Kolik hrnků kávy je potřeba k tomu, abyste se do někoho zamilovali?
~
Eileen studuje na vysoké škole, má ráda knížky a ještě raději má kávu. Svoje volná odpoledne tráví nejraději v kavárně, ztracená ve svých knihách. To se ale změní, když jednoho d...
Ups! Tento obrázek porušuje naše pokyny k obsahu. Před publikováním ho, prosím, buď odstraň, nebo nahraď jiným.
Timothée byl na natáčení Little Women a já už čtyři hodiny seděla v přeplněném autobuse a byla na cestě do Bostonu, kde jsem ho chtěla překvapit. Kvůli cestě jsem přeskočila páteční přednášky a místo toho jsem v brzkých ranních hodinách nasedla do autobusu, připravená na více než pětihodinovou cestu hrůzy.
Nic mě ale nemohlo připravit na to, jak taková cesta autobusem bude vypadat ve skutečnosti. Nefungovalo topení, takže jsem celou dobu musela sedět ve svetru a v bundě, ale i přes to mi byla zima. Navíc za mnou seděly dvě malé děti, které mě celou cestu kopaly do sedačky, neustále se mezi sebou dohadovaly a křičely přes celý autobus. Jejich máma z nějakého důvodu měla sedačku vedle mě, a i když je neustále okřikovala, nepodařilo se jí, aby se alespoň na chvíli uklidnili.
Celou dobu jsem tak hypnotizovala ubíhající krajinu za oknem a snažila se myslet na to, co mě čeká v Bostonu.
Tam jsem dojela jen těsně před polednem.
S batohem na zádech jsem se pak proplétala ulicemi města a místy jsem i běžela.
Chtěla jsem Timmyho překvapit a věděla jsem, že aby se mi to podařilo, musím ho zastihnout na obědě.
Zastavila jsem se až před restaurací, byla jsem udýchaná a zpocená. Z batohu mě bolela záda, a ani veškerý make-up na světě nemohl skrýt moje kruhy pod očima. Ve výloze vedlejšího obchodu jsem zkontrolovala, jak vypadám.
Rychle jsem se snažila alespoň prohrábnout vlasy, ale pohled jedné ze zákaznic onoho obchodu mě vrátil zpátky na zem. Omluvila jsem se rychlým gestem a raději vklouzla do restaurace, aby na mě někdo nevyběhl.
Timmyho jsem našla sedět v rohu restaurace téměř okamžitě.
Neseděl tam sám, společnost mu dělala Saiorse.
Osten žárlivosti mnou projel ve stejný okamžik, kdy jsem je uviděla. Oba se zrovna něčemu smáli, což jen umocnilo všechny moje nepříjemné pocity. Na okamžik jsem zaváhala, ale v okamžiku jsem vynadala sama sobě a raději se pomalu rozešla k jejich stolu.
Stihla jsem udělat jen pár kroků, než si mě Timmy všiml. Zastavil v půlce slova s otevřenou pusou. Zvedla jsem koutky do úsměvu a zamávala mu. Ve stejný okamžik však vyskočil od stolu, div ho přitom nepřevrhl. Saiorse sebou překvapeně škubla a nechápavě se otočila.
„Leen!"
Ve vteřině byl u mě, popadl mě do náručí a zatočil se mnou, za což schytal hned několik pohoršených pohledů od ostatních hostů restaurace. Ale bylo mu to jedno a já měla obličej zabořený do jeho mikiny, takže jsem žádný z nich neviděla.
„Co tady děláš?" zeptal se, zatímco mě táhl ke stolu.
