Josephine ~ H. S. ~ CZ ~ |first book|

|97|

"For your eyes only I'll show you my heart"

"Nejsem žádný expert." Upozorňovala nejméně po desáté Charlottu, majitelku cateringové firmy, kterou si Harry údajně objednával na veškeré firemní i osobní akce, které pořádal. A Josephine si jí už pamatovala například z oslavy v jeho domě, kde poprvé potkala Romana a nebo ze Silvestrovské party v jeho firmě. 

"Nemusíš být expert na to, abys věděla jestli zelenomodrou a nebo mechově zelenou." Usmála se na ní povzbudivě blondýna, která naproti ní pokládala dva vzorníky barev, které Josephine přestože byla žena a vnímala širokou škálu barev více, než muži, přišly téměř identické. Bylo jí jasné, že Harrymu bude tohle úplně jedno. 

"Zelenomodrá je asi hezčí." Pokrčila rameny. "Ale myslím, že jemu to bude vlastně jedno." Porozhlédla se po velkém otevřeném prostoru salónu pro hosty v hotelu Hilton, který Harry pronajal jako prostory pro svou oslavu. 

"Jemu možná," Souhlasila blondýnka naproti Josephine a ta se na ní podívala a nakrčila obočí. "Ale lidi si budou pamatovat, že jsi ty nádherné barvy vybírala ty." Ujistila jí Charlotta o důležitosti toho, co tady spolu už několik desítek minut dělaly. 

"Dobře, jak myslíš." Když Josephine přišla před necelou hodinou do hotelu, ani ve snu jí nenapadlo, že se jí ujme někdo, kdo si tady pro ní připravil tolik jednoduchých a vlastně i zábavných úkolů. A musela uznat, že Charlotta je ve svém oboru opravdu jednička. Kolem nich pobíhalo několik zaměstnanců její cateringové společnosti a chystali všechno, co si ty dvě spolu vymyslely. 

"Vždycky jsem si myslela, že tyhle věci musí být vyřešené dlouho předem." Zamyslela se nahlas Josephine. "Nenapadlo mě, že tady dneska budeme vybírat barvy prostírání a polevy na dort." 

"Poleva na dort se dělá pár hodin před oslavou, aby byla tak akorát čerstvá. Takže si barvu můžeme vybral v podstatě kdykoli." Kývala blondýnka v úzkých černých šatech a schovala vzorníky barev do tašky. "Firma jako je ta moje má těchto věcí plné sklady. Není to tak, že ty by ses rozhodla a já to musela někde shánět po obchodech. Ale samozřejmě, kdyby mi tě pan Styles poslal včera, nezlobila bych se na něj." Ušklíbla se na ní a Josephine souhlasně zakývala hlavou. 

"Včera jsem ještě o nějaké oslavě neměla ani tušení." Přiznala Josephine, protože se vůči ní cítila mírně provinile. 

"To je v pořádku. Vážně se nic neděje. A-" Otočila hlavou za zvukem ozývajících se podrážek bot na vyleštěné mramorové podlaze. "Řekla bych, že dorazily ty nádherné smaragdově zelené skleničky z broušeného skla." Rozhodila šťastně rukama a vykročila směrem k několika mladým mužům, kteří v rukou nesli krabice v nichž cinkaly skleničky. 

"Ukaž," Natáhla se pro jednu z krabic, kterou vzala vysokému muži, jež jich měl v náručí hned několik. Vzala krabici na nejbližší stůl, kde jí otevřela a vytáhla broušenou sklenku na šampaňské s tenkou vysokou nožkou a širokým a nízkým tělem. Josephine souhlasně kývala hlavou, zatímco jí Charlotta otáčela mezi prsty proti světli z nedalekého křišťálového lustru. 

"Je nádherná." Vydechla užasle Harryho dívka, jelikož byla sama překvapená tím, že i obyčejná sklenička dokáže být tak dechberoucí. 

"Tyhle jsou mé oblíbené. Ruční výroba z Česka. Věděla jsi, že Češi jsou mistři ve sklenářství, Josephine?" 

"Slyšela jsem o tom. Jsem z Evropy." Přikývla a sama vytáhla jednu skleničku, kterou si prohlédla v rukou. "Ostatní skleničky budou proti těmto naprosté chudinky." Zasmála se po chvíli, kdy si jí prohlížela.