Josephine ~ H. S. ~ CZ ~ |first book|

|85|

"Are you ready for it?"

"Dobré ráno, pane řediteli." Harryho sekretářka zvedla pohled od obrazovky svého počítače v momentu, kdy zaslechla otevírání dveří. Bylo jí jasné, že je to její nadřízený, protože dle jeho rozvrhu věděla, že má přijít v tuto dobu. A on vždy chodil přesně na čas. To na něm obdivovala a nesnášela zároveň. Nesnášela hlavně z důvodu, že přesnost, se kterou on sám přistupoval ke svému času požadoval i po ostatních, a to pro ni byl občas problém. Hlavně tehdy, když jí zasypal hromadou úkolů, které nedokázala v daném časovém termínu stihnout. 

"Robin," Kývl jí a svou pozornost dále soustředil na Josephine, které podržel dveře a nechal jí vstoupit do své předkanceláře. "Tohle je Josephine, má přítelkyně. Josephine-" Podíval se směrem ke své dívce, která spojila ruce před svým tělem a s milým úsměvem se dívala na blondýnku s uhlazeným vysokým culíkem na hlavě, jak se právě zvedá od stolu, který následně obešla jejich směrem. "Tohle je má sekretářka Robin, kdybys někdy něco potřebovala a já tady nebyl- neváhej se na ni obrátit. Robin je schopná a věřím, že ti dokáže pomoct." Říkal to směrem k Josephine, ale po očku sledoval i svou sekretářku, která souhlasně přikyvovala, čímž dávala najevo, že jeho slova bere na vědomí a souhlasí s ním. Ostatně, nic jiného jí ani nezbývalo. A věděli to oba. 

"Těší mě, Josephine." Natáhla k ní ruku a blondýnka po boku Harryho Stylese jí s úsměvem stiskla. 

"Mě taky." 

"Doneste mi kávu a - Jos?" Otočil k ní hlavu a nadzvedl jedno obočí. 

"Jen vodu, prosím." 

"Tak vodu." Zopakoval zbytečně a položil dlaň na její spodní záda, přičemž jí potlačil ke dveřím vedoucím přímo do jeho kanceláře. "Tak jdeme." 

Otevřel jí dveře a opět jí pustil dovnitř, zabouchl za nimi a vydal se za svůj pracovní stůl, kde odsunul své křeslo a posadil se na něj. Josephine pokynul pohledem, aby se posadila naproti němu a ona pomalým krokem přešla kanceláří až ke stolu, kde odsunula jedno ze dvou křesel pro hosty a posadila se na něj. Přehodila jednu nohu přes druhou a na koleni se spojila prsty obou rukou, přičemž pozorně sledovala Harryho, pohodlně přeného v křesle. 

"A co teď?" Ušklíbla se a pohledem přelétla po jeho naleštěném pracovním stole, kde kromě klávesnice, myši a dvou monitorů umístěných na kraji tak, aby mu nebránily ve výhledu na ní, nebylo nic dalšího. 

"Dám ti podklady k práci, kterou po tobě budu chtít." Otevřel jeden z šuplíků ve stole a vytáhl složku s papíry, kterou sevřel mezi prsty a pohled umístil zpátky do jejích modrých očí. "Chci, aby sis to nastudovala a zeptala se na cokoli, co ti nebude jasné. Je potřeba, abys dokonale pochopila všechno, o co tam jde, včetně úlohy, kterou budeme hrát my. V téhle zakázce mě budeš zastupovat a musíš být připravená na jakoukoli otázku a na každý problém mít v záloze minimálně dvě řešení. Musíš působit, jako kdybys tuhle práci dělala roky a nic z toho, na co se Kian zeptá tě nemůže rozhodit." 

Díval se na ní vážným pohledem a ona začala vážně pochybovat o tom, jestli je vůbec schopná zvládnout přesvědčit o tom sama sebe, natož někoho dalšího. Nadechovala se k odpovědi, když do dveří po krátkém zaklepání vešla Robin s táckem, na kterém nesla jejich nápoje, které v tichosti postavila na Harryho pracovní stůl. On jí kývnutím poděkoval a Robin bez dalších zbytečností zmizela tam, odkud přišla. 

"Otázky?" Mrknul jejím směrem, když k sobě přitahoval hrníček s espressem. 

"Myslíš, že to zvládnu?" Kousla se do rtu a naklonila hlavu stranou.