|47|

458 25 8
                                    


"The more that you say

The less I know"


Seděli naproti sobě v restauraci, zatímco čekali na své jídlo. Harry před sebou měl pouze sklenici s vodou, Jospehine neodolala a mezi prsty svírala teplý hrnek s vánočním punčem. 

"Je to aspoň dobrý?" Koukl na ní nedůvěřivě Harry.

"Je to výborné. Chceš zkusit?" Nabídla mu, ale dle jeho výrazu jí bylo jasné i bez odpovědi, že o to nestojí. Nechápala, co mu vadí i na punči, ale raději se nad tím vůbec nepozastavovala. 

"Ne." Musela se ušklíbnout a provokativně si přiložila okraj hrníčku k ústům a napila se sladké tekutiny. 

Harry zakroutil hlavou a koukl se k nedalekému oknu, za kterým mohl vidět rozsáhlý městský park. Seděli uprostřed restaurace tak, že kolem nich byly další stoly a u nich seděli další lidé. Josephine byla nadšená, že jí nezatáhl někde dozadu do tmavého opuštěného koutu a uprostřed cizích lidí se cítila více, než dobře. 

"Harry," Upoutala na sebe pozornost poté, co položila hrnek na stůl a lokty se opřela o jeho hranu. "Co znamená to E. ve tvém jméně?" 

"Edward." Odpověděl a pokrčil ramenem jako kdyby o nic nešlo, přesto si v jeho tváři všimla krátkého náznaku úsměvu, což jí donutilo si myslet, že je rád, že se zeptala. 

"Wow," Překvapeně pokývala hlavou. "Starodávné." 

"Hm," Zatvářil se neurčitě a zkoumavým pohledem zůstával na její tváři, jako kdyby čekal na její další reakci. 

"Ale hezké. Jenom bych to asi neřekla." Zamyslela se nahlas. "Hodí se k tobě." 

"Působím starodávně?" Zasmál se načež zakroutila hlavou. 

"Se všemi těmi čtečkami na prsty a sportovními auty? Ani ne." 

"Nemám zase tolik sportovních aut." Namítl.

"Kolik ti vlastně je?" Viděla, jak nadzvedl obočí, opřel se na židli a překřížil paže na hrudi. 

"Jak to souvisí?" Zeptal se nechápavě a podezíravě si jí měřil pohledem. 

Podepřela si bradu jednou dlaní a lehce zakroutila hlavou. "Nijak. Jenom to nevím." 

"Záleží na tom?" 

"A je to snad tajemství?" Nadzvedla obočí. Nechápala, proč to zbytečné obcházení jednoduché odpovědi. 

"Není." 

"Tak?" 

"Dvacet devět." Řekl a čekal na její rekci. Přikývla a chytila lžičku, kterou vložila do punče a krátce jej zamíchala. Nebylo to pro ni nijak překvapující zjištění. Čekala, že vzhledem k tomu, jak dlouho po něm jde Roman a podle toho, že je ředitel své vlastní firmy, že bude starší než ona. A možná jí spíše překvapilo, že byl mladší, než by řekla. Klidně by mu řekla přes třicet. 

Ne, že by na to vypadal fyzicky, ale dle jeho chování působil starší.

Jediné, co jí na tom zaráželo bylo, že v tomto věku byla ona první žena, se kterou měl údajně vztah. Ale copak mu mohla vlastně věřit? 

"Mi dvacet čtyři." Doplnila do krátké odmlky a Harry přikývl na znamení toho, že pro něj tato informace není žádná novinka. "Kdy máš narozeniny?" Zeptala se ještě, aby měla alespoň tyto informace kompletní.

Josephine ~ H. S. ~ CZ ~ |first book|Kde žijí příběhy. Začni objevovat