Pocit lásky

2.9K 83 15
                                    

„Máte to tu fajn" řekne Jakub. „Jo dík, ale vše vybírali rodiče. Pojď zamnou" zasměju se a táhnu za ruku Jakuba směr můj pokoj. Jakub sebou bouchne do postele a já se vedle něj posadím „To mi neříkej, že už chceš spát" řeknu a podívám se na něho. „Jasně že ne, noc je jest mladá" směje se Jakub a loví v igelitce chlast, který jsme koupili. „Doneseš skleničky nebo tak?" zeptá se po chvilce. „Se na to" zasměju se a vezmu z Jakubové ruky láhev s hnědým obsahem a napiju se. „Taky možnost" zasměje se na oplátku Jakub s napije se taktéž. Pijeme, tancujeme, bavíme se a přikrmíme hladinu THC dalším jointem.
„Vůbec mě nenapadlo, že by takhle dnešek mohl skočit." poznamená Jakub. „Mě taky ne. Ale děkuji." řeknu mu a vypláznu na něj jazyk. „Kubo víš, že tenhle den nemusí končit jen spánkem?"
„A jak?" zeptá se Jakub. „Takže takhle" odpovím a přesunu se na jeho tělo. Opět jako před dvěmi měsíci. „Niky nedělej to, já toho opravdu nechci využít." zarazí se Jakub. „Přestaň." zdůrazním a začnu ho líbat a dělám při tom pohyby. „Myslím to vážně." odtáhne se. „Bože s tebou není sranda." zasměju se a sundám si tričko společně s podprsenkou. „Ty musíš být asi pěkně nadržená co? Šukala jsi naposled s...Dominikem co?" zeptá se tázavě ale pohled neuhne z mých ňader. „Neřeš minulost a věnuj se radši mě" odseknu a sundám mu tričko. Pod vlivem toho všeho alkoholu a trávy, je mi to prakticky jedno. Dovolím si takové věci, co bych normálně neudělala. I když, není to poprvé, cos Jakubem spím. Musíte si myslet, že jsem šílená. Možná...
Přesunu se ke spodní části jeho těla a sundám mu rifle s trenky. Jakub udělá totožné. Chvíli se spolu muchláme a poté Jakub do mě vnikne. Je drsný a rychlý. To je u něho typické.
Když se blížím k vyvrcholení, zabořím mé nehty do jeho zad a vykřiknu jméno. Jenže to jméno není Jakubovo.
„Omůjbože Domčo" zasténám v euforii, kdy se mé tělo ještě třepe rozkoší. „Co-o?" znejistí Jakub a odtáhne se ode mě. „Co jsem řekla? sednu si na postel. „Řekla jsi Domčo, tudíž to znamená, že jsi na něho myslela i při prcání" zařve. „Nemyslela, jen...byla jsem zvyklá řvát jeho jméno. Kubí promiň, já nechtěla." podívám se na něho smutně. „Pořád hi miluješ co? A já teď mám být něco jako tvůj náhradník?" řekne Jakub smutně. „Ne tak to není. Já jen, chtěla jsem zase cítit pocit lásky. Promiň" skoro se rozbrečím, když se podívám na Jakuba, který se obléká. „Já to nemám. Fakt sorry. Takhle to nemělo vůbec skončit" řekne a jde směr hlavní dveře. „Kubo prosím nechoď pryč. Potřebuju tě." utíkám za nim na chodbu a při tom se rozbrečím. „Prosím. Dal jsi mi pocit lásky který jsem potřebovala. A potřebuju tě i teď. Nenech mě samotnou." zasténám a brečím. „Fajn, ale nebreč už." slituje se Jakub a vezme mě do náruče. Poté se vracíme do mého pokoje a uleháme ke spánku.
———————————————————
Ahoj máme tady po delší době další část. Moc se omlouvám, že nevyšla dřív, bohužel nebyl čas a ani nálada psát. Tu upřímně nemám stále, ale přece to tu nenechám mrtvé 😕❤️ Co říkáte na dnešní část? Jak to bude teď mezi nimi Co Dominik?
Děkuji za každou hvězdičky, či krásný komentář a dokonce i za přečtení ❤️❤️❤️

Zlej pruďas Nik Tendo 15+Kde žijí příběhy. Začni objevovat