Zlej pruďas Nik Tendo 15+

Vzpomínky jsou svinstvo

Ráno se probudím vedle spícího Jakuba. Z jeho objetí opatrně vyklouznu a jdu do koupelny. Opláchnu si obličej a dojde mi, že všechnu mou kosmetiku mám ve svém pokoji. V pokoji, kde spí Dominik. Vezmu si kosmetickou taštičku a směruju do koupelny. Při čištění zubu mě vyruší příchod Dominika do koupelny. „Kde jsi spala? U Jakuba?" zeptá se mě rozespalým hlasem. „Není to jedno?" zamumlám s kartáčkem v puse. „Takže jo?" zamračí se. „Nechápu proč to tak řešíš, už spolu dávno nejsme" naštvu se. „Máš pravdu, bohužel ne. Jen jsem ti chtěl poděkovat, že ses o mě postarala" nadhodí. „To nestojí za řec" řeknu a snažím se o úsměv. Dominik popojde blíž ke mě divá se mi do oči.
„Moc mi chybíš Niky, chtěl bych to vrátit. Snažil jsem se zapomenout ale nejde to. Pořád jsem na tebe myslel. Noták nenuť mě říkat takové věci, víš že na to nejsem" řekne Dominik a stále se mi divá do oči. „Včera jsi to viděl jinak. Byla jsem pro tebe kurva" vpálím mu. „Byl jsem totálně sjetej, vůbec nevím co jsem dělal. Prosím odpusť mi to, je to už 5 měsíců. Jsem bez tebe úplně v prdeli" zamumlá a já vidím v jeho očích slzy. To je podruhé, kdy vidím že má kvůli mě na krajíčku. Kdež to já kvůli němu brečela vždycky, teda kromě dneška.
V koupelně jsme na proti sobě stali mlčky. Nevěděla jsem, co říct. Je pravda, že mi taky chybí a pravděpodobně k němu stále něco cítím, jen se bojím, že mě zklame. „Prosím" ozve se po chvilce a chytne mě za ruky. „Já..."
„Niky kde jsi? Všude jsem tě hledal" vyruší nás Jakub. Když uvidí Dominika, zarazí se a on automaticky dá ruky pryč. „Ježíš to snad nemyslíš vážně? Pojď sem" řekne Jakub a chytne mě za ruku a táhne z koupelny. Mé a Dominikové smutné oči se střetnou naposledy, když Jakub zavře dveře. Nevzmůžu se na jediné slovo. Tak moc jsem chtěla zůstat v koupelně ale zároveň jsem neprotestovala Jakubovi.
Nasnídám se, sbalím a rozloučím se s kluky, tedy kromě Dominika.
Jedu s Jakubem v autě mlčky. „Jsi v pohodě?" zeptá se mě Jakub. „Jo jen jsem unavená. Kam to jedeme?" zeptám se. „Ke mě do bytu. Možná tam bude Dominik ale neboj Postarám se o tom aby tě neotravoval" usměje se na mě a položí mi ruku na stehno.
Po chvíli dorazíme na byt. Je to stejně divný. Tolik se toho tady stalo. Rozchod s hádka s Jakubem, usmíření s Dominikem a plno věci. Pocházím byt a všude kde se podívám vidím vzpomínky. Ovšem zastavím se v koupelně pro pohledu na sprchový kout. Tam byl počátek našeho vztahu. Vzpomínky jsou svinstvo, přípomínají hezké i nehezké chvilky. Z chodby slyším otevírání dveří. Je to Dominik. „Hej kámo sice po tom včerejšku nemám chuť se s tebou bavit ale pár dní tu bude Niky, tak ji laskavě neotravuj jasný?" žádá Jakub Nika. „Jasný, nestojí mi za to" vyletí z Dominika a směřuje si do svého pokoje.
Aha, ráno měl jen slabou chvilku, teď je to zase ten zlej kluk, kterého bohužel pořád tolik miluju.
Nějak jsem to nevnímala, bavila jsem se s Jakubem. Ten pak šel do obchodu pro nějaké to jídlo, přemlouval mě ať jdu s ním ale já mu řekla, že jdu spát. Ovšem mám jiný plán, chci mluvit s Dominikem, ať už bude jakýkoliv.
Bez pomyšlení na zaklepání otevřu jeho dveře a vejdu dovnitř. „Co chceš?" promluví na mě chladným tónem. „Promluvit si, o tom co jsi mi ráno řekl" odpovím mu. „Já se s tebou bavit nechci" řekne a ani se na mě nepodívá. „Prosím" zaškemrám.
„O čem se chceš kurva bavit? Není třeba, když tě tady vidím s Jakubem! Jen si za nim běž je totiž pro tebe dokonalý! Já ti několikrát říkal, že mě to mrzí, chtěl jsem to napravit, ale ty se stýkáš s nim" zavře na mě Dominik a vzteky udeří pěsti do zdi.
———————————————————
Ahoj, mám tady pro vás další část. Takovou delší a upovídanější spíš o pocitech. Děkuji za každou hvězdičky a krásný komentář či jen přečtení ❤️