Dyáda síly

9. kapitola - Dohoda a přísaha

Rey

Osaměla jsem na střeše a nezmohla jsem se na nic! To poslední co jsem viděla než mi zmizel z dohledu, byly jeho černé oči plné smutku. Vzápětí se ozvala rána střely, která pokračovala ve svém letu a zasáhla vedlejší dům. Nedokázala jsem vstřebat to, co se stalo a neměla jsem na to ani prostor, protože na střechu už vběhl Poe a pevně mě objal.

,,Díky Bohu Rey! Jsi v pořádku?"

,,Poe, ano jsem." Opětovala jsem mu vřelí pozdrav, než se začal prudce rozhlížet do stran.

,,Kam běžel?!" Byl odhodlaný se za ním vydat. Viděla jsem to v jeho postoji a rychle jsem ho chytila za rameno, abych ho zadržela.

,,Nech ho být. Bude už dávno pryč. Nemá smysl se za ním hnát." Řekla jsem rychle, protože ten s kým jsem bojovala, by obyčejného člověka jako je Poe zabil mávnutím ruky. Mohl zabít i mě, kdyby chtěl, ale neudělal to. Proč?

,,Sakra ten Ren je snad nesmrtelný! Říkala si, že ho Palpatine na Exegolu zabil, tak jak je možné, že žije?!" Nechápavě na mě pohlédl.

,,On byl mrtví?! Dnes jsem ho viděla poprvé v životě, tak jak bych o tom mohla něco vědět!?" Poe na mě nechápavě zíral, ale než stihl něco říct, skočila jsem mu do řeči.

,,Kde je Finn?"

,,Není tu s námi. Tvrdil, že sem nemůže, ale nechápu proč! Pohádal jsem se s ním. Poslední dobou se chová divně. Možná by sis s ním měla promluvit, protože já si s ním už nevím rady." Sáhl si rukou do vlasů, zarazil se a doslova zíral na mé krví nasáklé obvazy, kde bylo vidět kus zjizvené kůže.

,,Rey co to máš na rukou?!" Vykřikl zděšeně a pevně sevřel mé zápěstí. Pohlédla jsem na své obvazy a zamyslela jsem se. 

,,No, vlastně ani nevím co to je. Vaner mi pomáhá s ovládáním Síly a tohle..."

,,Kdo je Vaner?! A proč ti sakra udělal tohle?!" Vyštěkl na mě podrážděně.

,,Je to přítel. Potkala jsem ho na Tatooinu. Měl by být tady." Nelíbil se mi tón jeho hlasu a vyprostila jsem se z jeho sevření. Došla jsem na okraj střechy a pohlédla dolu na ulici, ale nikde nebyl. ,,Byl před chvilkou támhle." Otočila jsem se zpět na Poa a snažila jsem se ho přesvědčit o tom, že opravdu nejsem blázen. ,,Má masku a černý meč. Musel si ho vidět, když si přicházel?!" Poe mě ale sledoval jako bych blouznila a opatrně na mě promluvil.

,,Rey, nikdo tady nebyl. Pojď odletíme odsud." Chytil mě za ruku a vlekl po schodech vedoucích ze střechy až na ulici za domem. Chvilku mi trvalo, než jsem se vzpamatovala a vysmekla se mu.

,,Poe počkej, já s vámi nemůžu odletět. Musím zůstat tady!"

,,Proč?! Tady nic není. Zbláznila si se!?"

... A je to tady. Co mu teď mám říct?...Prohnalo se mi hlavou.

,,Prostě...nemůžu...Nevím, jak to vysvětlit, ale mám svoje záležitosti, které si musím vyřešit. Víte, kde jsem a že jsem v pořádku, takže tady máš zpátky binární maják. Už není potřeba." Podala jsem mu náramek. ,,Pozdravuj Finna." Obešla jsem ho a odcházela jsem pryč. Za zády jsem ale slyšela, jak kleje.

,,No super! Nejdřív blázní Finn a teď ty! Rey, já tě tady nenechám!" To mě donutilo zastavit a otočit se na něj. 

,,Poe, prosííím odejdi." Pronesla jsem odevzdaně, ale on nedal pokoj.