Dark World [One Direction]

19.

Pane bože, jste úžasní, lidičky! Miluju Vás, nemůžu uvěřit, že má tenhle příběh už přes 170 votes! Miluju Vás a tady je odměna v podobě dalšího dílu :) :') <3
------

,,Jak to mezi námi je?" zeptala jsem se do ticha, které bylo přerušováno pouze cinkáním příborů o talíř.

,,Já... Nevím. Když se teď nad tím zamyslím, asi jsem opravdu udělal chybu." řekl a odložil příbor. ,,Stojí to za všechny problémy a starosti? Musíme lhát svým přátelům, předstírat, že se nic nestalo..." promnul si spánky.

Jak to vlastně Harry bere? Musím to zjistit. ,,No... Bylo to nezávazný, ne?" zeptala jsem se. Neptala jsem se jen Harryho, ale i sebe. Jak to vlastně beru já? Jakou chci od něj slyšet odpověď?

Harry překvapeně otevřel pusu. ,,Jo. Jo, to asi jo. A když to je nezávazný, tak... Tak tam nejsou závazky. Je to... Nevinný." říkal, ale trochu mi přišlo, jako by přesvědčoval sám sebe. ,,A v tom p-případě nemusíme mít výčitky. Vl-vlastně..." začal koktat. Zvedla jsem se a přeška k němu. ,,Klidně si to můžem zopakovat." vydechl a stáhl si mě k sobě.

****

,,Nemyslím si, že je to jejich chyba." zavrtěla jsem hlavou.

,,Kecy. Ona měla odletět někam do pryč. Nic by se nestalo." nesouhlasil Harry.

,,Harry, je to Pearl Harbor! Jsou tam zápletky. Kdyby tam nebyly, o čem by měli celou dobu natáčet? Musí to bejt vyrovnaný, aby to lidi zajímalo. Válka a k tomu jako přídavek milostnej trojúhelník."

,,Proč myslíš, že za to nemůžou?" povytáhl obočí.

Povzdychla jsem si a vylezla z jeho objetí. Otočila jsem na něj celé své tělo. ,,Kdyby Raf netoužil po slávě a nevysral se na svou holku..."

,,Bože, to se jako fakt hádáte o Pearl Harboru?" ozval se hlas Ginny a já se polekaně ohlédla. ,,Přišla jsem vám říct, že jsem dovezla ten vrak." řekla.

,,Uh, bezva!" vykřikl Harry, vyskočil z gauče a odběhl do garáže. A nechal mě tu samotnou. Děkuju, Harry, opravdu.

Nervózně jsem si odhrnula vlasy z tváře a dala je za ucho. ,,Děkuju." usmála jsem se. Nevěděla jsem, jak reagovat. Kdyby přišla o necelou čtvrt minutu dřív, viděla by, jak se tulím k Harrymu. Což je hodně špatné. Vlastně nás úplně klidně mohla vidět, vzhledem k jejímu přísnému výrazu, který nasadila hned, jak Harry zmizel.

,,Tak hele. Co to jako má bejt?" povytáhla obočí a sedla si vedle mě na gauč.

,,A-a co?" zeptala jsem se možná až moc rychle.

,,Tohle. Ty a Harry. Nesnášeli jste se a teď... Jste nějak moc blízko u sebe. Na jednom gauči." rozhodila rukama.

,,Ale my... Jsme jen přátelé." zalhala jsem. Nejsme jen přátelé. Jsme přátelé s výhodami... Asi.

,,Nejsem blbá. Jo, jste přátelé. Ale s výhodama, co?." upřela na mě svůj pohled. Čte snad myšlenky pro boha?

Polkla jsem. ,,T-to..." chtěla jsem se nějak vymluvit, ale Ginny se zvedla a šla směrem k mé ložnici. Když mi to došlo, vyskočila jsem a utíkala za ní, při čemž jsem se málem přizabila o gauč, který jsem musela nejdříve přeskočit.

,,A jak mi vysvětlíš tohle?" ukázala na rozhrabanou postel.

,,Já byla unavená. Tak jsem šla spát."

,,Pochybuju, že sama."

,,Proč bych nešla sama?" zeptala jsem se.

Ginny si povzdychla a za ruku mě vtáhla do ložnice. ,,Běžně spíš v tomhle." ukázala na Harryho bexerky válející se na zemi. No to snad ne! Řekla jsem mu, aby si je někam uklidil!

,,Fajn." sykla jsem poraženě a odkráčela do obýváku. Sedla jsem si na gauč a čekaka.

Ginny si sedla na křeslo naproti mně. Už chtěla spustit, ale přerušil ji příchod Harryho. ,,Bezva. Sedej, Harry." řekla a Harry si zmateně sedl na gauč vedle mě. ,,Blíž." zakroutila Ginny očima. Harry si zmateně sedl skoro až ke mně. ,,Ještě." pobídla ho a Harry se zaúpěním přesunul svůj zadek přímo vedle mě tak, že jsme se dotýkali rameny i boky.

,,Takže... Vy dva spolu spíte, je to tak?" zeptala se a Harry se zakuckal a začal kašlat. Poplácala jsem ho po zádech.

,,Takže jo. A jak si to teď jako představujete? Budete lhát Liamovi? A tím pádem i ostatním?" zeptala se.

Harry si povzdychl. ,,Liam má tak co řikat." zasyčel naštvaně.

Povytáhla jsem obočí a stejně jako Ginny jsem čekala na vysvětlení.

,,Mezi mnou a Liamem to teď dost skřípe. Ale já mám důvod bejt na něj hnusnej." obhajoval se.

,,Proč to mezi váma skřípe?" zeptala se Ginny.

,,Eh... Já... Nechci o tom mluvit. Ne dokud si nebudu jistej. Možná později, až si něco ověřím." řekl.

Překvapeně jsem na něj koukala. Páni, o co šlo? Vypadá to docela vážně.

,,Fajn. Já jen...," povzdychla si Ginny a vstala. Začala přecházet po místnosti a já s Harrym jsme ji pozorovali. ,,nevím, jak by to přijali ostatní. Hlavně Niall, ke to Liamův dobrý kamarád. Prostě... Měli byste o tom pomlčet." poučila nás a my přikývli. ,,Fajn... Tak... Já jedu. Ahoj." mávl a odešla. Vypadala naštvaně a já se jí nedivila.

Omráčeně jsem zírala před sebe. ,,Eh... Jdu taky do garáže." oznámila jsem a odešla. Potřebovala jsem chvilku pro sebe.

Opřela jsem se o kapotu svého auta. Prohrábla jsem si vlasy a koukala do zdi. Tahle situace je špatná. Moc špatná. Jenže úniku není, musíme tomu s Harrym čelit. Co jsme si navařili, to si sníme.

Rozklepaně jsem otevřela auto a z boční přihrádky vyndala krabičku s cigaretami a zapalovač. Nekouřím, ale jednou za čas si dám jednu na uklidnění. Vyšla jsem ven a sedla si na kraj chodníku. Poslední věc, kterou bych chtěla, by byl výbuch dílny. Kdepak. Raději si posedím na větřík.

Zapálila jsem si a ihned potáhla kouř a příchutí karamelu do plic. Ten karamel jsem tam vlastně nikdy nepocítila, ale hlavní bylo, že to pomáhá. Jen jedna jediná dávka nikotinu mi stačila, aby se můj tep uklidnil a mozek řekl, že se není čeho bát. Nakonec jsem si řekla, že musím na chvilku vypadnout.

Řekla jsem Harrymu, že se tak do dvou hodin vrátím, nasedla jsem do auta a rozjela se pryč. Můj cíl?

La Rossa Negra.

-------

Tak? Co vy na to? :3 Opravdu nutně potřebuju komenty, tak prosím, věnujte minutku napsání vašeho názoru, i kdyby jednoslovného, ale opravdu moc prosím :) :*