Dyáda síly

8. kapitola - Zrada

Rey

Rozloučili jsme se s našimi hostiteli a opustili planetu s plnou lodí zásob.
Vaner, zatím neřekl jediné slovo od toho incidentu z rána a měla jsem potřebu nějak přerušit to zvláštně tíživé ticho. Chtěla jsem z něj i dostat nějaké další informace.

,,Ehm...jsem ti vděčná za to, co si udělal. Mohla jsem někomu ublížit. Takže...díky, že si mi v tom zabránil a byl mi oporou. Vážím si toho." Odmlčela jsem se a plaše pohlédla na něj.

On ale jen kývnul hlavou v odpověď.

,,Stále ale nechápu, proč si mi lhal. Mohl si mi říct pravdu." Pokračovala jsem.

,,Ale nemohl. Nevěřila by si mi a jak jsem už říkal, já nevěřil tobě." Na okamžik jsem se zarazila, než jsem se zeptala.

,,A teď? Teď mi věříš?... A můžu já věřit tobě?"

,,To musíš vědět ty a nebo to můžeš brát jako obchod. Já pomůžu tobě a ty zase mě."

,,Naučil by si mě bojovat jako ty?" Vypadlo ze mě bezmyšlenkovitě, ale jeho bojové dovednosti byly fascinující. To, co dokázal s mečem?! Doufala jsem jen, zda svou troufalou otázkou už nežádám příliš.

,,Mohu se o to pokusit." Řekl naprosto upřímně.

,,Díky. Já se zase pokusím najít ten Neotikon." Usmála jsem se na něj, než jsem ještě dodala. ,,Jen stále nechápu, proč ho chceš hledat? Vždyť si říkal, že je v bezpečí. Proč ho tedy vůbec hledat?"

,,Raději bych se o tom přesvědčil sám. Chci se jen ujistit, že je opravdu tak chráněný, jak mi babička tvrdila. Ona byla ve své podstatě trochu pomatená. Nedovedu si ani představit, co by se stalo, pokud by ho našel někdo, kdo by chtěl využít jeho moc. Nikdo ani neví, jak velkou moc ukrývá. Ani já sám to nevím. Ty jsi jediná, kdo má díky Síle, která s tebou je šanci ho najít. Navíc, by si toho při nalezení nezneužila ve svůj prospěch. To proto jsem ti to řekl, což je odpověď na tvou předchozí otázku. Ano, teď ti věřím." A pohlédl na mě.

,,Dobře." Kývla jsem, ale zajímala mě ještě jedna věc. Nedalo mi to a opatrně jsem se zeptala. ,,Můžu se tě ještě na něco zeptat?"

,,Stejně to uděláš i když řeknu ne, tak proč se rovnou nezeptáš." To mě donutilo k mírnému úsměvu.

,,Proč stále nosíš tu masku? Odešel si přeci..."

,,Proč asi lidé nosí masku Rey? Co myslíš?... Kylo Ren ji taky nosil, a to ti nevadilo ne?!" Řekl dřív, než jsem stihla doříct větu.

,,Jak to myslíš?!" Přeci nemůže vědět o nás dvou! Místo odpovědi zase mlčel, což mě naštvalo ještě víc! ,,Fajn. Tak si to nech!" Těžko říct, zda to byl od něj záměr, ale ťal do živého. Nic mu do toho nebylo i kdyby něco věděl!

,,Ty ses ptala." Konstatoval stroze.

,,Že jsem raději nemlčela! Víš ty co?! Je mi to jedno..." Odsekla jsem a už s ním odmítala navázat jakýkoliv hovor.

Rázně jsem odešla do jedné z kajut udělat raději to, pro co jsem se rozhodla už u Wookiů. Když mi ukázali staré odlitky kovu, kterých tam měli hned několik, přišlo mi to jako znamení. Odkládala jsem to už dost dlouho a musím to udělat raději hned, než si to zase rozmyslím. Bez zbraně toho moc nezmůžu a potřebuji něco na případnou obranu. Že můj meč bude rudý budu prostě nějak ignorovat. Času mám dost a s Vanerem ho teď rozhodně trávit nechci, což je o důvod víc. Přesvědčovala jsem sice samu sebe argumenty, proč potřebuji světelný meč, ale jistá jsem si tím rozhodně nebyla. Kéž bych jen věděla, jak to napravit. Lukův meč jsem opravit dokázala po jeho zničení v trůním sále, kdy byl po našem souboji z Benem přepůlen, ale to bylo něco jiného. Není snadné číst v prastarých knihách, kde je sice napsáno vše, ale v archaických jazycích. Navíc se v nich píše nejen v metaforách, ale je třeba i oddělit fakta od pouhých mýtů. Na planetě Ajan Kloss, kde byla dříve naše základna Odboje a kde Leia naposledy vyslechla, mi pomáhal s překladem do galaktického basiku C3-PO. Jenže na Tatooinu jsem měla jen překládací program datapodu, který mi přeložil pouze nicneříkající fráze. Nemohla jsem se obrátit s pomocí na Odboj. Styděla jsem se a tohle by prostě nešlo vysvětlit. Knihy jsou navíc teď tisíce světelných let daleko ukryté v písku na Tatooinu. Nemám jinou možnost...