Josephine ~ H. S. ~ CZ ~ |first book|

|96|

"You don't have to say you love me

You don't have to say nothing"

"Nechci na sebe nějak upozorňovat." Ozval se Harry, zatímco s Josephine seděl na gauči u zapáleného krbu. V rukou držel tablet, na kterém si pročítal emaily, které mu během dne přišly a opíral jej o Josephininy kotníky, které měla položené v jeho klíně. Ležela na zádech, hlavu měla podepřenou polštářem a na prsou měla položenou knížku, od které k němu zvedla pohled. 

"Ale?" Sklopila knížku dolů, aby na něj lépe viděla. 

"Zítra mám narozeniny." Viděla, jak zhasl obrazovku tabletu a položil jednu ruku na její nohu. 

"Já vím." Ujistila jej a ušklíbla se na něj.

"Nemyslím to tak." Protočil očima nad jejím výrazem. Viděl, jak vydechla, zavřela knihu a sundala nohy z jeho těla, zatímco si přesedala do tureckého sedu blíž k němu. 

"Jak?" 

"Chci říct, že pořádám oslavu. Tak abys s tím počítala." Sledoval její výraz a všimnul si, jak lehce nadzvedla jedno obočí předtím, než se mírně pousmála. 

"Oslavu?" Usmála se na něj a přisunula se blíž k němu. "Jakože budeš sfoukávat svíčky na dortu a spokojeně sledovat, jak ti všichni zpívají všechno nejlepší?" Nedokázala se tvářit vážně, protože si takovou situaci snad ani nedokázala představit. Harry, který se v jednom kuse tvářil kysele a otráveně měl oslavovat své vlastní narozeniny? 

"To určitě nebudu." Ujistil jí a protočil očima. "Jenom jsem chtěl, abys věděla, co tě zítra čeká." 

"Dobře," Přikývla a stále se na něj usmívala. "Dík za info." 

"Vlastně," Vydechl a natáhl se ke stolu, kde položil tablet a následně se otočil zpátky k ní a chytil jí za ruce, které měla položené ve svém klíně, zatímco nohy měla stále složené v tureckém sedu. "Je toho trochu víc." 

"Mám se bát?" Nakrčila obočí a sledovala jeho dlaně, jak drží ty její. Zvedla k němu pohled a všimla si, že se pobaveně ušklíbl a zakroutil hlavou. 

"Napadlo mě- dobře, vlastně s tím přišla Erica." Protočil očima a Josephine uznale pokývala hlavou, že se přiznal bez boje. "No, napadlo jí, jestli se nechceš nějak podílet na organizaci. Výzdoba, organizace cateringu a tak dále. Prý by tě to mohlo bavit." 

"Já?" Nakrčila obočí a naklonila hlavu na stranu. Všimla si, že při tom, jak jí drží za ruce jí na hřbet dlaní kreslí palci oblouky a přišlo jí to od něj až nezvykle milé. "Nejsem zrovna expert na party." Ušklíbla se pobaveně. 

"Organizuje to firma, kterou na catering najímám pravidelně, takže tam není co zkazit. Erica to dělá běžně na firemních akcích. Je to vlastně tak trochu náplň její práce a-" 

"Počkej a vy se spolu už bavíte?" Skočila mu do řeči, když si uvědomila, že Ericu naposledy viděla, jak vrazila Harrymu facku chvíli poté, co jí škrtil. 

"My se nebavili?" Nadzvedl obočí. "Oh, aha, ty myslíš to v kanceláři." Pochopil a krátce se ušklíbl. 

"To myslím." Ujistila jej a narovnala se v zádech, přičemž lehce trhla hlavou tak, aby hodila všechny rozpuštěné vlasy na svá záda. 

"To nic nebylo." Pokrčil ramenem a ona na něj lehce vykulila oči. 

"Nic to nebylo?" Zopakovala nevěřícně a zakroutila hlavou. "Vždyť jsi s ní praštil o zeď a ona ti dala facku. To že nic nebylo?" Už začínala chápat, že nikdy moc neprožíval to, co jí způsoboval, když pro něj tohle nic nebylo. Ovšem co chápala ještě mnohem méně, než kdy dřív bylo to, že jej Erica i přes to údajně milovala. I když... Byla na tom ona zas tak moc jinak?