Josephine ~ H. S. ~ CZ ~ |first book|

|94|

"Goddamn right, you shoul be scared of me."

"Četla sis podklady k těm překladům, když jsem tady nebyl?" Zeptal se jí, když seděli naproti sobě u jídelního stolu, zatímco jim Marry servírovala oběd.

Josephine bojovala s touhou zvednout se od stolu a pomoct jí stejně tak, jako celou dobu, když tady Harry nebyl, ale věděla, že by byl proti a tak se na hospodyni jen dívala a vděčně se na ni usmívala vždy, když k ní zvedla zrak.

"Četla," Pokývala hlavou, když mezi prsty zvedla lžíci, kterou vložila do horké polévky, kterou začala míchat. "Vlastně několikrát." Zvedla k němu hlavu a musela se pousmát. Vzpomněla si na jejich "uvítací" sex, který měli teprve před chvílí a musela se zevnitř kousnout do líce, aby na sobě nedala nic znát. I tak si volnou rukou vjela do stále vlhkých vlasů z vany a pohled raději sklopila dolů.

"A?" Zeptal se Harry, který jí hltal pohledem, zatímco ona od něj ten svůj z pro něj neznámého důvodu odvracela.

"Řekla bych, že přípravu jsem tímto zvládla. Chceš mě vyzkoušet?" Koukla na něj a pobaveně se ušklíbla a on s úšklebkem podobným tomu jejímu pokrčil ramena.

"Možná bych mohl." Pokýval hlavou. "Jde mi hlavně o to, že musíš umět odpovídat na jeho dotazy. Nesmíš mu dát jediné zaváhání a nebo delší odmlku, než by bylo vhodné. Je to jeden z velkých klientů a bohužel je to takový kokot, že prostě nebude mluvit anglicky." Protočil očima a Josephine se uchechtla. "Každopádně po tobě nechci nic světoborného. Budu na té schůzce s tebou a většinu věcí mi budeš překládat a odpovídat budu já sám za sebe i firmu. Jde hlavně o to, abys byla schopná reagovat, kdyby se zeptal na něco konkrétně tebe. Nechci jej urazit tím, že bych si vzal s sebou jenom obyčejnou překladatelku, která neví nic o mým byznysu."

"Rozumím." Kývala hlavou a cítila v sobě pomalu narůstající vzrušení. Ne jen, že bude moct být součástí jeho práce, ale dokonce uvidí i pravého Harryho Stylese v jeho roli. Uvidí to zvíře, kterým bezpochyby byl a popravdě se nemohla dočkat.

"A kdy by k té schůzce mělo dojít?" Zeptala se po krátké odmlce.

"Vzhledem k tomu, že jsem trávil nesmyslně dlouhý čas v Tijuaně, tak bych byl rád, kdyby se to uskutečnilo někdy během tohoto týdne. Odpoledne chci jet do firmy a zadám Robin, aby domluvila schůzku."

"Dobře." Přikývla a na krátkou chvíli se na něj zamyšleně zadívala. Přemýšlejíc o tom, jestli má riskovat narušení poklidné atmosféry mezi nimi a ptát se na to, co se dělo v Mexiku. Jenže ona umírala touhou vědět, co Harry celé dny dělal ve Střední Americe a jak to celé souviselo s masovou vraždou, kterou kdosi spáchal v jeho skladu na jeho zaměstnancích. A když už je řeč o skladu... Skladu čeho?

"Harry?" Odhodlala se nakonec a viděla, jak k ní zvedl pohled od téměř prázdné misky a kývnutím jí pobídnul. "Co přesně jsi dělal v Mexiku?" Jakmile to vyslovila, téměř okamžitě viděla, jak mu na tváři zmrzl uvolněný výraz, který doposud měl. A měla chuť svá slova raději vzít zpátky.

"Josephine," Vydechl a položil lžíci na stůl. "Máš opravdu pozoruhodný talent vždycky vytáhnout to nejméně vhodné téma." Mírně se na ní zamračil a ona zapřemýšlela, jestli to měla být finální odpověď a nebo jestli ještě něco přijde. A tak jen pokrčila rameny a krátce se na něj zadívala s jasným očekáváním v tváři.

"Slíbil jsi mi," Rozhodla se jej popostrčit po pár vteřinách ticha. "Že mi postupem času budeš odhalovat všechno, co je součástí tvého života, vzpomínáš?"