Dark World [One Direction]

21.

Párkrát jsem se znovu nadechla a vydechla, než jsem se odvážila zazvonit na dveře. Po chvilce se ozvalo odemykání a ve dveřích se objevila žena s malým uzlíčkem v náruči. Žena trochu šedivěla, mohlo jí být tak padesát let.

,,Dobrý den, jsem..."

,,Vím, kdo jste, pojďte rychle." řekla a vtáhla mě dovnitř domu. Zabouchla dveře a já na ni vyděšeně zírala. ,,Jste ta holka z fotek." dodala.

Zalapala jsem po dechu. ,,Holka z fotek?" zeptala jsem se nechápavě.

Žena přikývla a pokynula mi, abych šla za ní. To jsem také udělala.

Žena položila uzlíček do postýlky a přešla ke knihovně. Vyndala jednu knihu a z knihy vyndala obálku. Pak knihu zase vrátila a obálku mi podala.

,,Jsem Jacklin Foentesová. Chůva pana Cantvilla." řekla a posadila se naproti mně.

,,Alexandra Cantvillová. Jeho sestra."  řekla jsem. Jacklin překvapeně zamrkala, ale nic neřekla.

Otevřela jsem tedy obálku a vyndala její obsah. Opravdu to byly fotky. A na nich jsem byla já, většinou ve společnosti Ashtona, a nebo sama v dílně u aut.

,,Kdo to fotil? A jak..."

,,Pan Cantvill si najal fotografa, aby o vás měl alespoň nějaké zprávy. Myslela jsem, že jste jeho dívka, ne sestra. Nejste si příliš podobní." skočila mi opět do řeči.

,,Jo, já jsem spíš po matce a on po otci. Myslím vzhledově." vysvětlila jsem a znovu se zadívala na fotky. Vůbec jsem v tu dobu nevěděla, že mě někdo fotí. Je to divný pocit. Přejel mi mráz po zádech a na těle se objevila husí kůže.

Jacklin mi nabídla čaj a já se rozhodla chvilku zůstat a vyslechnout si, jak se Andymu žilo. Pozorovala jsem svou neteř, jak spokojeně spí, vzala jsem si ji totiž do náruče. Byla moc krásná. Její oči měly podivnou, šedivou barvu, jako každé novorozeně. Vlásky na hlavě se zbarvovaly do kaštanové barvy.

,,A co matka Sam?" zeptala jsem se.

,,Víte, Andrew o tom nevěděl. Tu dívku dlouho neviděl, až jednou se objevila s dítětem v náruči. Nezajímaly ji následky, vnutila mu děťátko, slíbila, že se ozve a zmizela. Nikdy už jsme ji neviděli. Andrew si dokonce nechal dělat test otcovství, pro jistotu. Samantha je opravdu jeho, je to potvrzené. A teď ji miluje nadevše." vysvětlila Jacklin.

Vydechla jsem a konečně se pohla. Pohladila jsem Sam po tvářičce a usmála se. Pocit, že jsem se stala tetou, byl krásný.

*****

Vrátila jsem se zpět domů.Když jsem vešla do bytu, čekalo mě překvapení.

,,Alex!" zvolal Liam a vtáhl mě do své náruče. Překvapeně jsem zamrkala a zírala přes Liamovo rameno na Harryho, který krčil rameny a rty naznačoval, že netušil, že se Liam vrátí už dnes.

Rychle jsem omotala ruce okolo Liamova těla, aby mu to nepřišlo podezřelé.

Čekala jsem, že se mým tělem prožene elektrický výboj, jako vždy, když jsem se Liama dotkla. Ale nestalo se tak. Dokonce ani když se naše rty spojily v jedny, necítila jsem to, co předtím. To, co jsem teď cítila s Harrym. Z Liama jsem cítila podivnou, neznámou vůni. Asi vůně jeho matky.

Odtáhla jsem se od něj a odkašlala si. Na sekundu jsem se mu podívala do očí, ale hned jsem zase cukla pryč. Přesně jak jsem říkala. Výčitky mi nedovolí koukat se mu do očí a lhát mu.

,,Děje se něco, zlato?" zeptal se starostlivě a prsty mi natočil hlavu tak, abych na něj musela koukat.

Znovu jsem zakašlala. ,,Jsem jen trochu nachcípaná. Nechci tě nakazit, promiň." zalhala jsem tou nejstupidnější výmluvou, co existuje.

,,Ah, tak dobře. Tak si jdi lehnout, zejtra si popovídáme. Kde jsi vlastně byla tak dlouho? Už je pozdě." zeptal se.

,,Byla jsem navštívit bratra." odpověděla jsem.

Liam přikývl. ,,Dobře. Tak já jdu do sprchy. Ty si jdi lehnout, zlato. Dobrou." řekl a dal mi pusu na tvář, než zmizel v koupelně.

Jakmile jsem slyšela téct vodu, přešla jsem k Harrymu. ,,Co teď? Co my dva?" zeptala jsem se.

Harry si promnul kořen nosu. ,,Nechci, aby to skončilo." zašeptal.

,,Ani já ne." přiznala jsem a položila dlaně na jeho hruď. On dal ty svoje na mé boky a jen si mě k sobě přitáhl. Jen tak jsme stáli a objímali se, občas si dali polibek na nejrůznější místa.

,,Pak to vyřešíme. Teď si jdi lehnout k sobě. Dobrou noc." řekl, když přestala v koupelně téct voda. Ještě jsem ho políbila a spěchala si zalézt do svého pokoje.

Zalehla jsem do postele. Slyšela jsem hlasy kluků, jak si o něčem povídají, ale nevnímala jsem to příliš dlouho. Únava mě přemohla a já brzy usnula.

Vzbudil mě šramot v mém pokoji. Následně se prohnula matrace a kolem mého pasu se omotaly paže. Byla jsem příliš rozespalá na jakoukoli reakci, ale poznala jsem, že je to Harry.

,,Co tady děláš?" zemumlala jsem.

,,Li mě tu nechal přespat. V pokoji pro hosty. Ale je mi tam zima, tak jsem se přišel zahřát." zašeptal a natiskl si mě víc k sobě.

,,Hmm..." zabrblala jsem a odmítala cokoli řešit. Než jsem se nadála, opět jsem spala.

*****

Ráno jsem se vzbudila sama. Harry asi pro jistotu vstal brzy a přešel do svého pokoje. Byl najednou nezvyk neprobouzet se vedle něj. Jak si na to zvyknu?

Vyhrabal jsem se z postele a oblékla se do čistého oblečení. V koupelně jsem se upravila a vyšla z pokoje. Pozdravila jsem kluky, kteří vedle sebe mlčky připravovali snídani. Pozdravila jsem je, stejně tak oni mě. Pak donesli jídlo na stůl a taky si sedli.

Snídaně probíhala v klidu a tichu. Každý jsme si hleděl svých toastů a jen občas jsme se rozhlédli, jak to vypadá u ustatních a jestli ještě jí. Liam by musel být hlupák, kdyby si ničeho nevšiml. Ale Liam rozhodně není hloupý, protože najednou s cinknutím odložil příbory a měřil si nás přísným pohledem.

,,Co se mezi váma dvěma sakra děje?" zeptal se nervně a já se kousla do rtu. Co teď?

----

No? Co teď? :O

Ještě jednou děkuji za komenty u minulé části, udělaly jste mi radost! :) :* mohlo by to takhle bejt pořád, ale nechci si vymejšlet :D