Dark World [One Direction]

15.

,,Umíš zavazovat kravatu?" zeptal se Liam. ,,Ehm. Ne. Promiň." řekla jsem smutně. ,,Nevadí. Stejně ji nemám rád." řekl a odhodil ji. Zasmála jsem se a pokračovala v přípravě.

Pobrukovala jsem si nějakou písničku s při tom se oblékala do bílých šatů. Účes jsem si nechala udělat v nedalekém kadeřnictví. Musela jsem přiznat, že to vypadalo úchvatně.

,,Dneska se od tebe nikdo z nás nehne ani na krok." řekl Liam a zezadu mě objal. ,,Proč?" zamračila jsem se. ,,Protože nechci, aby mi tě někdo unesl." mrkl na mě a dal mi jen lehký polibek, aby mi nesmazal make-up.

Pak se odtáhl a podal mi mé psaníčko. ,,Můžem?" zeptal se. Přikývla jsem a chytla ho za ruku.

Společně jsme došli k autům, kde už byli ostatní. ,,No do prdele." kňukl Niall. Podobné reakce měli i ostatní. Dokonce i tvrďák Zayn roztál a na rovinu mi řekl, že mi to sluší.

Nebýt make - upu, tváře bych měla zajisté úplně rudé.

Nakonec jsme všichni nasedli do aut a následovali Zayna. Ten si půjčil mé auto, abych mohla jet s Liamem.

Cesta proběhla v tichosti. Koukala jsem na krajinu, nebo spíše budovy. Když jsme ale vjeli na ohromný pozemek, zbystřila jsem. Pod koly křupal štěrk a všude byla zaparkovaná auta. Drahá auta. Nechybělo několik kousků Porsche, Lamb, Audi, BMW a spoustu dalších. Zaparkovali jsme auta vedle sebe do řady.

,,Achjo. Nasaďte úsměvy a chodvejte se zdvořile, jo?" upozornil nás Zayn s uchechtnutím. ,,Jistě, papá." odvážila jsem se zamumlat. Jen se zasmál a mávl rukou, což mě překvapilo.

Propletla jsem s Liamem prsty a společně jsme se vydali ke vchodu. Po cestě jsem si prohlížela nádherné modely aut. Byly tu i starší typy, ale naprosto sem seděly.

Vešli jsme do ohromné vily. Bylo tu strašně moc lidí. Všichni měli šaty a obleky, připadala jsem si jak na nějakém bále, jako v těch historických filmech nebo pohádkách. Každý v ruce držel sklenici s vínem nebo šampaňským.

Uprostřed místnosti se vyjímala fontána. Opravdu by se mi tu líbilo, kdybych nevěděla, že tohle všechno je pořízeno za peníze z nelegálních činností. Ale člověk si zvykne.

,,Páni. Koukněte na tu brunetku u baru." zamumlal Niall. ,,Ty ne Liame, ty jsi zadanej." dodal s ušklíbnutím. ,,Ano, to jsem." zazubil se Liam. Zakroutila jsem očima a šťouchla do něj. ,,No co?" zaksichtil se.

,,Pánové!" zaslechli jsme hlas a všichni se podívali na přicházejícího muže. ,,Slečno..." usmál se. ,,Vítám vás. Chovejte se jako doma! Vše je vám k dispozici. Pokud byste mě hledali, budu na střeše." oznámil. ,,Děkujeme, pane Sinersi." řekl Zayn a potřásl si s mužem rukou. Ten pak se širokým úsměvem odkráčel pryč.

,,Zdálo se mi to, nebo se až příliš usmíval?" zeptal se Harry, jako by mi četl myšlenky. ,,Celé jeho přátelské chování je divné..." dodal Louis. ,,Pravda. Vždycky byl mrzutej." přitakal i Niall. ,,Že by byl něčím nadopovanej?" uchechtl se Li. ,,Hm, a kdopak je asi dodavatel?" povytáhla jsem obočí a mrkla na Zayna, který se zašklebil. ,,Jo. Já. A co?" přimhouřil oči, ale na jeho tváři byl pobavený úsměv. ,,Nic." zakroutila jsem se smíchem hlavou a rozhlédla se po sále.

,,Jdu nahoru, potřebuju s ním něco projednat." řekl Zayn. ,,Tak já jdu k baru." oznámila jsem a rozešla se tam. Kluci šli po schodech nahoru.

,,Co to bude?" zeptala se barmanka za pultem. ,,Něco mi namíchejte." usmála jsem se. Přikývla a dala se do práce.

,,Dnes ti to opravdu sluší." řekl Harry chraplavým hlasem a sedl si vedle mě. ,,Děkuju. Ale nemáš být nahoře?" zeptala jsem se a usmála se. Dnes se budu snažit být milá. ,,Účast není povinná." usmál se taky. ,,Aha. Tím chceš říct, že raději budeš se mnou u baru, než abys poslouchal důležité rozhovory?" povytáhla jsem obočí. ,,Asi nějak tak, jo." zasmál se a objednal si nějaký alkohol, který mi byl neznámý.

Kopl ho do sebe a pak si jen hrál se skleničkou. Pozorovala jsem ho a až teď si plně uvědomila, jak je krásný. Jeho dokonalá pleť i vlasy, jeho oči mající svou specifickou barvu. Nebo třeba jeho úsměv, který se bohužel na jeho tváři nevyskytoval příliš často, odhalující ďolíčky. Dalo by se říct, že i Harry patří mezi světové dokonalosti.

,,Ehm, tak mě napadlo..." podíval se na mě. ,,Nešla bys tančit?" zeptal se. Byla bych hloupá, kdybych odmítla. Jeden nevinný tanec přece neuškodí.

Přikývla jsem. Harry se zvedl a nastavil paži, do které jsem zahákla svoji. Poté mě vedl na parket, u kterého hrála živá kapela. Byly to jen jednoduché, klavírní a trumpetové skladby. Občas zazněly i bubny nebo kytara, ale nejvíce se ozýval klavír a zpěv zpěvačky.

Vložila jsem dlaň do té jeho a druhou ruku jsem mu položila na rameno, zatímco ta jeho spočinula na mém pasu. Více jsem se k němu nenápadně přitiskla. Měla jsem pocit bezpečí.

Pomalu jsme se pohupovali v rytmu hudby, což mě dokonale odřízlo od okolního světa a já vnímala jen Harryho. Dokonce jsem si ani neuvědomila, že jsem položila hlavu na jeho rameno. Cítila jsem z něj příjemnou vůni, která mi otupovala smysly. Nenápadně a zlehka si položil bradu do mých vlasů. V téhle pozici mi bylo opravdu dobře. Ale to by nemělo, protože jsem s Liamem. Měla bych se krotit. To s Liamem by mi mělo být perfektně.

,,Ale ale ale..." cukla jsem sebou a málem tak Harrymu vyrazila zuby. Se strachem jsem se ohlédla. Bohužel jsem zjistila, že mé obavy byly oprávněné. Za námi stál Ashton a na jeho tváři byl - jako vždy - lišácký, pokřivený úsměv, který mě dříve dokázal dostat do kolen. Teď se mi ale hnusil. Celý Ashton se mi hnusil. ,,Kohopak to tu vidím? Alexandra. Páni, a já myslel, že když nedodám zboží a prachy, zabijou tě! Ale no jo. Tady pan Styles se za tebe přimluvil. Měl bych mu děkovat? Ne. Proč taky?" ušklíbl se. Moment, on se za mě přimluvil Harry? Myslela jsem, že to byl Liam... ,,Ovšem to nemění nic na tom, že jsi moje a oni mi tě vzali. Teď jsme na veřejnosti, ale milá Lexinko... Slibuji ti, že brzy..." zašeptal mi do ucha a pohladil mě po tváři, z čehož mi přejel mráz po zádech. ,,Brzy budeš zase u mě a já tě k sobě dostanu, i kdybych tě tam měl dotáhnout za vlasy." mrkl na mě. Můj žaludek se zhoupl z jeho alkoholového dechu, ale také z jeho slizkého hlasu. Nebudu lhát - tahle situace nebyla příliš zábavná. Naopak. Bála jsem se, že svůj slib dodrží. Nechci od kluků!

,,Jdi do prdele, Pranksi!" štěkl Harry a odstrčil Ashtona. ,,A ty svý kecy si vem s sebou!" zavrčel. Couvla jsem. Harry si stoupl přede mě a naštvaně, s pohledem šelmy sledující kořist, koukal se zaťatými pěstmi do Ashtonových očí.

Couvala jsem dál za účelem schovat se na záchody nebo alespoň pod stůl, ale nabourala jsem do něčí hrudi.

Ten někdo byl Zayn. ,,Jdi za támhle tím pánem, my to vyřešíme. Neboj se." usmál se a ukázal na muže, který už ke mně s vážnou tváří mířil. Byl to ten pan Siners, co nás přivítal.

Přispěchala jsem k němu. ,,Pojďte, slečno. Nemusíte se bát, posaďte se tady a čekejte. Jste v bezpečí, nebojte." řekl a já si sedla na gauč stojící opodál a sledovala z něj dění. Harry se Zaynem a ostatními kluky řešili něco s Ashtonem. Po chvilce Ashton odešel. Ihned jsem se trochu více uvolnila. Je zajímavé, jaké pocity ve mně vyvolával dříve a jaké teď...

-------

Ano, tady ho máme, Ashtona... Copak má asi za lubem? :O :D

Jinak... Jak se vám líbí hodný Hazza? :)