastoupil Marc. Pokaždé když jsem vypadala, že se rozbrečím, nalil mi malého panáka a s francouzským na zdraví, ke kterému ještě dodával a na lásku a na štěstí mě donutil, abych ho s ním vypila.
Nicole nás probodávala nesouhlasným pohled, zvlášť potom co odešla Anika. Už to nebylo jen na cucnutí, ale pořádný panák. Brzy jsem byla opilá a Marc vlastně taky.
Ale aspoň jsem přišla na jiné myšlenky.
Poté, co odešla Anika, jsme ještě dlouho seděli u stolu a Nicole obstarávala zábavu. Dohrávali jsme hry po Farishe a já téměř zapomněla na to všechno, co se stalo a co mě čeká ráno.
Když jsme chtěli odejít, zjistila jsem, že nejsem jenom opilá, ale absolutně... mimo. Timothée mě nějakým zázrakem dovedl do dětského pokoje, kde mě oblékl do nějakého trika po Pauline a uložil do postele. Sám si pak lehl vedle mě a já se k němu přitulila tak blízko, jak jen to šlo. On mě schoval do objetí a bez výčitek či dalších slov, kterými by komentoval to, že jsem se opila s jeho otcem a kvůli mně musíme spát v jeho dětském pokoji v malé posteli s rodiči za stěnou, si začal hrát s mými vlasy, dokud jsem neusnula.
---
Vlastně ani nevím, jak jsem zvládla následující den. Od rána mě třeštila hlava díky včerejšímu alkoholu. Jen pomalu jsem donutila svoje tělo začít fungovat, ale jestli jsem něco neměla, byl to právě čas. Článek v bulváru vyšel někdy v noci a Anika hned od rána začala řádit.
Povedlo se jí úplně nemožné.
Díky prohlášení, které jsem hned ráno sdílela, se všichni postavili na mou stranu. Na bulvární plátek se snesla vlna kritiky za narušování soukromí a Anika dokonce chvíli uvažovala i o žalobě.
ČTEŠ
COFFEE MAKES US CRAZY
FanfictionKolik hrnků kávy je potřeba k tomu, abyste se do někoho zamilovali? ~ Eileen studuje na vysoké škole, má ráda knížky a ještě raději má kávu. Svoje volná odpoledne tráví nejraději v kavárně, ztracená ve svých knihách. To se ale změní, když jednoho d...