Josephine ~ H. S. ~ CZ ~ |first book|

|17|

"God, I'm torn apart inside"

Trvalo několik dalších minut, než jí došlo, že je tady zbytečná. Harry vypadal, že s vařením nemá nejmenší problém a instrukce, které jim dala hospodyně před svým odchodem ignoroval. Josephine se tedy po pár trapných otázkách ohledně toho, co má dělat, posadila na druhou stranu kuchyňského ostrůvku a dívala se mu pod ruce. 

Musela uznat, že s nožem to uměl- což pro ni nebyla zrovna povzbuzující zpráva. Celkově se v kuchyni pohyboval sebevědomě, jednoduše ovládal troubu, sporák a ostatní spotřebiče skoro jako člověk, který je používá denně a ne jako člověk, kterému se většinou připraví jídlo samo až pod nos. 

"Nemusel jsi mi dávat tu zástěru, když nechceš s ničím pomoct." Promluvila, když se Harry s překříženými pažemi na prsou opřel o stěnu vedle trouby a s občasným pohledem dovnitř a občasným pohledem na Josephine čekal, než zezlátnou brambory. 

Viděla, jak vytáhl jeden koutek výš a prohlédl si to, co z jejího těla měl možnost zpoza kuchyňské linky vidět. "Posledně jsi v tom vypadala sexy, chtěl jsem to zase vidět." 

"Aha, jasně." Pohled přesunula na troubu vedle něj a snažila se působit nanejvýš zaujatě děním uvnitř. Slyšela, jak se uchechtl a opatrně se na něj podívala. Pořád jí sledoval se stejným pobaveným výrazem. Bylo jí jasné, že si užívá, když jí dostává do takových situací, kdy ona neví jak reagovat, protože jí není příjemné se o takovýchto věcech bavit zrovna s ním. Nesnažila se v jeho přítomnosti vypadat jakkoli sexy nebo vyzývavě. 

"Bolí to?" Nemusela se na něj dívat, aby věděla na co naráží. Přesto, když se na něj podívala zjistila, že jeho pohled nepadá na její okraj čelisti a krk, kde se nacházely modřiny, které jí udělal předchozí večer, ale dívá se jí do očí. 

Nervózně polkla a zakroutila hlavou, načež po pár vteřinách doplnila: "Ehm.. ne.. Ani ne." 

"Okej." Odpověděl jednoduše a jí přišlo, že je snad možná zklamaný z její odpovědi. Překvapeně zamrkala, ale nic neřekla. 

"Za chvíli to bude." Přikývla. "Zajdeš do vinotéky pro nějaký pozdní sběr Merlotu?" Nadzvedla obočí, ale postavila se, rozvázala si zástěru, kterou měla stejně naprosto zbytečně a pokývala hlavou. 

Zástěru nechala položenou na barové židličce, kde do této chvíle seděla a rozešla se do zadní části kuchyně ke dveřím do místnosti, kde odpoledne Marry šla Romanovi pro led. 

Rozsvítila světlo a naskytl se jí pohled na dlouhou úzkou místnost po jejíž stranách byly dva dlouhé regály s nejrůznějšími trvanlivými potravinami, stroj na led, několik kuchyňských robotů, kteří se často nepoužívali, byla tu velká domácí lékárnička, hasící přístroj, několik čistících prostředků na kuchyň a podstatnou část zabírala Harryho vinotéka. 

Byla velikostně o dost větší, než Josephine vídala v různých restauracích a podobných zařízeních, kde měli číšníci a baristé vystavených pár kusů, které pravidelně rozlévali. Harryho vinotéka byla vysoká od podlahy až ke stropu, měla prosklené dveře, takže viděla, co se v ní nachází, aniž by otvírala dveře. 

Automaticky hledala podle teploty. Dole byla vína chlazená na nejnižší stupeň a nahoře na nejvyšší, což bylo nějakých 19 stupňů Celsia. Na nejvyšších poličkách vyhledala pohledem několik lahví Merlotu, otevřela vinotéku a natáhla se pro první láhev, na kterou dosáhla. Pozdní sběr 2017, protočila očima.  Samozřejmě jako většina žen měla ráda dobré víno a Harryho sbírka byla minimálně svou velikostí obdivuhodná, nemohla se ale zbavit pocitu, že čeho je moc, toho je příliš.