Dyáda síly

13. kapitola - Krystal

Finn

Díval jsem se do tváří čtyř mužů, kteří spolu komunikovali pouze pohledem. Šokovala mě tato situace, a proto jsem vyčkával co vůbec přijde. Kdo z nich začne jako první.
Výcvik jsem sice ještě nedokončil, ale rozhodně jsem se nehodlal nechat zmlátit jen za hloupé řeči a šeredně pletou, pokud si myslí, že bych byl bezmocný.

,,Jste si jistý?" Řekl jeden z nich.

,,Ano." Odpověděl Sterling.

,,Co má tohle znamenat?!" Netrpělivostí jsem zakřičel. Sterling byl ten, co promluvil a konečně objasnil situaci.

,,Plánujeme povstání proti Kylu Renovi. To, co jste říkal prvně...ano, měl jste pravdu. Nejen že mě už nebaví se od něj nechat ponižovat, ale především visí ve vzduchu stále hrozba, že kohokoliv z nás bez mrknutí oka popraví pro nesplnění jeho nesmyslných úkolů. Naše řady velení řídnou a nikdo z nás nechce čekat, kdy zrovna na něj přijde řada. Chceme se ho zbavit jednou pro vždy! Čekali jsme jen na vhodnou chvíli...která právě nastala. Od vás nyní žádáme pomoc a máme pro vás nabídku. Pokud nám s atentátem na něj pomůžete, uzavřeme vzájemný mír mezi Odbojem a to navždy. Vzhledem k tomu, že netajíte svůj odpor k němu tak doufáme, že naši nabídku nejen neodmítnete, ale zároveň vám tímto poskytneme i možnost se mu pomstít. Tato dohoda bude výhodná pro obě strany. Přijímáte tedy?" Smysl jeho slov mi teprve docházel

...Opravdu po mě žádá, abych jim Rena pomohl zabít?!...Po chvilce přemýšlení a že nebyla moc dlouhá, jsem k nim s úsměvem zvedl hlavu.

,,S potěšením. Přijímám." Vyměnili si vzájemné pohledy a byla na nich vidět znatelná úleva. Moc dobře jsem chápal jejich obavy. Pokud bych nesouhlasil, podepsal bych jim ortel smrti. Nebo sám sobě. To proto ty stráže? Když bych nesouhlasil?

,,Doufám, že nyní v našich výukových lekcích budete dávat větší pozor. Ren po mě chtěl, abych vás učil bojovou strategii. Evidentně jste nebyl tak pozorný, abyste si všiml, co vám celou tu dobu ukazuji. Plán, jak útok na něj provedeme. Doufám, že jste stihnul pochytit alespoň něco."

,,No to zírám! Věřte mi, že od teď budu vaše výklady doslova hltat! Říkal jsem si, proč mi pořád předhazujete, ten stejný postup. Dobrý! Teď už mi to dává smysl. Kdy to chcete provést?"

,,Brzy." Promluvil jeden z mužů. Pravděpodobně další velitel. ,,Naše myšlenky nejsou před ním v bezpečí a proto nevíme detaily. Ty ví pouze generál Sterling, který nám je sdělí těsně před akcí. V Renově přítomnosti na to ale nikdo z nás nesmí myslet."

,,A já se mu už delší dobu vyhýbám, co to jen jde." Dodal Sterling. ,,Není jednoduché to před ním skrýt a teď když víme, že do toho jdete s námi, není nač čekat. Nemá důvod mě podezírat, ale stačí jedna chyba a je konec. Pohybujeme se na tenkém ledě. Počkáme, až opustí flotylu a až se vrátí..."

,,Zítra odlétáme pryč." Konstatoval jsem s nadějí, že se ho už možná zítra zbavím. Sterling chvíli přemýšlel, než zakýval hlavou.

,,To je moc brzy. Musíme si být jistí, že vše půjde podle plánu a že budeme úspěšní. Nemůžeme riskovat. Na tohle máme jen jeden pokus. Když jsou vaše myšlenky před ním v bezpečí, tak můžete alespoň vy vědět vše. Což bude jistá výhoda." Opřel jsem se o stůl a nedočkavě jsem pronesl své myšlenky nahlas.

,,Už teď se ale nemůžu dočkat dne kdy uvidím, jak vydechne naposled a zaplatí za všechno co spáchal!" Generál se lstivě usmál a dodal.

,,Brzy se dočkáme všichni."