Zlej pruďas Nik Tendo 15+

Rvačka

„Ona ale už tvoje holka není. A moje taky ne. Tak se laskavě uklidni a jdi do píči" zařve na něho Jakub. „Ty zmrde" zařve Dominik a zaútočí na Jakuba. Dává mu pěstí o stošest. Jakub se ani pořádně nemůže bránit. Lidi okolo jsou zticha, hudba taky přestala hrát. Zase se perou a to prakticky jen kvůli mě. „Přestaňte!!" zařvu na ně, když se snažit větřít mezi. „To není dobrý nápad" řekne Toky a s ostatními dávají kluky od sebe. Jakub má zakrvácenou tvář a Nik odřeninu u úbočí. „Jsi v pořádku?" přiběhnu k Jakubovi. „To nic není" podívá se na mě, ale já v jeho očích cítím bolest. Vezmu ho za ruku a jdeme do koupelny. Ošetřím mu rány na obličeji a smyju krev.
„Mrzí mě, že jste se poprali prakticky kvůli mě" řeknu a položím ruce okolo krku Jakuba, který sedí na vaně. „Ty za to nemůžeš Niky, nedávej si to za vinu" řekne. „Ale i tak mrzí mě, že jsi takhle zřízený" nadhodím a hodím na něho smutný obličej. „To se zahojí" zasměje se Jakub. „Navíc klidně bych se pro tebe nechal zřídit i dalšími lidma. Jen aby jsi byla v pořádku" dodá po chvilce a já se neubráním uculení. „Kubo to si nezasloužím" nesouhlasím s nim. „Ty ano. Niky chci tě zpátky. Jako dřív" řekne Jakub a předkloní se ke mě a začne mě líbat. Ze začátku neprotestuju ale dojde mi, že to není správný. „Kubo tohle nemůžeme. Já nejsem připravená na vztah" zakoktám.
„Aha.Vždyť to je už 5 měsíců. Nebo snad chceš ještě pořád jeho?" zarazí se. „Promiň já...nevím co ti mám na to říct" opět zakoktám a s brekem vybíhám ven z koupelny. Běžím na chodbu a pak k hlavním dveřím. Potřebuju trochu čerstvého vzduchu. Venku si sednu na schody a histericky se rozbrečí. Kousek ode mě vidím Dominika, který do sebe šňupe nějaký bílý prášek a pak si to směřuje ke dveřím, ale ještě před nimi se zastaví. U mě. „Co brečíš? Jakub tě nechce šukat, protože je celý dolámaný?" zasměje se Dominik. „Stejně nikdo ti to nikdy neumí a ani nebude umět dělat jako já. Hold smůla." řekne po chvíli a mizí do domu. Jak muže být zase tak zlej a sprostý?
Po tiché půlhodině sezení na schodech se tak též vracím. Neuvidím tam Jakuba, ani Dominika. Snad se spolu někde neperou. Únavou jdu po schodech nahoru. Tam jde naštěstí hudba slyšet méně. Když otevřu pokoj ve kterém spím zhrozím se. Na zemi leží Dominik. Je poblitý a mimo to politý celý od vodky. „Omůjbože Dominiku" začnu vyšilovat a klekám si k němu na zem. Nevnímá mě, proto ho obrátím na bok a on se opět vyzvrací a usíná. Vezmu ho ruku a chci ho dostat na nohy. Moc mi to neulehčuje. „Nech mě ty děvko!" zařve na mě ale i tak mě to neodradí. Nakonec se mi podaří toho skoro 2 metrového kluka dostat na nohy a vedu ho do koupelny. Sundám mu tričko a rifle a nakonec i trenky. Jeho přirození jsem viděla několikrát ale teď mi to je blbé vůči němu, navíc když spolu nejsme, a položím ho do vany. Osprchuji ho studenou vodou, aby se trochu vzpamatoval. Povede se. Sám se usuší a obleče do trenek. Mezitím já uklízím nepořádek, který způsobil a musím si dávat pozor, abych se nepoblila. Když je vše hotovo ukládám Dominika do moji postele. „Kde budeš spát ty?" zeptá se mě ještě opilým hlasem . „Nevím." odpovím. „Můžeš tady" odpoví. Má pravdu, teď potřebuje dozor, co kdyby zase blil a udusil se zvratky. Jednu noc přežiju.  Lehám si do postele, co nejdál od něj a snažím se usnout.
————————————————————
Ahoj máme tady další část. Doufám, že se vám bude líbit. ❤️ co na to říkáte? Jak myslíte, že to mezi není bude? Děkuji za každou hvězdičku, každý krásný komentář i přečtení ❤️❤️