Zlej pruďas Nik Tendo 15+

Drogy a alkohol

„Byl to Dominikův nápad" řekne. „Neříkej mi, že tohle opravdu napadlo jeho" zasměju se. „Jo, napadlo, předevčírem mě začal vyzvídat, co spolu máme" nadhodí a napije se z kelímku. „Ale proč? Já myslela, že mě už neřeší." zamyslím se. Pocit, že si na mě vzpomněl mě trošku dostane do rozpacích. „Vůbec nevím." přizná Jakub. Pak změníme téma a začneme debatovat o něčem jiném. „Hej Jakube potřebuju s tebou mluvit." přistoupí do konverzace Dominik. Místo na Jakuba, jeho oči směřují na mě. I když nechci, nedokážu odolat a naše oči se střetnou. Chvílí na sebe mlčky koukáme ale přeruší nás Jakub. „Jo jasně" odpoví mu Jakub a podívá se na mě ne moc hezkým pohledem. „Fajn, já vám nechám prostor" řeknu a chystám se odejít. Dominik se postaví přede mě a já od něho popojdu dál. Za normálních okolnosti, bych se k němu přitulila či políbila. „Zůstaň, my půjdeme jinde" promluví Dominik a tváři se chladně. „Díky" řeknu rozpačitě. On se pokusí o úsměv a míří s Jakubem směr, prakticky co nejdál ode mě. Já zůstávám na místě a vytáhnu mobil z kapsy a začnu projíždět Instagram. Na Nikově příběhu vidím bednu chlastu, co nakoupili a projíždím další příběhy, když v tu mě vyruší Pepa „Tak co, jak tě to tady baví?" zeptá se mě a leje si do kelímku alkohol. „Jo dobrý, jen si tu nemám s kým povídat" naříkám se smíchem. „Teď jsem tady já. Všiml jsem si, že s Jakubem trávíš zase hodně času." nadhodí jako téma. Skvělé opravdu mám náladu řešit Jakuba. „Jo to ano, ale jsme kamarádi. Je teď moje velká opora, kterou jsem potřebovala." vysvětlím mu. „Kvůli Dominikovi co? Mrzí tě to?" zeptá se mě. „Je to minulost. Vždyť už je to 5 měsíců...5 měsíců" odpovím a smutně sklopím hlavu.
„Ty vole to je doba, ale abych byl upřímný Dominik byl z toho pěkně v píči. Pořád o tobě básnil, zpíval a dokonce brečel. Takové stavy má do dneška." řekne Pepa, ale já nestihnu odpovědět protože se vrátí Jakub. Z toho, co mi řekl jsem ještě víc zaražená,  než předtím. Vážně brečel? Kvůli mě?
„Niky jsi tady?" vyruší mě z myšlenek Jakub. „Jo jasně." odpovím mu. „Jsi nějaká smutná" zarazí se. „Nejsem, víš co? Pojď tančit." zařvu na Jakuba a beru ho za ruku.

Pohled Nika:
Sleduju jak tančí s Jakubem. Zdá se být šťastná, nebo to jen hraje? Od té doby, co jsem ji neviděl se nezměnila. Teda trochu, je víc sexy než předtím.
Když je v mé přítomnosti, chybí mi ještě víc než normálně. Můžu si za to sám. Měl jsem s ní tancovat já, ne Jakub. Vycházím z baráku ven a vzteky zabouchnu dveře. Z kapsy vylovím skleněnku s trávou a začnu hulit. Všechno se to ve mě pere. Vztek, smutek, láska. Bohužel ani to mě nedokáže dostatečně uklidit, tak teď lovím malý sáček s bílým práškem a šňupnu do sebe dvě lajny. Trochu mě to vyvede z míry. Už jsem dlouho neměl kokain. Naposledy ještě před ní. Vracím se do baráku a mám namířeno do obýváku. „Tak co lidi užíváte si? Jo že? Aspoň někdo vy kurvy!"

Pohled Niky:
Když slyším Nika zařvat leknu se a když se na něho podívám zhrozím se. Má červené lesklé oči, které pohledem směřují na mě, rozcuchané vlasy a sotva stojí na nohou. Po chvilce stání směřuje ke mě a Jakubovi. „Vy jste ale krásný pár. Jsi určitě šťastný co Jakube, že zase mrdáš Nikolu? A ty taky co? Ty děvko" zařve na mě a na Jakuba. „Prosím tě brácho co ti je? Uklidni se" zařve na něho Jakub. „Já? Jediný kdo by se měl uklidnit jsi ty. Zase balíš moji holku" řekne Nik. Moji holku? Moji holku? Opakuje se mi pořád v hlavě.
—————————————————————
Ahoj mám tady pro vás další část příběhu. Doufám, že se vám bude líbit. Děkuji za každou hvězdičku, každý krásný komentář i přečtení ❤️