Josephine ~ H. S. ~ CZ ~ |first book|

|65|

"Just let me adore you"

"Josephine!" Domem se rozezněl Harryho hlasitý hlas, zatímco scházel ze schodiště vedoucího do prvního patra, kde se nacházel obývací pokoj. Hledal jí v jejím pokoji, ale nebyla tam a neměl náladu obcházet celý dům, než by jí našel. 

"Jsem tady." Zaslechl její hlas o poznání tišší, než ten jeho vycházející z jídelny. Sešel schody, prošel obývacím pokojem a zastavil se u zdi, dělící prostor mezi obývákem a jídelnou. Viděl, jak sedí na židli u jídelního stolu, na kterém měla rozložené papíry a barvy. V ruce držela štětec, kterým míchala akvarelové barvy. Naproti ní stála váza s květinami, které koupila Marry na oživení interiéru a Josephine se je snažila přenést na papír. 

Zvedla k němu hlavu, ale když nic neříkal, beze slova se vrátila pohledem zpátky na papír, kde štětcem opatrně kreslila detaily v jednom z květů. Harry za ní v tichosti přešel, postavil se vedle její židle, na které seděla na pokrčených nohou tak, že si seděla na patách a prohlédl si její výtvor. 

"Není to úplně špatné." Zamumlal zamyšleně a ona zvedla pohled k váze před sebou a uchechtla se. 

"Díky za kompliment." Otočila k němu hlavu a ironicky se usmála. Harry jí ten neupřímný úsměv oplatil a přitáhl si nejbližší židli, na kterou si sednul vedle ní. 

"Potřebuješ něco?" Položila štětec do nádoby s vodou a natočila k němu horní polovinu těla. Vlasy měla smotané ve vysokém drdolu a na sobě měla své klasické domácí oblečení jako byly legíny s vysokým pasem a volné crop tričko. 

"Nemůžu se dívat?" Nadzvedl jedno obočí a hlavou kývl k papíru. 

"Proč bys to dělal?" Napodobila jeho obličej a nadzvedla jedno obočí nahoru v podezíravém výrazu. 

"Vlastně jsem tě hledal, abych ti řekl, že za pár hodin půjdeme na večírek." 

"Na večírek?" Zopakovala překvapeně. Byl poslední den v roce a tušila, že možná někam pojedou, ale Harry o ničem co by to potvrzovalo celý den neřekl ani slovo a tak už usoudila, že budou doma. Přeci jen už bylo pokročilé odpoledne. 

"Jo." Potvrdil. "Tak jsem si říkal, že bych s tebou vybral šaty." Usmál se na ní což mu tentokrát neoplatila. 

"A co je to za večírek?" Nenechala se odbýt a snažila se z něj dostat alespoň nějaké detaily. 

"Moje firma pořádá Silvestrovskou party pro klienty." Doufal, že tohle vysvětlení jí bude stačit, protože opravdu neměl náladu jí cokoli vysvětlovat. Chtěl, aby se prostě hezky oblíkla a jela s ním, ne aby jí musel zase brzy vysvětlovat, že nepotřebuje vědět všechno. 

"Och," Zakývala chápavě hlavou. "A ty chceš, abych šla s tebou?" Ujišťovala se, protože většinou se jí od všeho, co mělo něco dočinění s jeho prací snažil držet dál. 

"No jistě." Ušklíbl se nad jejím nejistým výrazem a postavil se, přičemž k ní natáhl ruku. "Alespoň všem ukážu, jakou mám krásnou ženušku." Přitáhl si jí k sobě a položil dlaně na její boky, zatímco ona se na něj naštvaně mračila. 

"Nejsem žádná tvoje ženuška, Harry." Zavrčela a chytla jeho ruce ve snaze sundat je ze sebe. "Možná jsi mi změnil příjmení, ale žádnou svatbu jsem ti nepodepsala. Nejsem tvoje žena, legálně určitě ne." Doufala, že je natolik při smyslech, že to pochopí.